Skip to content
reklama

Dámy na dvoře Jindřicha VIII. si barvily vlasy šafránem

„Máš nádherné šaty,“ prohlásí perská žena na adresu svojí přítelkyně, manželky bohatého kupce. „To víš, šafránová žluť,“ ušklíbne se povýšeně oslovená kupecká panička. S úsměvem si vychutnává pocit, že její chudší kamarádce její choť nic podobného dopřát nemůže.

Už ve starověku se v Persii a Babylónu se šafrán užívá i k barvení šatů, obuvi a také vlasů. Žlutý odstín je tehdy velmi populární a jednoznačně křičí do světa o svém majiteli: „Jsem bohatý a tohle si mohu dovolit.

“ Blizny Šafránu setého přivážejí ve středověku arabští obchodníci z Persie do Španělska, ale také do italských Benátek nebo Janova. 300 gramů tohoto vysoce ceněného koření tehdy stojí stejnou sumu jako ten nejkvalitnější jezdecký kůň.

Blizny šafránu se sbírají ručně a jsou nesmírně drahé. FOTO: pixabay

Králův zákaz

Barvení šatů šafránem se ovšem později považuje za rozmařilost právě vzhledem k nákladnosti této lahůdky. Proto šafrán ve středověku putuje hlavně do jídla. Ochucuje nejenom omáčky a polévky, ale přidává se dokonce i do sladkého pečiva.

Platí, že čím movitější domácnost, tím více šafránu se v pokrmech objevuje. Vzácnou surovinou ale není radno plýtvat. V letech 1438‒1439 se v Londýně platí 183 šilinků za libru šafránu.

blank
Anglický krále Jindřich VIII. odmítá vzácným kořením plýtvat. FOTO: Hans Holbein the Younger/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Fintění nerozumí

Když si dámy na anglickém dvoře v 16. století barví vlasy odvarem z vzácného koření, král Jindřich VIII. (1491–1547) pro jejich fintění nemá pochopení. Mnohem raději by šafrán viděl v lahůdkách, které zaplní jeho mohutné břicho.

Proto barvení vlasů vzácným kořením nemilosrdně zakáže.

Foto: pixabay, Creative Commons, Úvodní fotografie: pixabay
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Lifestyle
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články