Nacházíme se 2900 let před naším letopočtem. Krásná Egypťanka se koupe medové lázni. Pečlivě se utře a navoní levandulí. Chce být krásná pro svého muže. Přesouváme se v čase o čtyři a půl tisíciletí.
Středověká francouzská žena čeká na návrat svého hraběte z bojů. Nemyje se kvůli tomu několik týdnů. Zvyky se mění.
Zuby byly pro člověka odedávna nástrojem k příjmu potravy, proto se o ně snažil pečovat. Babylóňané si čistili chrup „žvýkacími klacíky.“ Ve starém Egyptě znali Meswak už v době 3500 př. n.l. – kořen z rostliny, kterou nazývali „strom pro čištění zubů“.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
O Meswaku je zmínka dokonce i v Koránu. Muslimští věřící ho při své pouti do Mekky používají z náboženských důvodů dodnes.
![Klacíky meswak na čištění zubů znali staří Egypťané už kolem roku 3500 př. n. l.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/04/pexels-photo-1855008-768x792.jpeg)
Mytí jako pocta slunci
Egypťané byli velmi čistotní. Dokazuje to hieroglyf „usedat ke stolu“, který znamenal zároveň i „umýt si ruce“. Při této příležitosti používali přírodní prostředky, například rostlinu mýdelnici nebo fazolovou mouku.
Zvykem bylo ráno se důkladně umýt, jak popisuje faraon Achnaton v hymnu na slunce: „…Lidé procitají a staví se na nohy. Myjí se, chápou se svých šatů…“ Koupel, která probíhala několikrát denně, zpříjemňovalo mléko, med, otruby, vosk i léčivé bahno.
Očista probíhala ve společných lázních, po ní následovalo navonění. Parfémy byly vyráběny na bázi olejů a jiných tuků, vůni poskytovala myrha, skořice, levandule, aromatické pryskyřice a vonná dřeva.
![Faraon Achnaton patřil mezi mimořádně čistotné panovníky. Koupal se několikrát denně.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/04/Colossal_statue_of_King_Amenhotep_IV_Akhenaten00_3-1-768x1152.jpg)
Prostředek k léčení
Staří Sumerové v době 2800 př.nl. připravovali z vody, louhu a kassiového oleje mýdlo. Důkazem je obsah keramických nádob nalezených v Babylóně. Zapsali dokonce postup výroby. Můžeme si ho přečíst na hliněné destičce z doby kolem roku 2200 př. n. l.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Pozoruhodné je, že se s ním nemyli, ani neprali šaty, ale s jeho pomocí urychlovali hojení ran. Z oblasti Mezopotámie se znalost mýdla dostala do Egypta a později přes Řecko na evropský kontinent.
![Dokonalé město Mohendžodaro - v domech nechyběly ani koupelny.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/04/800px-Mohenjo-daro-768x576.jpg)
Bohatí jsou čistí
První městské civilizace Mohendžodáro v povodí Indu a Harappa v Pandžábu na řece Ravi (obě na území dnešního Pákistánu) byly v době 2500 let př. n. l. velmi vyvinuté. Měly vybudovanou kanalizaci, znali hrnčířský kruh, stavěli z pálených cihel.
V domech bohatých majitelů nalezneme dokonce vybavené koupelny i toaletní potřeby. Svobodní obyvatelé těchto měst používali veřejné lázně.
![Před jídlem se má člověk umýt, to tvrdí už Bible.](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2019/04/800px-Gutenberg_Bible_Lenox_Copy_New_York_Public_Library_2009._Pic_01-768x480.jpg)
Přísná nařízení kvůli teplu
Biblický Starý zákon, který hovoří o životě Židů, obsahuje první „hygienické předpisy“. Jde o mytí před každou modlitbou nebo očistu před jídlem. Dočteme se v něm i různá nařízení, co je nečisté v jídle. Např.
„Nebudete jíst masa zadáveného na poli, psu je vrhněte“ nebo „jestliže by maso z oběti zůstalo do třetího dne, ohněm spáleno bude“, Vzhledem k horkému podnebí v Galileji mělo dodržování těchto přikázání velký význam.