Podle starého lidového přísloví má člověk snídat sám, obědvat s přítelem a večeři přenechat svému nepříteli. Přestože je obecným tvrzením, že kalorie je kalorie a je úplně jedno, kdy je přijata a v jakém množství, britští odborníci jsou zcela jiného názoru.

V tomto ohledu radí při stravování dát na tzv. vnitřní hodiny.

Vztah chuti k jídlu a vnitřních biologických hodin je nový směr výzkumu, kterým se odborníci z týmu Leonie Ruddickové‐Collinsové z Aberdeenské univerzity ve Spojeném království vydali.

Rovněž navrhli určitá pravidla stravování, podle nichž by se měl člověk doporučeně řídit. Mezi všeobecné stravovací návyky se řadí mimo jiné počítání kalorií a jejich zaznamenávání do kalorických tabulek.

Díky tomu si lze snadno udržet přehled o tom, co tělo během dne přijme, a následně je možné porovnat denní příjem a výdej energie. Člověku často přijde, že když zkonzumuje například hamburger ve večerních hodinách, stráví jej hůře, než kdyby ho snědl k snídani.

Naše těla ve skutečnosti spotřebovávají kalorie efektivněji, když jsou konzumovány ráno, nikoli večer. Jedná se o základ efektivní strategie k hubnutí.

Stravování podle cirkadiánního rytmu

Tzv. cirkadiánní rytmus neboli biologický rytmus je 24hodinový cyklus kolísání aktivity a bdělosti s denní, měsíční či roční periodou.

Cirkadiánní rytmy zastávají důležitou roli ve fyziologických procesech podílejících se na energetickém metabolismu a energetické rovnováze.

Obvykle bývá člověk v noci unavený a ráno odpočatý a plný síly do nového dne, biologický rytmus rovněž reguluje načasování veškerých tělesných procesů.

K narušení může dojít prakticky kdykoliv, stačí třeba začít vést nezdravý životní styl, změnit stravovací návyky, začít cvičit v neobvyklou denní dobu atd.

To vše má pak za následek změny, ovlivňující nejen fyzické a duševní zdraví, ale také imunitu. Na biologický rytmus má vliv vylučování hormonů. Pokud tělo přijímá veliké množství nezdravého jídla, dochází k narušení hladiny vylučování hormonů. Opačný efekt mívá například cvičení, jež je nejen hormonům velmi prospěšné.

Co bylo dříve, slepice, nebo vejce?

Odborníci spekulovali nad otázkou, zda došlo dříve k narušení cirkadiánního rytmu nezdravou stravou, nebo zda narušený rytmus má za následek přejídání.

Britské badatele myšlenka toho, co bylo prvním podnětem, zaujala, a tak se rozhodli „přijít všemu na kloub“ z vědeckého hlediska. Rozhodli se podrobit analýze starší studie, které se zaměřovaly na osoby se záměrně narušeným cirkadiánním rytmem.

Z nasbíraných dat zjistili, že v organismu jedinců, kteří jedli během noci více než 25 % svých denních kalorií a jež se pod dohledem odborníků této „neřesti“ zbavili, byla patrná lepší regulace hormonů, jež mají na svědomí regulaci chutě k jídlu, výdej energie a regulaci glukózy, to má za následek změny hladin cirkulujícího inzulínu, leptinu, kortizolu a dalších hormonů chuti k jídlu v krvi.

Podle britských vědců z Aberdeenské univerzity navíc pravidelný spánkový rytmus podporuje správnou sekreci hormonů.

Pevný stravovací režim

Alex Johnstone, jenž se na studii podílel, podotknul, že ne všechny studie se shodují v tom, že ranní stravování nutně vede k úbytku hmotnosti, některé pokládají za účinnější tzv. přerušovaný půst, kdy člověk jí pouze během určitého časového rámce.

Příkladem je snídaně v osm ráno a večeře v šest odpoledne, mezi polednem a čtvrtou odpolední je každodenní půst.

„Výzkum naznačuje, že ztráta hmotnosti vzniká v tomto případě vlivem redukce příjmu kalorií, protože člověk má zkrátka méně času jíst. Přerušovaný půst však může podpořit správný cirkadiánní rytmus tím, že vyloučí noční konzumaci,“ vysvětlil Johnstone.