Letošní chřipková sezóna připomínala z hlediska cirkulace virů spíše mimosezonní období a v našem regionu se téměř nevyskytovala.

Není ovšem pochyb o tom, že s návratem k běžnému životu lze očekávat i návrat chřipkových virů a příští sezóna může být o to horší.

Nejúčinnějším preventivním opatřením proti chřipce zůstává nadále očkování.

Poslední chřipková sezóna byla zcela výjimečná. V evropském regionu bylo zachyceno pouhých 816 pozitivních vzorků. Pro srovnání – v předchozí sezóně jich bylo v celém regionu téměř 12 tisíc a v sezóně 2018-2019 dokonce přes 16 tisíc.

Oproti průměru předchozích šesti sezón se jedná o pokles o 99,8 %. České laboratoře letos nezaznamenaly dokonce ani jeden pozitivní záchyt chřipky.

„Není pochyb o tom, že důvodem takto nízkého výskytu chřipky, ale i mnohých jiných sezonních respiračních virů, byla přísná protiepidemická nařízení – od omezeného shromažďování přes uzavřené školy a zvýšená hygienická opatření až po nošení roušek a respirátorů,“ říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Méně nemocných

To, že se počet případů chřipkových onemocnění snížil na minimum, ovšem neznamená, že tato nemoc byla vymýcena. Chřipkové viry jsou tu s námi staletí, možná i tisíciletí, a nedokázaly je vymýtit ani nejrůznější pandemie, které lidstvo za tu dobu postihly.

Pořád totiž překvapují něčím novým.

„Nikdo dodnes neví, proč během chřipkové sezóny postihnou zhruba 10 % světové populace, způsobí úmrtí statisíců lidí, a pak po určité době zmizí, aby se za tři čtvrtě roku objevily znovu a v jiné podobě – s odlišnou antigenní výbavou, a jednou za čas dokonce se schopností vyvolat pandemii.

Nelze proto předvídat, jak závažné mutace chřipkových virů se mohou v následujících obdobích objevit,“ upřesňuje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Chřipku přitom není radno podceňovat – jde o velmi nebezpečnou infekci, která může postihnout všechny orgány, nejen ty dýchací, jak se mnozí mylně domnívají.

Dokáže kupříkladu způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u dospělých starších 40 let bez předchozího srdečně-cévního onemocnění.

Podle posledních studií se v průběhu několika dnů po prodělané chřipce u této skupiny osob dokonce zvyšuje až 10x riziko infarktu myokardu a 8x riziko mozkové mrtvice.

Vakcinace jako účinný nástroj ochrany

Lze téměř s jistotou říct, že normalizace života společnosti zcela jistě povede i k normalizaci výskytu chřipky. Není možné vyloučit ani nebezpečný souběh chřipky a covidu-19, jehož se odborníci obávali před poslední sezónou.

Ve srovnání s ní nastal ale patrný posun – jak na chřipku, tak už i na covid-19 jsou k dispozici vakcíny. Ty chřipkové se používají již přes 60 let, jsou bezpečné a lze jimi očkovat děti od 6 měsíců i těhotné ženy.

Vysokou účinnost těchto očkovacích látek dokládají i výzkumy – u zdravé populace snižují výskyt chřipky o 70–90 %, u seniorů po očkování klesá především riziko závažného průběhu a úmrtí. Nežádoucí účinky jsou navíc u těchto vakcín velmi vzácné.

Dobrou zprávou je, že během koronavirové pandemie u nás zájem o vakcinaci proti chřipce výrazně stoupl. Dokonce natolik, že poprvé ani navýšené množství dovezených chřipkových vakcín nestačilo pro všechny zájemce.

Přesto je proočkovanost proti chřipce v České republice ve srovnání s jinými zeměmi západní Evropy stále velmi nízká a nedosahuje ani 10 %. Každoroční očkování je přitom stále tím nejúčinnějším způsobem, jak se chřipce bránit.

Neměli bychom na to zapomínat ani nyní, kdy se svět točí hlavně kolem vakcinace proti covidu-19.