Nesmí v ní chybět pár důležitých věci. Osudové vzplanutí, spousta překážek, tragédie a hlavně šťastný konec, obvykle v podobě svatby. Vše se neobejde bez romantických kulis a lidí, kteří nemají v životě jiný cíl, než hlavním hrdinům překazit jejich štěstí. A nebylo by to ono bez trochy toho mravního ponaučení…

Červená knihovna je název pro knihy, určené především ženám. Každá milovnice romantiky si v nich přijde na své. Vyznačují se tím, že dobro a láska v nich vždy zvítězí nad všemi intrikami, kterých rozhodně není málo a ustojí veškeré rány osudu. Ať už se během čtení klepete strachem o osud hlavních hrdinů nebo vztekem nad nespravedlností, můžete se těšit na to, že všechno nakonec dobře dopadne. I když se dnes takto označují veškeré podobné romány, kde se vše točí okolo osudové lásky, skutečná Červená knihovna je edicí, kterou vydává mezi lety1928 až 1937 akciová společnost Rodina. Knihy jsou vázány do červeného plátna a celkem vyjde přes 100 svazků. Postupně se název této edice začne používat pro pojmenování celého žánru.

První dámy červené knihovny

První vlaštovky lze však vystopovat ještě mnohem dříve. Na konci 19.století vydává česká spisovatelka Eliška Krásnohorská (1847-1926) sérii románů o dívce Zdeňce, nazvané Svéhlavička. Načerpala přitom inspiraci v německých románech. Před obdobím první republiky patří k předchůdkyním červené knihovny i Věnceslava Lužická (1832-1920) nebo Popelka Biliánová (1862-1941). K průkopnicím tohoto žánru patří rovněž Vlasta Pittnerová (1858-1926). Mnohé náměty mohla čerpat ze svého života, kdy ji otec provdal za staršího vdovce se dvěma dcerami. Domácnost nezvládá a tak ji muž bije, k útěku se odhodlá po dlouhých 10 letech.

První republika a léta následující

V období 1.republiky se u nás stává mistryní tohoto žánru Vlasta Javořická (1890-1979), která začíná psát z existenčních důvodů, když jejímu manželovi krachuje podnikání. Neustává v něm ani v lepších časech a její kariéře učiní přítrž až rok 1948. Další velké jméno prvorepublikové červené knihovny zní Maryna Radoměrská (1906-1993). Ta se dočká dokonce úspěšných filmových adaptací svých knih. Klasikou se stává film Světlo jeho očí (1936) o náhle oslepnuvším synovi bohatého továrníka, který udělal hvězdu z herečky Zity Kabátové (1913-2012). Ta se v něm objevuje v roli obětavé ošetřovatelky.

Musíme to okořenit!

Červená knihovna však není jen doménou ženských autorek. Angažují se v ní i muži. Zatímco spisovatelky umožňují zasnít se nad příběhem plným lásky, spisovatelé jsou přímější a vnášejí do románů erotické napětí. Jedním z prvních takových autorů je Quido Maria Vyskočil (1881-1969). Naproti tomu Josef Roden (1891-1950), vlastním jménem Josef Rebec okouzluje dívčí srdce. Získává si je především romány, ve kterých líčí dobrodružství středoškolačky Irči.

Dívčí dobrodružství

Oblíbeným autorem dívčích románů je i Vilém Neubauer (1892-1965), který prorazí s románem Sextánka o středoškolské studentce, která se zamiluje do svého profesora. Romány pro ženy však nevycházejí jen knižně, otiskují je na pokračování i nejrůznější časopisy. V letech 1937 až 1944 vychází sešitová románová edice s názvem Večery pod lampou. Po únorovém puči v roce 1948 mizí tento žánr z pultů knihkupectví a vrátí se až po listopadu 1989. Zažije novou vlnu zájmu, ale má velkou konkurenci v množství podobné literatury ze zahraničí.