Skip to content

Co s dětmi? Pošlete je poštou!

Světlovlasá dívenka sedí mezi ostatními balíky, jí svačinu a těší se k babičce. Na kabátku má přilepenou poštovní známku za běžnou zásilku. Ještě štěstí, že existuje taková možnost, jinak by nikam nemohla! Běžný lístek na vlak by stál její rodiče minimálně celodenní plat.

Známý příběh dívky jménem May není ojedinělý. V dobovém americkém tisku najdeme záznamy asi o sedmi dětech poslaných jako živý balíček! Bylo to zcela legální, tak není co řešit… I když pro některé zvyklosti počátku minulého století by asi málokterý rodič měl dnes pochopení…

Nejprve jsou posílána jen malá miminka. Po zvýšení hmotnostního limitu už ale pošta bere i odrostlejší „balíky“.

Obyčejná“ zásilka

Dítě pojede na týden k babičce, ale kdo ho tam odveze? Proč ztrácet čas, pošlete ho poštou! Pokud jsme v Americe na počátku 20. století, není to žádný problém. Od 1. ledna 1913 tu totiž dochází v posílání zásilek k velké revoluci. Je zvýšen hmotnostní limit z 1,8 na 5 kilogramů a lidé začnou posílat, co se dá. Vejce, cihly, živé hady…, žádná omezení pro typ zásilky nejsou. Tak proč tedy nezkusit posílat i děti! Žádný doporučený balík není třeba – stačí dítko „zabalit“ a nalepit na něj známku.

První lidskou zásilkou je malé miminko, chlapeček James Beagle, kterého rodiče v únoru 1913 pošlou k babičce a za známku zaplatí v přepočtu asi 4 koruny. Na adresu vzdálenou 1,6 kilometru od místa podání chlapce doručí pošťák Vernon O. Lytle. James váží 4,9 kg a jen těsně se tak vejde do limitu. Ten ale pošta vzhledem k obrovskému zájmu o posílání balíků brzy zvýší až na 22,7 kg (50 liber) a posílání i větších potomků už tak žádné překážky nestojí.

Podle příběhu May Pierstorffové zaslané k babičce vznikne kniha pro děti.

Děti v pohodě, okolí v šoku

Většinou děti cestují jako zásilky jen na krátké vzdálenosti, jeden příběh se ale vymyká. Téměř šestiletá Charlotte May Pierstorffová (1908 – 1987) je 19. února 1914 odeslána železniční poštou od rodičů z Grangeville k babičce a dědovi do Lewistonu. Coby balík se známkou na kabátě holčička urazí 117 kilometrů! Její dobrodružná cesta nejen inspiruje spisovatele Michaela O. Tunnella (*1950) k napsání knihy pro děti (Mailing May, 1970), ale zároveň vzbudí takové pozdvižení, že jsou dětské poštovní zásilky hned v roce 1915 zakázány.

I přesto asi měsíc po zákazu pošle babička šestikilové miminko k matce do Indiana Spring. Veřejnost je pohoršena, ovšem dítěti to nikterak nevadí a celou cestu prospí. Spokojená je i tříletá Maud Smithová z Kentucky, která jako zásilka k nemocné matce v září 1915 po celou cestu pojídá cukroví. Vzhledem k další námitkám už je ale z dětských balíků poslední.

Pro malou May i další děti je cesta poštou skvělým dobrodružstvím. Veřejnost je ale pohoršena.
Foto: vintagenewsdaily.com, themarlowebookshelf.blogspot.com, harpercollins.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Zajímavosti
Zobrazit více …