Po celý svůj život Země poslušně krouží okolo své mateřské hvězdy jménem Slunce. Společně s ní obíhá kolem středu naší Galaxie, pořád však na vodítku silné sluneční gravitace. Co kdyby ale Slunce nebylo? Kam by se sama vydala?

Slunce je pro nás samozřejmostí a doufejme, že to tak i zůstane. Kdyby jednoho dne z jakéhokoliv důvodu zmizelo, pro Zemi by to samozřejmě znamenalo konec veškerého života!

Co by se ale stalo s tím mrtvým nebeským tělesem, kdyby najednou nemělo kolem čeho obíhat? Stejně jako ostatní planety Sluneční soustavy by Země opustila eliptickou dráhu a vydala by se po přímce.

A svou rychlostí, která teď činí slušných 108 000 km/h, by zamířila směrem k dalekým hvězdám! A kdoví, třeba by si ji jednou některá k nich vzala pod svá křídla.

Teoreticky jsou však i jiné, možnosti. Například že by mezi planetami došlo bez Slunce k nějaké interakci. A Země by mohla začít obíhat třeba kolem Jupiteru!

Co kdyby byla dvakrát větší?

Naše planeta není ani malá, ani velká, je úplně akorát, tak jak ji potřebujeme. Co by se stalo, kdyby nám najednou narostla na dvojnásobek?

Hlavní problém? Povrchová gravitace by byla dvakrát větší. Většina stromů by se neudržela na svých kmenech a zhroutila by se k zemi. Stejně jako všechny stavby a budovy, které byly postaveny do zcela jiných podmínek.

A co my? Připadali bychom si, že táhneme ještě jednoho stejně vážícího člověka na zádech! Padali bychom, lámali si kosti, zdeformovala by se nám páteř. Zvýšený tlak na lebku by nám zhoršil zrak.

Zdvojnásobením veškeré hmoty by se ale zdvojnásobil i počet nestálých prvků uvnitř planety. To by způsobilo obrovský žár v zemské kůře a nárůst sopečné aktivity. Plyny z erupcí by změnily atmosféru a klima, rozhodně by se nám nedýchalo tak dobře jako dnes.

Zákon zachování hybnosti by navíc u dvojnásobné planety pořádně zbrzdil rotaci. Jeden den by trval déle než měsíc a na každé straně planety by byla přes dva týdny tma!

A kdyby měla Země dva měsíce?

Čas od času se objeví zpráva, že má Země (na pár dnů či týdnů) dva měsíce! Tím druhým se stane asteroid, který si planeta na chvíli přitáhne gravitací na oběžnou dráhu. Nás taková událost nepoznamená. Co kdybychom ale měli skutečně dva podobně velké měsíce, namísto jednoho?

Zajímavou hypotézou se zabývá astrofyzik Neil F. Comins v knize Co kdyby Země měla dva měsíce? (2010) a jako hlavní efekt zmiňuje zesílení slapových sil.

K přílivu a odlivu by docházelo vícekrát denně a mořská hladina by stoupala a klesala třeba o kilometr! Rozhodně by nebylo možné žít a stavět tak blízko u pobřeží, jak je to běžné na mnoha místech světa.

Také by tu bylo více měsíčního svitu, knihu bychom si prý v noci přečetli i bez lampy! Pokud by byl druhý měsíc blíže Zemi a jeho fáze by se střídaly rychleji, možná by naši předkové vytvořili úplně jiné kalendáře!

Ale především, oba měsíce by se od Země s různou rychlostí vzdalovaly. Ten bližší rychleji, a proto by se někdy mohly srazit a v troskách napadat na planetu!

Kdyby Země od počátku měla dva měsíce, možná bychom tu dnes ani nebyli….