Kníže Boleslav chce v lese poblíž řeky Labe založit hrad. Podle kronikáře Kosmy (1045–1125) proto nařídí svým mužům, aby „po římském způsobu vystavěli hradní zeď velmi vysokou dokola“.
Družina Boleslava I. (asi 915–967/972) se prý ale do stavby nežene, protože jejich předkové nic podobného nebudovali. Boleslav tedy jednomu z neposlušných usekne hlavu.
Ostatní proto „ihned podle vůle knížete vystavěli hrad se silnou a vysokou zdí podle římského způsobu, jak jest ještě dnes vidět, hrad slove po svém zakladateli Boleslav“.
Naštve papeže
Ve skutečnosti je možné, že se staroboleslavské hradiště zrodilo už v době vlády knížete Spytihněva I. (asi 875–915), Boleslavova strýce.
Na hradě je 28. září 935 zavražděn kníže Václav (*907), a to přímo u dveří kostela zasvěceného sv. Kosmovi a Damiánovi.
Když o století později, roku 1039, český kníže Břetislav I. (1002/1005–1055) vytáhne do Polska a dobývá Hnězdno, aby odtamtud vyzvedl ostatky svatého Vojtěcha (asi 956–997), vykoleduje si zlobu papežského stolce.
Vybuduje nový kostel
Na znamení pokání musí Břetislav s pražským biskupem vystavět „na příhodném místě kanovnictví, všemi kostelními potřebami a výsadami hojně nadané“. Kníže proto nechává na místě, kde Václav zahynul mučednickou smrtí, vybudovat nový kostel.
19. května 1046 ho vysvětí šestý pražský biskup Šebíř (†1067).
