Tato kostra tyranosaura byla objevena v roce 2010 v pohoří Hell Creek ve státě Montana v USA. Její záchrana a zakonzervování trvaly čtyři roky. Od prosince 2015 je k vidění v berlínském Přírodovědném muzeu.

Co se vlastně vědcům za tu dobu podařilo z kostí T-Rexe, kterého pojmenovali Tristan, vyčíst?

Musíte vědět

T-Rex je zápůjčkou vlivného amerického podnikatele, který ho pojmenoval po svém synovi Tristanovi.

Od roku 1902 do dnešní doby bylo v severní Americe objeveno přes 50 exemplářů, žádný ovšem kompletní. Berlínské Přírodovědné muzeum teď tedy představuje jednu z nejlépe zachovalých koster vůbec. Ze zhruba 300 kostí se u Tristana zachovalo 170

Zlámaná žebra

Na Tristanově hrudním koši jsou jasně viditelná zahojená zlomená žebra. Tato zranění lze vysvětlit docela snadno. Šest tun živé váhy (jako dva dospělí hroší samci) udělá své. A tak T-Rex snadno padal, a lámal si tak křehké kosti.

Krk

Co se proporcí týče, hlava tyranosaura byla vůči dalším částem těla obrovská. Tvar krku, připomínající písmeno „S“, totiž dokonale absorbuje nárazy a rány. Mohl díky tomu Tristan bez obav lovit svou bránící se oběť za plného běhu, jak soudí vědci?

Kyčel, kolena a stehno

Anatomie prozrazuje mnohé o tom, jak dokonale bylo Tristanovo tělo přizpůsobeno k lovu. Bez problémů zvládal jak dlouhodobé zatížení během nekonečného stopování kořisti, tak i prudké skoky v okamžiku, kdy společně s dalšími tyranosaury zaútočil.

Pokud se rozhodl zaútočit ze zálohy, umožňovaly mu kosti a klouby neuvěřitelné zrychlení.

Lebka

Tristanova lebka byla mimořádně dobře zachovaná. Němečtí vědci si dali za úkol především vyzkoumat, jak fungovaly jednotlivé klouby. Na rozdíl od savců totiž plazům části lebky nesrůstají.

Vědci se také pokoušeli zrekonstruovat ploténky tohoto predátora a zjistit, kudy na jeho lebce vedly šlachy.

Spodní čelist

Trpěl snad Tristan na občasné zbytnění tkáně? Nebo si snad odnesl trvalou památku z boje se stejně velkým soupeřem? Stopy, které byly objeveny na spodní čelisti, umožňují oba výklady.