Války Izraelitů s Filištíny, tedy Pelištejci tvoří jednu z nejznámějších pasáží Starého zákona, především boje židovského krále Davida (vláda 1013–973 př. n. l.) s Pelištejcem Goliášem. Jsou odvěkými nepřáteli Izraelců.
Bible se jim věnuje hned několikrát: líčí je jako nekulturní kruťase a původ zmiňuje jednou, když měli být vyhnání z Kaftoru na Krétě. Je to pravda?
Odpověď hledali odborníci z německého Institutu Maxe Plancka společně s experty z izraelského projektu Expedice Leona Levyho do Aškelonu provedli DNA analýzu koster z izraelského přístavu Aškelonu.
Ostatky se nacházely v pelištejském hrobě objeveném v roce 2016 a dalších hrobů odhalených v 90. letech 20. století pod domy náležejícími Pelištejcům.
Výsledky, zveřejněné v roce 2019, říkají, že do Levanty, tedy do oblasti Východního Středomoří se Pelištejci dostali ve 12. století př. n. l. Předmětem výzkumy se staly vzorky z období před 2800-3600 lety, tedy z doby železné a bronzové.
Mizí stopy
Do Aškelonu přicházejí Pelištejci pravděpodobně na počátku doby bronzové z Kréty. Jejich útočištěm se stává hlavně pětice měst: Aškelon, Ašdód, Ekron, Gaza a Gat.
Předtím se na počátku 20. století objevuje teorie, že jde o kmen Peleset zobrazovaný na egyptských reliéfech.
Poměrně rychle se mísí s ostatním obyvatelstvem. Svědectvím je skutečnost, že zhruba po 200 letech už mizí jejich genetické stopy a naopak v levantské populaci se objevují evropské geny.
Evropské geny způsobují rozdíly
„Genetický rozdíl je způsobený příchodem evropských genů, které se do Aškelonu dostaly buď na konci doby bronzové nebo na začátku doby železné.
Tato doba je v souladu s odhadovaným příchodem Filištínů na levantské pobřeží, který je založený na archeologických a textových důkazech,“ vysvětluje archeogenetik Michal Feldman.
Výzkumy napovídající, že kolem roku 1000 př. n. l. už mezi Izraelci a Pelištejci není prakticky žádný rozdíl, dost nabourávají biblickou představu dvou zcela odlišných rivalů.
Pelištejci si ale ze své pravlasti přinesli stopy minójské kultury a existovali přibližně 600 let.
