Holčička smlsne čtvereček čokolády. Teď bude mít na dlouhou dobu smůlu. Je září roku 1940 a v Evropě zuří válka. Prodej téhle sladké pochoutky je na dlouhou dobu zakázaný a tak si musí nechat zajít chuť.

Během druhé světové války funguje v Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) přídělový systém zásobování. Lidé se dělí do několika kategorií podle náročnosti svého zaměstnání.

Na základě toho dostávají potravinové lístky a také lístky na ošacení, takzvané šatenky na textil a poukazy na obuv. Úřady určují také obchodníky, u nichž lidé mohou nakupovat.

Za černou porážku hrozí trest smrti

V zemědělství musí lidé část svých výpěstků odevzdat, stejný systém funguje i u chovu dobytka. Co je nad povolený limit, se snaží lidé vyměnit za jiné zboží, které jim chybí. Jenže gestapo vše hlídá.

Proto je nebezpečné nechat si třeba semlít mouku z obilí nad stanoveným limitem nebo porážet načerno nadpočetná zvířata. Za takové provinění hrozí trest smrti.

Černý trh jenom kvete

Odběrní lístky na potraviny začínají fungovat už v září roku 1939. Protože se příděly potravin postupně snižují, začíná kvést černý trh.

Kilogram mouky stojí běžně 20 korun, ovšem na černém trhu v roce 1945 až 150 korun (průměrný plat činí asi 600–1000 korun, ovšem dělník v průmyslové továrně obyčejně dosáhne sotva na 430 korun).

Platí se 700 Kč za kilogram

Čokoláda se ovšem od ledna roku 1940 nesmí prodávat vůbec a její cena se proto vyšplhá až na závratných 700 korun za kilogram a to samozřejmě také na černém trhu. Kromě ní se ovšem zapovídá i prodej kávy, kakaa a jižního ovoce.