Domů     Chrup jako rodný list: Zuby pralidí se nelišily od našich
Chrup jako rodný list: Zuby pralidí se nelišily od našich

Zuby o člověku prozradí mnohé. Jak se stravuje, jak o sebe pečuje… Dnešní výzkumné metody dokážou v našem chrupu číst doslova jako v knize. A co je možné se o zubech našich dávných předků dozvědět?

U koster Vikingů, nalezených v červnu roku 2009 u anglického města Weymouth v dorsetském hrabství vědci později zkoumali hlavně zuby, protože izotopy kyslíku z pitné vody umožňují stanovit jejich stáří.

Izotopy se liší i podle klimatických podmínek. Podle výsledků analýzy nelze pochybovat, že mrtví pocházeli z mnohem chladnějších oblastí, než je dnešní Velká Británie.

Zuby současníků se nijak výrazně neliší od zubů našich dávných předků. FOTO: pixabay
Zuby současníků se nijak výrazně neliší od zubů našich dávných předků. FOTO: pixabay

Širší úsměv

reklama

Analýza zubů z roku 2010 a dalších fosilních pozůstatků z 11 neandertálců přinesla zajímavou novinku. Podle výsledků výzkumného projektu americké Harvardovy univerzity byli naši dávní předkové zralí, tedy zletilí mnohem dříve než my.

Také ale umírali mnohem mladší. Pomalý rozvoj a dlouhé dětství je záležitostí až rodu Homo sapiens. Tanya Smithová z katedry lidské evoluční biologie Harvardské univerzity tvrdí, že zuby jsou „rodným listem“ člověka.

Metoda počítačové tomografie v mikroměřítku z nich dokáže vyčíst spoustu informací. Ostatky neandertálského dítěte starého asi rok a půl objevili vědci v roce 2010 v belgické jeskyni Spy u Jemeppe-sur-Sambre ve Valonsku.

Zachovaly se dolní čelist a zuby, které dokazují, že předchůdci dnešních lidí měli větší chrup, než jakým se můžeme chlubit my.

„Neandrtálci disponují zejména silným mandibulárním korpusem (část spodní čelisti se zuby – pozn. red.),“ upřesňuje Isabelle Crevecoeurová, ředitelka antropologického pracoviště francouzského Národního centra vědeckého výzkumu v Paříži

Neandrtálec měl zřejmě širší úsměv, než máme my dnes. FOTO: Hermann Schaaffhausen/Creative Commons/Public domain
Neandrtálec měl zřejmě širší úsměv, než máme my dnes. FOTO: Hermann Schaaffhausen/Creative Commons/Public domain

Moderní člověk měl souseda

Ačkoli o tom mnozí odborníci pochybovali, první moderní Evropané, kteří žili před asi 45 000 lety, sdíleli kontinent společně s neandrtálci.

Stefano Benazzi, antropolog z vídeňské univerzity ve Vídni, se svým týmem v roce 2011 zkoumal dva zuby objevené v roce 1964 v jeskyni del Cavallo na Sicílii. Tehdy vědci identifikovali, že pocházejí z neandrtálců.

Benazzi ale použil nejnovější technologie včetně digitálních modelů vytvořených pomocí počítačové tomografie. Analyzoval například tloušťku zubní skloviny nebo obrys korunky.

Jejich porovnáním s nalezenými zuby neandrtálců i druhu Homo sapiens dospěl k názoru, že jejich rysy odpovídají modernímu člověku.

Výzkum potvrzuje, že se oba druhy na starém kontinentu pravděpodobně potkávaly a moderní lidé sem přišli o několik tisíc let dříve, než se dosud předpokládalo. Podobnost zubů pralidí potvrdili v roce 2011 také izraelští vědci.

Při prohledávání jeskyně v nalezišti Kasim, ležícím ve střední části Izraele, objevili lidské zuby, jejichž stáří odhadli na cca 400 000 let.

Aviv Gopher z telavivské univerzity uvedl, že se svojí velikostí a tvarem příliš neliší od zubů současných lidí.

Australopithecus s klidem jedl i ořechy. FOTO: Wolfgang Sauber/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Australopithecus s klidem jedl i ořechy. FOTO: Wolfgang Sauber/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Jedli i semena a ořechy

Dlouhou dobu si vědci mysleli, že se naši předkové rodu Australopithecus vyhýbali konzumaci ořechů, semen a dalších tvrdých rostlin v obavě z toho, že by si poškodili zuby.

Nové výzkumy z roku 2020 ale ukazují, že podíl této stravy u nich byl mnohem vyšší, než jsme předpokládali, a k poškození zubní skloviny prakticky nedocházelo.

Američtí vědci dále dospěli k názoru, že rod Australopithecus měl silné čelisti i čelistní svaly, které mu umožňovaly silný skus.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
zajímavosti
Belmondo. Paul. Těší mě…
Tam, kde ostatní dají přednost kaskadérům, odehraje svou roli sám. Jako vždy je charismatickým dobrodruhem sázející jednu vtipně cynickou hlášku za druhou. Zkrátka světoznámý herec Belmondo, kterému se přezdívá Bébel. Paulů má v rodině jako naseto. A slavní jsou jakbysmet!   Po francouzském vpádu do Alžírska proudí do země davy evropských osadníků. Mezi nimi, ze severoitalského […]
Saxofon: Proč ho nejdřív nikdo nechce?
Většina klasických hudebních nástrojů se vyvíjela postupně a datum jejich vzniku ani vynálezce neznáme. Minimálně jeden je ale výjimkou!  Dechové nástroje jsou buď dřevěné, anebo žesťové. Ovšem striktní rozdělení platí jen do roku 1840. Tehdy totiž Belgičan Adolphe Sax (1814–1894), již dlouho přesvědčený o tom, že v hudbě něco chybí, vezme plátek typický pro dřevěné […]
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz