Jedni ho milují pro ostrou chuť, druzí si při pohledu na něj vybaví omáčku ze školní jídelny. Pravdou ale zůstává, že jeho zkoumání otevírá brány ke zdravější a chutnější budoucnosti.
Říká se mu také „český ženšen“, jelikož je v lidovém léčitelství nenahraditelný. A to nejen pro kořen, ale i listy, které mohou ulevit například bolavým zádům.
Zároveň se podílí na celkovém posílení organismu, jeho sílu ocení například pacienti v rekonvalescenci. Zaujme i svými silnými antibiotickými a dezinfekčními účinky, které mohou pomoci při zánětech dýchacího nebo močového ústrojí. Křen selský (armoracia rusticana) však příznivě ovlivňuje také zažívání.
Pan ostrý
Kromě jeho vynikajících léčitelských schopností je nutné vyzdvihnout také onu charakteristickou ostrou chuť, která vzniká v důsledku rozkladu glukosinolátů na isothiokyanáty při narušení jeho struktury.
Tedy například ve chvíli, kdy dochází ke strouhání kořene. Právě tyto sloučeniny s protinádorovými, protizánětlivými a antimikrobiálními účinky řadí křen mezi superpotraviny, jejichž potenciál v budoucnosti jen vzroste.
Šlechtění však po dlouhá léta komplikovaly chybějící detailní informace o jeho genetické výbavě. To se ale díky profesoru Martinu Lysákovi z výzkumného vědeckého centra CEITEC v Brně v letošním roce jednou pro vždy změnilo.
Máme přečteno!
Ve spolupráci s výzkumným týmem vedeným čínským genetikem Fej Šenem z Ústavu biotechnologického výzkumu Akademie zemědělských a lesnických věd v Pekingu se mu totiž podařilo úspěšně přečíst genom křenu.
To vše s pomocí komplexní strategie sekvenování DNA. „Díky aplikaci pokročilých genomických technik jsme charakterizovali epigenomickou architekturu a trojrozměrnou strukturu chromatinu obou složek genomu křenu,“ okomentoval úspěch Lysák.
Výsledky společného snažení byly posléze otištěny v prestižním časopise Nature Communications.
Vylepšená budoucnost
Mezinárodní úspěch rovněž odstartoval novou éru v „křenových“ úpravách s užitím moderních biotechnologií.
Cesta k jednoduššímu a rychlejšímu vylepšení jeho nutričních i zdravotních vlastností prostřednictvím pokročilých technik šlechtění je tedy konečně otevřená.
Zároveň došlo k prohloubení porozumění genetickým a evolučním mechanismům, jež se netýkají pouze křenu…