Domů     Dokázali Indiáni dojet na Velikonoční ostrov?
Dokázali Indiáni dojet na Velikonoční ostrov?
8.1.2019

Námořnické a navigační schopnosti, díky nimž polynéské kmeny postupně osídlily drobounké ostrůvky rozseté po dálavách Tichého oceánu, dodnes vyrážejí dech.

Nezodpovězenou otázkou však stále zůstává, jak vypadala migrace obyvatel Velikonočním ostrovem a jihoamerickou pevninou.

Norský genetik Erik Thorsby (*1938) je přesvědčen, že se mu v genech obyvatel Velikonočního ostrova podařilo najít důkaz o přítomnosti Indiánů.

Představy o osídlení Velikonočního ostrova ze západu, tedy z jihoamerické pevniny, však již delší dobu odpočívají na smetišti dějin.

I když další slavný Nor – zoolog a etnolog Thor Heyerdahl (1914 – 2002), prokázal, že taková cesta nebyla neuskutečnitelná, genetické důkazy mluví jasnou řečí: původ Rapanuinců je stejný, jako ostatních Polynésanů, tedy asijský.

Erik Thorsby ovšem prohlašuje: „Můj krajan měl alespoň částečně pravdu.“ Podle Thorsbyho genetických výzkumů mají v sobě Rapanuinci alespoň malou kapku indiánské krve. Řada vědců se však dívá na jeho závěry s obočím poněkud zdviženým.

Zoolog a etnolog Thor Heyerdahl.
Zoolog a etnolog Thor Heyerdahl.

Lidé, tedy lépe příslušníci rodu Homo, opustili svou rodnou Afriku v sérii několika migračních vln.

Díky své trpělivosti a vynalézavosti a v neposlední řadě také dobrodružné povaze se naši předkové postupně rozšířili prakticky do všech alespoň trochu vhodných částí naší planety.

Dvě linie lidského šíření udivují nejvíce. První z nich započala v oblasti dnešní jihovýchodní Asie (okolí Tajwanu) a postupně zavedla lidi přes celý Tichý oceán až na Velikonoční ostrov.

Druhá, jejíž počátek nedávno odhalili američtí genetici z americké Pennsylvánské university pod vedením Theodora Schurra v Altajském kraji v centrální Sibiři, vedla přes Beringovu úžinu napříč celým americkým kontinentem až k Ohňové zemi na jejím nejjižnějším cípu.

Tyto dvě linie se vyvíjely tak dlouho odděleně, že je na úrovni genů není vůbec těžké rozpoznat. V jednom místě se však mohly, alespoň teoreticky, vzájemně propojit. Pomyslná spojnice vede přes oceán mezi Velikonočním ostrovem a pobřežím Jižní Ameriky.

Celkový pohled na Velikonoční ostrov.
Celkový pohled na Velikonoční ostrov.

Doba příjezdu Polynésanů na nejzazší výspu tichomořských ostrovů, Rapa Nui neboli Velikonoční ostrov, není známá se stoprocentní jistotou.

V současné době se vědci kloní spíše k pozdější variantě, která předpokládá, že předkové dnešních Rapanuinců dorazili do svého cíle okolo roku 1200.

I když zde nalezli poměrně přívětivé klima a dostatek zdrojů, mořeplavecká touha je mohla pohánět na další cesty.

Za zatím jediný skutečně pádný důkaz cesty z ostrova směrem na pevninu je považován nález z poloostrova Arauco v Chile, publikovaný v roce 2007 vědci pod vedením Elizabeth A. Matisoo-Smith z univerzity v novozélandském Aucklandu.

Vědci zde objevili kosti kuřat, jejichž původní pravlastí je jihovýchodní Asie a která se šířila Tichým oceánem spolu s Polynésany. Radiokarbonová analýza kostí ukázala, že jsou předkolumbovského stáří (zhruba mezi lety 1321–1407).

Genetické testy zase prozradily, že tato kuřata mají své nejbližší příbuzné na vzdálených tichomořských ostrovech Tonga a Americká Samoa.

Odlesněná krajina ostrova.
Odlesněná krajina ostrova.

Teorii o invazi z ostrovů na pevninu bychom tedy mohli považovat, když ne za přímo potvrzenou, pak alespoň za velmi dobře zdůvodněnou. Ale co cesta opačným směrem z pevniny na ostrov?

Již v roce 1947 podnikl norský badatel Thor Hayerdahl slavnou expedici Kon-Tiki, v níž dokázal, že cesta tímto směrem není neproveditelná ani za velmi jednoduchých technologických podmínek. Sám Hayerdahl odvodil svou představu z kulturních podobností.

Sochy obyvatel okolí jezera Titicaca v Bolívii a rapanuinské moai se mu zdály jednoznačně podobné. Podobné, velmi nezřetelné analogie poté shledali při porovnávání jihoamerických a rapanuinských rysů i jazykovědci.

Tyto důkazy by byly až příliš slabé, nebýt jednoho velmi pádného. Němým svědkem předkolumbovské kulturní výměny mezi pevninou a 3 700 km vzdáleným ostrovem jsou i v Polynésii rozšířené sladké brambory, jejichž původ je jednoznačně v jihoamerických Andách.

Nepřímých důkazů pro cestu z východu na západ tedy existuje poměrně dost. Kostra či jiný nezvratný archeologický důkaz však nikoliv. Genetické testy ovšem mohou být stejně průkazné, jako jsou důkazy archeologické. Jen je třeba vědět, kde a jak v genech hledat.

Erik Thorsby sbíral vzorky krve mezi původními Rapanuinci od roku v průběhu let 1971 – 2008. Ve vzorcích krve poté pátral na místech, která bývají pro porovnání genetických příspěvků často využívána.

Kromě dvou velmi často využívaných zdrojů genetických „visaček“ (markerů) jako je mužský Y chromozom mitochondriální DNA pátral i v oblasti, která kóduje součást imunitního arzenálu bílých krvinek, tzv. HLA (angl. human leucocyte antigen). Kombinace těchto tří zdrojů nakonec přinesla výsledky.

Domorodé slavnosti.
Domorodé slavnosti.

V prvních dvou zdrojích, tedy v mitochondriální DNA a na Y chromozomu nenašel Thorsby žádné zvláštnosti. Všechny ukazovaly na to, že jejich nositelé jsou typickými Polynésany s asijskými kořeny. Poslední z nich, HLA, však už tak jednoznačný nebyl.

Thorsby v něm nalezl hned dvě varianty (alely), které jsou typické výhradně pro původní obyvatele jihoamerické pevniny.

„Tento závěr by mohl svědčit o tom, že Polynésané si ze své návštěvy Jižní Ameriky přivezli zpět několik amerických Indiánů,“ spekuluje Erik Trorsby.

Pro hodnověrnost výzkumů je však důležitá jedna věc.

První nositel jihoamerických genů by měl žít na Velikonočním ostrově již před rokem 1862. V té době totiž začaly v Peru otrokářské trhy, které odstartovaly proces postupného promíchávání genů Indiánů a Polynésanů (viz box „Genocida na rapa Nui“).

Ze vzdálenosti, která geny v lidském genomu dělí, je však teoreticky možné odvodit, že společně putují již delší dobu.

„Přesné datum nelze přesně určit, je však důvodné jej umístit před rok 1722, kdy na Velikonoční ostrov poprvé dorazili Evropané,“ dodává váhu svým závěrům Thorsby. Jeho zjištění teď budou čekat na šťastný archeologický nález, který by je mohl potvrdit.

Foto: wikipedia, chiletravel, SF GATE,
reklama
Související články
Záhady a tajemství
Záhady kolem krále Artuše: Kým vlastně byl, kde ležel bájný hrad Camelot a kde se vzala kouzelník Merlin?
„Zítra nás čeká boj,“ prohlašuje Artuš a přehlédne svoje rytíře. Usedá s nimi u kulatého stolu, kde nikdo nemůže být v čele. Kde se jejich legendární setkání mohla odehrávat? A jak to bylo se samtoným Artušem? Po téměř čtyřech staletích vlády Římanů nad Anglií zůstává na ostrovech spousta římských staveb včetně amfiteátrů. Jeden z nich se nachází […]
Záhady a tajemství
Posvátný oltář na hoře Ebal: Je dobývání Kanaánu Izraelity jenom mýtus?
„Až tedy přejdete Jordán, postavíte na hoře Ébalu ony kameny, jak vám dnes přikazuji, a obílíš je vápnem. Vybuduješ tam oltář Hospodinu, svému Bohu, oltář z kamenů, ale nebudeš je opracovávat železem,“ přikazuje Mojžíš (1394/1393–1274/1273 př. n. l.) vojevůdci Jozuovi (†1245 př. n. l.). Ten poslechne a skutečně oltář vybuduje a provádí na něm oběti Hospodinu. […]
Záhady a tajemství
Tajemný Ötzi: Z Itala kočovným zemědělcem?
Byl urostlý, svalnatý, měl dlouhé vlasy a tmavou pleť… I přestože se kvůli „zubu času“  poněkud scvrkl a i jeho kštice vzala za své, patří k nejatraktivnějším vědeckým artefaktům. Řeč je o nejslavnější evropské mumii, jejíž tělo odkryl ledovec v Ötztalských Alpách 19. září 1991. Ötzi, jak se ledovému muži dnes přezdívá, přitom nebyl žádným […]
Záhady a tajemství
Louis Le Prince: Vynálezce filmu zmizel beze stopy
Vynalezne film dlouho před Edisonem i bratry Lumiérovými. Dva dny předtím, než ho může představit světu, záhadně zmizí. Jak a proč dodnes zůstává záhadou. Francouzský vynálezce Louis Aimé Augustin Prince (1841-??) je sice označován za „skutečného otce kinematografie“, přesto je pro mnohé zcela neznámý. Jak je to možné? Fotí královnu K zachyceným obrázkům má blízko […]
reklama
historie
Ztracení princové uprostřed války růží: Skončí jejich životy v obávaném Toweru?
Venku panuje parno, dělníci v blízkosti Westminsterského opatství ale musí pokračovat v práci. Jeden z nich narazí na zvláštní dřevěnou bednu, která se nachází v třímetrové hloubce. Nález v sobě neukrývá zlato, ale kosti a možná pěkně cenné! Nový anglický panovník Karel III. (*1948) si získává obdiv historiků, povolí jim totiž přístup do královské krypty. […]
Krušný osud knížete Jaromíra: Probodnut při velké potřebě!
Promrzlý Přemyslovec Jaromír (?–1035) sedí v místnůstce, o které se bude jednou říkat, že „i císař pán tam musí chodit pěšky.“ Je mu kolem 60 let, místo očí zejí dva důlky, jako malého ho vykastrují a projde si dlouhým vězněním…   Na jeden lidský život až příliš krutostí. Ta nejhorší ho teprve čeká. Knížecího trůnu […]
Z nerozlučných přátel rivalové: Čím Strauss převálcoval Lannera?
Johann Strauss a Josef Lanner jsou každý jiný. Johann je melancholik se sklonem ke smutným náladám, zatímco Josef se rád baví ve společnosti. Možná právě proto se skvěle doplňují a orchestru se daří. Johann Strauss starší (1804–1849) doplní v roce 1819 trio houslisty Josefa Lannera (1801–1843). Dá se říci, že spolu s bratry Karlem a Janem Drahánkovými tvoří […]
Král valčíků se málem stal knihařem
Malý Johann Strauss starší (1804–1849) fascinovaně hledí na housle, jež svírá v ruce romský hudebník, hrající v jejich hospodě U Dobrého pastýře na vídeňské periferii v Leopoldstadtu. Kapely tu muzicírují den co den, někdy třeba jenom za porci guláše. Právě ony vytvářejí atmosféru vídeňských krčem. K Pastýři chodí řada spisovatelů i skladatel Wenzel Müller (1767–1835) se svým textařem. […]
lifestyle
Protančíme noc! Královský tanec trvá celou věčnost, valčík pohoršuje
Komteska skrz zdobenou škrabošku znuděně pokukuje po královském páru. Přemýšlí, kolik peněz musely stát královniny šperky. Na pohyb se příliš nesoustředí. Její tanečník se jí dvakrát nezamlouvá, ale tenhle večer s ním musí vydržet. Bohužel jde zrovna o nejdelší tanec plesové historie – 16 figur se střídá v nekonečném reji více jak hodinu!     […]
Počátky líčení: Líbit se chtěly už starověké Egypťanky, zlatou éru přinesla renesance
Zelenočerně nalíčené oči dominují tvářím Egypťanek. Na plochu celého horního očního víčka si nanášejí zelený malachitový prášek, tedy uhličitan měďnatý. Kolem oka vytvářejí silné linky černidlem, které se skládá z rozdrceného uhličitanu olovnatého spojeného s dalšími přísadami kvůli roztírání. Stejné černidlo používají i na řasy a obočí. Líčení, jež vypadá hodně výrazně, má i svůj praktický význam. […]
Komunisté oslavovali osvobození spartakiádou
Boj proti třídnímu nepříteli u nás v 50. letech 20. století vrcholí politickými procesy. „Nejdřív bylo třeba si vyřídit účty s předúnorovými politickými partnery komunistů… Pak přišli na řadu potenciální odpůrci nového režimu,“ píše publicista Pavel Tigrid (1917–2003). V rámci procesu s poslankyní za národně socialistickou stranu Miladou Horákovou (1901–1950) padnou v červnu 1950 čtyři rozsudky smrti. Jenže bezpečnostnímu […]
V 50. letech 20. století jste v Československu dostali první zaměstnání příkazem
Píše se polovina 50. let 20. století v Československu. Kdybyste v té době absolvovali školu, neměli byste si šanci vybírat, kam jít pracovat. Také o soukromém sektoru byste si tehdy mohli nechat jenom zdát. Všechno bylo totiž státní. Absolvent pedagogické fakulty si v červnu 1955 prohlédne svoji umístěnku. Sen o tom, že bude učit děti v rodném městě, […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Enrico Fermi: Ital psal dějiny pod fotbalovým stadionem
21stoleti.cz
Enrico Fermi: Ital psal dějiny pod fotbalovým stadionem
Učenec ze Španělska, který přijel navštívit významného vědce, nechápal, co se děje. Nejdřív jej poslali za „papežem“ a nyní se dívá, jak vědecká autorita v umazaném plášti běhá s jakýmsi předmětem po
Mořské panny: Patří jen do pohádek, nebo opravdu existují?
enigmaplus.cz
Mořské panny: Patří jen do pohádek, nebo opravdu existují?
Mořské panny mají být postavy vyskytující se tak maximálně v mýtech a dílech spadajících do žánru fantasy. Alespoň si to myslí drtivá většina lidí. Jenže opravdu to tak je? V posledních letech se dosl
V komediích Divadla Kalich se scházejí největší herecké hvězdy
epochanacestach.cz
V komediích Divadla Kalich se scházejí největší herecké hvězdy
Herecké osobnosti první velikosti na jednom jevišti nabízí vyhlášené Divadlo Kalich, které je vedle precizně provedených muzikálů vyhlášené také svým výběrem výborně napsaných komedií, do kterých zve ty největší české hvězdy. Díky tomu si Divadlo Kalich rychle vybudovalo pověst elitního hereckého klubu, v jehož komediích se vždy potkáte s nejoblíbenějšími hereckými tvářemi. Činoherní repertoár divadla
Folie na okna se vyplatí
panidomu.cz
Folie na okna se vyplatí
I když nenahradí klimatizaci, citelně sníží zahřívání oken a místnosti slunečními paprsky. V chladných měsících zas brání úniku tepla ven. A to ještě není všechno, co okenní fólie umí. Vytvářejí tepelnou i světelnou bariéru, filtrují UV záření, brání rozbití skla a rozsypání střepů. Tyto schopnosti mají všechny okenní folie, jen v různé míře podle jejich
Opravdu jsou si souzeni?
nasehvezdy.cz
Opravdu jsou si souzeni?
Zpočátku vše nasvědčovalo tomu, že moderátorka Daniela Písařovicová (44) našla v mladším hudebníkovi Ondřejovi Brzobohatém (40) osudového partnera. Před pár měsíci se dokonce zasnoubili a moderátork
V Caligulově plovoucím paláci nechyběly vinice
epochalnisvet.cz
V Caligulově plovoucím paláci nechyběly vinice
„Doneste mi další víno,“ rozkáže římský císař Caligula, když se usadí na jednom z bohatě zdobených lehátek na přídi své obrovské lodi. Plaví se s ní rád, nejčastěji po hladině sopečného jezera Nemi, k
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Manžel se dostal z dluhů svým vlastním rituálem
skutecnepribehy.cz
Manžel se dostal z dluhů svým vlastním rituálem
Naletěli jsme podvodníkovi a dostali se do nepředstavitelných potíží. Zuřila jsem, že se můj muž uzavřel do sebe, pořád si něco maloval, dlabal ve dřevě a mumlal si při tom. Může se to stát opravdu každému, jak jsme si vyzkoušeli v naší rodině. V podnikání je zapotřebí se opřít o velmi zdatného odborníka, aby se vám na kobylku nedostal nějaký
Velký problém mikrorozměrů
21stoleti.cz
Velký problém mikrorozměrů
Jsou menší než zrnko soli, a jsme s nimi v kontaktu možná víc, než bychom si uvědomovali. Kolují nám v krvi, zaplňují naše plíce, dokonce i střeva. A to pořád není to nejhorší… Podle posledních záv
Bílá paní z hradu Duino: Měl tento přízrak reálný předobraz?
enigmaplus.cz
Bílá paní z hradu Duino: Měl tento přízrak reálný předobraz?
Legendy o bílé paní najdeme v mnoha kulturách celého světa. Většinou se jedná o do bílého oděvu oblečený přízrak tragicky zemřelé ženy. Její duch z nějakého důvodu nenalézá po smrti klid. Příběh bílé
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Červený hrnec plný dobrot
iluxus.cz
Červený hrnec plný dobrot
Restaurace Babiččina zahrada je už od léta desetiletá. Krásný věk, to bezpochyby. Spokojení zákazníci se vracejí a noví přibývají. Neustále větší zájem ovšem není na úkor gastronomického zážitku. Vždy