Domů     Dobrá zpráva pro milovníky sladkého: Vyššímu obsahu cukru ve stravě jsme se přizpůsobili!
Dobrá zpráva pro milovníky sladkého: Vyššímu obsahu cukru ve stravě jsme se přizpůsobili!
14.1.2020

Člověk se neustále vyvíjí a přizpůsobuje okolnímu prostředí. Evolucí procházejí dokonce i naše geny. Vědci zjistili, že jeden z nich nám v současné době pomáhá s nadměrným obsahem cukru ve stravě. Ne každý člověk ho v sobě ale má.

Cukr patří v historii lidstva stále ještě k novým potravinám. Obliba sladkého je důležitou evoluční adaptací. Hořká chuť naznačovala pro naše sběračské prapředky nepoživatelné, či dokonce jedovaté jídlo. Kyselá chuť zase nezralost nebo zkvašenost.

Sladké proto slibovalo nezávadnou potravinu, spojenou hlavně se zdrojem energie. A to se zapsalo do našich genů jako určitý symbol dostatku a síly. Lidé sladili vesměs přírodními produkty, hlavně medem, ovocem nebo mízou z břízy či javoru.

Sladké znamenalo pro naše předky zdroj energie.
Sladké znamenalo pro naše předky zdroj energie.

Cukr jako lék

reklama

První cukr se v českých zemích objevil v době Karla IV., kdy se dovážel spolu s kořením z Orientu. Byl velmi drahý a používal se zpočátku jako lék, zejména při rekonvalescenci a slabostech. Později se přidával do potravin.

V 17. století se cukrem sladily exotické nápoje – čínský čaj, káva ze Středního východu nebo čokoláda amerických indiánů. Všechny tyto nápoje totiž mají přirozeně hořkou chuť.

Cukr se dovážel do Evropy z exotických zemí.
Cukr se dovážel do Evropy z exotických zemí.

Upravený gen

Gen, který je zodpovědný za zpracování glukózy, pomohl našim předkům zvládnout přechod z čistě masité stravy lovců a sběračů na kaloricky vydatnější zemědělskou potravu. Stejný gen nám dnes pomáhá zvládnout vyšší obsah cukru i v moderní stravě.

Lidé, kteří ho v sobě mají, jsou pak odolnější vůči vysoce kalorickým pokrmům. Tito lidé předávají své vlohy dalšímu pokolení, a to se pak s novými podmínkami vyrovnává lépe než minulá generace.

Jedinečný gen pomohl našim předkům přejít od masité stravy k zemědělské.
Jedinečný gen pomohl našim předkům přejít od masité stravy k zemědělské.

Evoluce nespí

Stejně tak se člověk přizpůsobil i dalším změnám, získal například schopnost trávit laktózu (mléčný cukr) poté, co začal s chovem domácích zvířat a s konzumací jejich mléka. Tento proces adaptace se ale neprojevuje ihned.

To vysvětluje, proč jsme si ještě nevyvinuli dostatečnou odolnost v dnešní době, kdy je při sedavém životním stylu největším zdravotním nebezpečím epidemie obezity, vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních chorob.

Stejně si naši předci zvykli i na trávení laktózy.
Stejně si naši předci zvykli i na trávení laktózy.

Mezera v dědičné informaci?

Nabízí se několik vysvětlení. V naší dědičné informaci se nemusejí nacházet varianty genů, které by nám odolnost zajistily.

Je ale možné, že je tomu přesně naopak a odolnost vůči následkům konzumace vysoce kalorických potravin a nápojů máme, jen na jejich prosazení nevyvíjí evoluce prozatím dostatečný tlak. Následky špatných stravovacích návyků se totiž projevují až ve vyšším věku.

Zatím se naše tělo nestihlo přizpůsobit vysoce kalorickým potravinám.
Zatím se naše tělo nestihlo přizpůsobit vysoce kalorickým potravinám.

Protein vysávající cukr

V londýnské University College zkoumal tým vedený buněčnou bioložkou Frances Brodsky gen CLTCL1. Vědci zjistili, že pod vlivem diety s vysokým obsahem cukru se tento gen mění. Když přijmeme potravu, do krve se nám dostává velké množství cukru.

Ten se pomocí hormonu inzulinu se ukládá do nitra svalových a tukových buněk.

Tento transport zajišťuje protein CHC22, který cukr stáhne do nitra buňky a v krvi nechá kolovat jen jeho malé množství.

Evolučně nejnovější gen odebírá z krve glukózu.
Evolučně nejnovější gen odebírá z krve glukózu.

Několik variant genu

Bioložka Frances Brodsky zjistila, že uvedený gen CLTCL1 existuje v několika obměnách. Ten evolučně novější odebírá z krve více glukózy.

Pro lidi, kteří konzumují vysoce kalorickou stravu, to představuje určitou výhodu, jelikož se díky této změně snižuje hladina krevního cukru na odpovídající hodnoty.

„Starší verze této genetické varianty byla pravděpodobně pro naše předky užitečná, protože pomohla udržovat vyšší hladinu cukru v krvi během půstu, tedy v dobách, kdy lidé neměli tak snadný přístup k sacharidům.

To mělo pomoci i k vývoji našeho mozku,“ shrnul tuto tezi doktor Matteo Fumagalli z Imperial College London.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz