Skip to content

Dějiny mytí: Obsahoval první hygienické předpisy už biblický Starý zákon?

Nacházíme se 2900 let před naším letopočtem. Krásná Egypťanka se koupe medové lázni. Pečlivě se utře a navoní levandulí. Chce být krásná pro svého muže. Přesouváme se v čase o čtyři a půl tisíciletí. Středověká francouzská žena čeká na návrat svého hraběte z bojů. Nemyje se kvůli tomu několik týdnů. Zvyky se mění.

Zuby byly pro člověka odedávna nástrojem k příjmu potravy, proto se o ně snažil pečovat. Babylóňané si čistili chrup „žvýkacími klacíky.“ Ve starém Egyptě znali Meswak už v době 3500 př. n.l. – kořen z rostliny, kterou nazývali „strom pro čištění zubů“. O Meswaku je zmínka dokonce i v Koránu. Muslimští věřící ho při své pouti do Mekky používají z náboženských důvodů dodnes.

Klacíky meswak na čištění zubů znali staří Egypťané už kolem roku 3500 př. n. l.

Mytí jako pocta slunci
Egypťané byli velmi čistotní. Dokazuje to hieroglyf „usedat ke stolu“, který znamenal zároveň i „umýt si ruce“. Při této příležitosti používali přírodní prostředky, například rostlinu mýdelnici nebo fazolovou mouku. Zvykem bylo ráno se důkladně umýt, jak popisuje faraon Achnaton v hymnu na slunce: „…Lidé procitají a staví se na nohy. Myjí se, chápou se svých šatů…“ Koupel, která probíhala několikrát denně, zpříjemňovalo mléko, med, otruby, vosk i léčivé bahno. Očista probíhala ve společných lázních, po ní následovalo navonění. Parfémy byly vyráběny na bázi olejů a jiných tuků, vůni poskytovala myrha, skořice, levandule, aromatické pryskyřice a vonná dřeva.

Faraon Achnaton patřil mezi mimořádně čistotné panovníky. Koupal se několikrát denně.

Prostředek k léčení
Staří Sumerové v době 2800 př.nl. připravovali z vody, louhu a kassiového oleje mýdlo. Důkazem je obsah keramických nádob nalezených v Babylóně. Zapsali dokonce postup výroby. Můžeme si ho přečíst na hliněné destičce z doby kolem roku 2200 př. n. l. Pozoruhodné je, že se s ním nemyli, ani neprali šaty, ale s jeho pomocí urychlovali hojení ran. Z oblasti Mezopotámie se znalost mýdla dostala do Egypta a později přes Řecko na evropský kontinent.

Dokonalé město Mohendžodaro – v domech nechyběly ani koupelny.

Bohatí jsou čistí
První městské civilizace Mohendžodáro v povodí Indu a Harappa v Pandžábu na řece Ravi (obě na území dnešního Pákistánu) byly v době 2500 let př. n. l. velmi vyvinuté. Měly vybudovanou kanalizaci, znali hrnčířský kruh, stavěli z pálených cihel. V domech bohatých majitelů nalezneme dokonce vybavené koupelny i toaletní potřeby. Svobodní obyvatelé těchto měst používali veřejné lázně.

Před jídlem se má člověk umýt, to tvrdí už Bible.

Přísná nařízení kvůli teplu
Biblický Starý zákon, který hovoří o životě Židů, obsahuje první „hygienické předpisy“. Jde o mytí před každou modlitbou nebo očistu před jídlem. Dočteme se v něm i různá nařízení, co je nečisté v jídle. Např. „Nebudete jíst masa zadáveného na poli, psu je vrhněte“ nebo „jestliže by maso z oběti zůstalo do třetího dne, ohněm spáleno bude“, Vzhledem k horkému podnebí v Galileji mělo dodržování těchto přikázání velký význam.

Foto: wikipedia.org, pexels,com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Historie
Zobrazit více …