Schválně si některý den změřte, kolik hodin během něj prosedíte. A to nejen v práci, ale i cestou do a z ní či večer na gauči před televizí. Výsledek může být překvapivý – až 14 či 15 hodin denně! Co takové dlouhé sezení udělá s vaším tělem?
Kouření, alkohol, drogy, nadměrné slunění, špatná strava a přejídání jsou zničující, to tak nějak, minimálně podvědomě, tuší každý z nás. Věděli jste ale, že zabít vás může i obyčejné sezení?
Ano, pokud jím trávíte dlouhé hodiny denně, což v éře počítačů, televize a ježdění autem dělá většina z nás. Sezení je přitom pro páteř tou nejnamáhavější činností, na kterou navíc není naše tělo stavěno. Naši předci trávili čas prací na poli či v lese a chůzí na dlouhé vzdálenosti.
Trpí páteř, svaly, dýchání i trávení
Moderní společností oblíbený sedavý způsob života je přitom nebezpečný hned ze dvou důvodů.
Za prvé, vsedě je páteř strnule ohnutá v nevhodné poloze, což zatěžuje meziobratlové ploténky i svaly, a dokonce vede k trvalé degeneraci a deformaci páteře a pohybového aparátu.
Za druhé, při dlouhodobém sezení je kvůli nečinnosti narušen oběhový systém, dýchaní i trávení, což může mít za následek řadu komplikovaných zdravotních problémů.
Žádné odbourávání tuku a hrozba cukrovky
Průzkum americké společnosti Medical Billing & Coding dokazuje, že dlouhodobé sezení poškozuje zdraví. Tělo se během něj prakticky nehýbe, takže dochází k minimálnímu spalování tuků. Navíc se sníží produkce enzymu odbourávajícího tuk – lipázy – až o 90 %.
Svaly bez pohybu nereagují tak rychle na inzulin, jako když jsou namáhány, takže při sezení slinivka produkuje více tohoto hormonu, než kolik ho tělo potřebuje, což zvyšuje riziko rozvoje diabetu II. typu až o 24 %.
O 93 % vyšší riziko krevních sraženin
A to stále ještě není vše – při dlouhém sezení se v těle zvyšuje krevní tlak i hladina cholesterolu, takže je daný jedinec náchylnější k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.
Podle odborníků zvyšuje sedavé zaměstnání riziko hluboké žilní trombózy až o 93 %, hromadění krve v nohou vede rovněž ke vzniku křečových žil a otokům kotníků.
Mnoho hodin strávených sezením také oslabuje imunitní systém člověka, což může následně vést až k rozvoji rakoviny.
Navíc, když se člověk nehýbe, nedochází k okysličování krve, která proudí do mozku, takže se při dlouhém sezení zpomaluje nejen tělo, ale i váš duševní výkon.
Poškození plotének i osteoporóza
Při sezení jsou rovněž stlačovány meziobratlové ploténky, které kvůli tomu vysychají a postupně tvrdnou, což vede ke ztrátě jejich tlumicí funkce. Následně se objeví bolesti zad jakožto příznak poškozené páteře.
Nedostatek pohybu rovněž znamená, že nedochází ke stimulaci kostí, které jsou pak řidší a slabší a rozvíjí se osteoporóza. Při sezení se také zkracují šikmé břišní svaly, při doprovodném hrbení se i přímé břišní svaly a svaly hýžďové.
Salát k obědu to nespraví
Možná trávíte sezením dlouhé hodiny, ale uklidňujete se tím, že si po práci jdete na hodinku zacvičit. Máte pak pocit, že tím negativní dopady dlouhodobého sezení kompenzujete. Podle odborníků to bohužel není pravda.
Situaci přirovnávají k tomu, když si kuřák místo guláše dopřeje k obědu salát. Prospěje tím sice svému zdraví, ale množství dehtu usazeného na plicích tím nijak neovlivní.
Otisk židle všude s sebou
Podle amerického fyzioterapeuta Kellyho Starretta navíc většina zaměstnanců sedí u stolu se zakulacenými zády, rameny vtočenými dovnitř a hlavou visící v prostoru před tělem, kterou nazývá „otiskem židle“, jenž na tělo působí jako sádra.
Tento otisk si podle něj odnášíme s sebou i dlouho poté, co vstaneme a jdeme domů. Jak říká: „Tělo se adaptuje na pozici, v níž tráví nejvíc času.“ Důsledkem jsou bolesti zad, migrény, poruchy soustředění, a dokonce i potíže s polykáním a zácpa.
Stání u počítače vás nespasí
Jak z toho ven? Dříve se zaměstnancům, kteří trávili hodiny sezením u počítače, doporučovalo, aby co půl hodiny prostřídali sed stáním.
Jenže od toho se nyní spíše upouští, protože se zjistilo, že ani při stání nedochází k výraznému úbytku kalorii, zato vede k bolesti zad v oblasti beder a k otokům a bolestem nohou. Existuje tedy vůbec nějaké řešení?
Podle výzkumnice NASA Joan Vernikos, která provedla výzkum, z jehož závěrů vyplývá, že dlouhé sezení má na tělo stejně neblahý vliv jako stav beztíže, jen pomalejší, nejvíce pomáhá co nejčastější změna polohy těla.
Řešení existuje!
Sama k tomu říká: „Klíčem ke zdraví jsou neustálé drobné pohyby. Záleží na tom, že se postavíte, a ne na tom, jak dlouho budete stát.“ Doporučuje třeba používat malou skleničku na vodu, která vás bude nutit neustále odbíhat ke kohoutku.
Jiní odborníci pak doporučují si na telefonu nařídit upozornění po třiceti minutách a prostřídat sezení dvouminutovým pohybem (chůzí, ideálně do schodů, dřepy a podobně). Podle studie amerických vědců by k tomu mělo docházet už každých 15 minut.
Ve volnu rozhodně neseďte
I pro ty, kteří v práci zkrátka sedět musí, například řidiči autobusů, mají odborníci radu. Fyzioterapeut Kelly Starrett doporučuje minimalizovat sezení ve volném čase, případně alespoň volit zdravější variantu, než je křeslo a židle.
Například relaxační polohu v pololeže, která nezatěžuje páteř a nesvírá kyčle pravým úhlem, anebo sezení v meditační poloze na zemi se zkříženýma nohama.
