Celé věky mluví nejrůznější lidská náboženství o možnostech života po smrti, moderní věda se však k nim dosud stavěla přinejmenším skepticky.

Nyní ale i sami vědci připouštějí, že záhadné prožitky lidí ve stavu klinické smrti mohou být důležitější, než se domnívali. Co říkají o posmrtném životě poslední studie?

Výprava za hranici smrti

Dosud největší a také nejnovější výzkum, který se zážitky při klinické smrti zabýval, zkoumal případy celkem 2000 pacientů se srdeční zástavou.

Nashromážděná data z nemocnic v Anglii, Americe a Rakousku ukázala, že vědomí nemusí opustit náš mozek tak brzo, jak se vědci doposud domnívali. Místo předpokládaných 30 vteřin může naše vědomí nějakým způsobem přetrvávat i několik minut.

Zpráva z druhého břehu

Jako příklad uvádějí vědci svědectví 57letého anglického pacienta, který svým lékařům po resuscitaci přesně popsal, co se s ním na sále dělo. Prý mohl všechno sledovat, protože vědomí opustilo jeho tělo.

„Víme, že když nebije srdce, nemůže fungovat ani mozek,“ popsal ve studii Dr. Sam Parnia, který výzkum vedl, „ale tento muž zemřel na 3 minuty a víme jistě, že nějakým způsobem vnímal své okolí.“

Není to nic ojedinělého

Z výpovědí pacientů vyplývá, že 40 procent lidí, kteří přežili zástavu srdce, si zapamatovalo zážitky z doby, kdy byli klinicky mrtví. Jejich vzpomínky ale nepopisují vždy totéž.

Kromě takzvané mimotělní zkušenosti mluvili také o jasném světle, změnách běhu času či třeba cestě tunelem. „Něco takového mohou prožívat miliony lidí, vědecké důkazy však byly doposud mlhavé. Je proto důležité pokračovat ve výzkumu,“ dodává Parnia.

Nápověda od potkanů

Odkud by tyto prožitky mohly pocházet, napověděla jiná studie, tentokrát amerického týmu, který na potkanech zkoumal mozkovou aktivitu. Zjistili, že po zástavě srdce mozek vysílá mimořádně silné impulzy, které jsou až osminásobně silnější než běžná aktivita.

Vědci však tvrdí, že nejde o důkaz posmrtného života. Jen osvětlení toho, co se v okamžiku smrti děje s naším tělem.

„Naše výsledky ukazují, že tyto impulzy by mohly být vysvětlením zkušeností z klinické smrti,“ tvrdí šéfka týmu michiganské univerzity Jimo Borjigin.