Volají po revoluci, varují před zánikem civilizace. Neoblékají přitom žluté vesty nebo kněžský kolárek, ale akademické mundúry.
„Poprvé za 200 000 let lidských dějin jsme v nerovnováze s přírodou,“ přiznávají bez obalu odborníci nejprestižnějších univerzit světa. A nabízejí řešení…
Přes 820 milionů lidí na světě hladoví, 2 miliardy jich je podvyživených, další 2 miliardy trpí nadváhou a 600 milionů obezitou. Špatná strava je zabijákem číslo jedna. Do roku 2050 planetu Zemi bude obývat o 3 miliardy hladových či přesycených krků více.
„S 10 miliardami obyvatel se stane pokračování současného způsobu stravování neudržitelným. Hrozí destabilizace planety,“ píše 37 předních vědců z nejlepších univerzit 16 zemí světa ve studii odborného časopisu Lancet. Jejich řešení je přitom celkem jednoduché – místo zabíjaček slavit dožínky.
Nová zemědělská revoluce
Dopracovali jsme se do bodu, kdy je zemědělství jedním z hlavních producentů skleníkových plynů a ze stále vyprahlejší půdy odsává zbytky vláhy. Pralesy a původní porosty jsou obětovány pro růst pastvin a polí, což přiživuje masové vymírání druhů.
„Je jediný způsob, jak odvrátit destabilizaci planety,“ shodují se odborníci a předkládají vypracovaný jídelníček k záchraně planety. Nová planetární dieta je podložena desítkami let výzkumu a tvrdými fakty.
Masožrouty moc nepotěší, zato má zachránit nejméně 11 milionů lidí ročně od předčasné smrti způsobené špatným stravováním. A k tomu odvrátit kolaps ekosystému.
Vlk se nažere a koza, kráva a ovce zůstane celá
K odvrácení katastrofy je třeba omezit spotřebu cukru a červeného masa (hovězího a vepřového) o půlku, o další polovinu je třeba zvýšit konzumaci zeleniny, ovoce a ořechů. „Nemluvíme zde o nouzové dietě, mluvíme o způsobu stravování, který může být zdravý, chutný a příjemný,“ dodávají autoři.
V praxi to znamená dopřát si jeden hovězí burger týdně, stejně jako dvě vejce nebo dvě porce ryb. Jedna sklenice mléka nebo mléčných výrobků denně má být maximum. Většina bílkovin bude pocházet z luštěnin a ořechů.
Na polovinu se musí snížit také plýtvání jídlem. Každoročně vyhodíme jednu miliardu tun jídla, to je třetina celkové produkce.
Jist, či nejíst maso?
Krávy leží vědcům očividně v žaludku. „Je životně důležité změnit náš vztah k masu, zejména červenému masu,“ říká profesor populační ekologie z Leedsu, Tim Benton.
Neznamená to ale, že by se lidstvo mělo stát plošně vegetariány. Vědcům se jen nepozdává poměr cena x výkon. Pokud by lidé přestali jíst maso a mléčné výrobky, ušetřili by zemědělskou půdu o velikosti USA, Číny, Evropské Unie a Austrálie dohromady. A svět by stále zůstal nasycen..
Přežvýkavci na řasách
Přesto někteří odborníci nevidí cestu z krize v odmítnutí masa, ale v technologickém a genetickém pokroku. Díky rozborům obsahu sáčků připevněných k zadkům krav se například zjistí, že některé krávy produkují méně metanu než ostatní ze stáda.
Chovem pouze „nízkoemisního“ dobytka by farmáři mohli podstatně snížit množství skleníkových plynů. Osvědčilo se také krmit přežvýkavce mořskými řasami, po kterých vypouštějí menší množství metanu.
