I když staří Egypťané mají rádi pozemský život, chtějí se mít dobře i po smrti. Musí ale kvůli tomu předstoupit před boha Usíra, který posoudí, jestli během života hřešili. Pokud ano, sežere jejich srdce netvor Ammit.

Hrobky, zvláště ty královské, jsou proto nákladnou záležitostí. Nechybí v nich ani nepravé dveře, jakýsi vstup na onen svět. Jsou to kamenné dveře s reliéfy, jenže slepé. Někdy dokonce napodobují průčelí královského paláce.

Vstupní stranu obvykle zdobí reliéf mrtvého s jeho jménem a tituly. Poblíž nich jsou obětní stoly s jídlem pro mrtvého.

Pocta úředníkovi

Vezír Veser, sloužící královně Hatšepsut (vládla 1479/1473–1458/1457 př. n.

l.), není výjimkou, i jeho příbuzní nenechali nic náhodě a na cestu do říše mrtvých ho dobře zabezpečili.  Ve svém úřadu, který zastával 20 let a měl na starosti úředníky celé země, se osvědčil.

Tomu odpovídá i posmrtná pocta v podobě dveří, které objevili archeologové před chrámem v Karnaku.

Starosta města

Branku do druhého světa zdobí náboženské texty a tituly Vesera, který byl starostou města, vezírem a knížetem. Královniným úředníkem se stává v pátém roce její vlády.

Mansúr Boraik, vedoucí egyptské archeologické mise, říká, že Římané vynesli dveře z hrobky a zabudovali je do zdi římské stavby. Jeho tým objevil v roce 2010 nepravé žulové dveře na onen svět o rozměrech 175 x 100 x 50 cm. Pocházejí z hrobky vezíra královny Hatšepsut, Vesera a jeho ženy Cuju v Luxoru.