Domů     Chřipková sezóna letos takřka neproběhla
Chřipková sezóna letos takřka neproběhla
3.6.2021

Letošní chřipková sezóna připomínala z hlediska cirkulace virů spíše mimosezonní období a v našem regionu se téměř nevyskytovala.

Není ovšem pochyb o tom, že s návratem k běžnému životu lze očekávat i návrat chřipkových virů a příští sezóna může být o to horší.

Nejúčinnějším preventivním opatřením proti chřipce zůstává nadále očkování.

Chřipka je onemocnění způsobené virem, které navzdory tomu, že je považováno za běžné, v Česku ročně zabije více než 2 tisíce lidí. Foto: silviarita / pixabay
Chřipka je onemocnění způsobené virem, které navzdory tomu, že je považováno za běžné, v Česku ročně zabije více než 2 tisíce lidí. Foto: silviarita / pixabay

Poslední chřipková sezóna byla zcela výjimečná. V evropském regionu bylo zachyceno pouhých 816 pozitivních vzorků. Pro srovnání – v předchozí sezóně jich bylo v celém regionu téměř 12 tisíc a v sezóně 2018-2019 dokonce přes 16 tisíc.

Oproti průměru předchozích šesti sezón se jedná o pokles o 99,8 %. České laboratoře letos nezaznamenaly dokonce ani jeden pozitivní záchyt chřipky.

„Není pochyb o tom, že důvodem takto nízkého výskytu chřipky, ale i mnohých jiných sezonních respiračních virů, byla přísná protiepidemická nařízení – od omezeného shromažďování přes uzavřené školy a zvýšená hygienická opatření až po nošení roušek a respirátorů,“ říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.

Nejčastěji se s chřipkou setkáváme v období zimy, kdy hodně topíme, čímž snižujeme v bytech vlhkost vzduchu, a vytváříme tak dokonalou základnu virům pro množení. Foto: silviarita / pixabay
Nejčastěji se s chřipkou setkáváme v období zimy, kdy hodně topíme, čímž snižujeme v bytech vlhkost vzduchu, a vytváříme tak dokonalou základnu virům pro množení. Foto: silviarita / pixabay

Méně nemocných

To, že se počet případů chřipkových onemocnění snížil na minimum, ovšem neznamená, že tato nemoc byla vymýcena. Chřipkové viry jsou tu s námi staletí, možná i tisíciletí, a nedokázaly je vymýtit ani nejrůznější pandemie, které lidstvo za tu dobu postihly.

Pořád totiž překvapují něčím novým.

„Nikdo dodnes neví, proč během chřipkové sezóny postihnou zhruba 10 % světové populace, způsobí úmrtí statisíců lidí, a pak po určité době zmizí, aby se za tři čtvrtě roku objevily znovu a v jiné podobě – s odlišnou antigenní výbavou, a jednou za čas dokonce se schopností vyvolat pandemii.

Nelze proto předvídat, jak závažné mutace chřipkových virů se mohou v následujících obdobích objevit,“ upřesňuje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.

Chřipkový virus se dostane do těla nosem nebo rty a zachytí se na sliznici krku nebo nosu. Foto: stevepb / pixabay
Chřipkový virus se dostane do těla nosem nebo rty a zachytí se na sliznici krku nebo nosu. Foto: stevepb / pixabay

Chřipku přitom není radno podceňovat – jde o velmi nebezpečnou infekci, která může postihnout všechny orgány, nejen ty dýchací, jak se mnozí mylně domnívají.

Dokáže kupříkladu způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u dospělých starších 40 let bez předchozího srdečně-cévního onemocnění.

Podle posledních studií se v průběhu několika dnů po prodělané chřipce u této skupiny osob dokonce zvyšuje až 10x riziko infarktu myokardu a 8x riziko mozkové mrtvice.

Lékaři jako řešení vybízejí k očkování, to musí probíhat každoročně, virus totiž každý rok mutuje a nelze si vůči němu získat imunitu. Foto: huntlh / pixabay
Lékaři jako řešení vybízejí k očkování, to musí probíhat každoročně, virus totiž každý rok mutuje a nelze si vůči němu získat imunitu. Foto: huntlh / pixabay

Vakcinace jako účinný nástroj ochrany

Lze téměř s jistotou říct, že normalizace života společnosti zcela jistě povede i k normalizaci výskytu chřipky. Není možné vyloučit ani nebezpečný souběh chřipky a covidu-19, jehož se odborníci obávali před poslední sezónou.

Ve srovnání s ní nastal ale patrný posun – jak na chřipku, tak už i na covid-19 jsou k dispozici vakcíny. Ty chřipkové se používají již přes 60 let, jsou bezpečné a lze jimi očkovat děti od 6 měsíců i těhotné ženy.

Vysokou účinnost těchto očkovacích látek dokládají i výzkumy – u zdravé populace snižují výskyt chřipky o 70–90 %, u seniorů po očkování klesá především riziko závažného průběhu a úmrtí. Nežádoucí účinky jsou navíc u těchto vakcín velmi vzácné.

Občas je chřipku těžké rozeznat od běžného nachlazení. Foto: Myriams-Fotos / pixabay
Občas je chřipku těžké rozeznat od běžného nachlazení. Foto: Myriams-Fotos / pixabay

Dobrou zprávou je, že během koronavirové pandemie u nás zájem o vakcinaci proti chřipce výrazně stoupl. Dokonce natolik, že poprvé ani navýšené množství dovezených chřipkových vakcín nestačilo pro všechny zájemce.

Přesto je proočkovanost proti chřipce v České republice ve srovnání s jinými zeměmi západní Evropy stále velmi nízká a nedosahuje ani 10 %. Každoroční očkování je přitom stále tím nejúčinnějším způsobem, jak se chřipce bránit.

Neměli bychom na to zapomínat ani nyní, kdy se svět točí hlavně kolem vakcinace proti covidu-19.

Foto: Úvodní foto: 4330009 / pixabay, Foto 1, 2, 3, 4 a 5 – pixabay
reklama
Související články
Věda a technika
Za tajemstvími Mléčné dráhy: Desetiletí mise Gaia
O každém balíčku dat, který tato evropská observatoř odhalí, se mezi astrofyziky mluví jako o „zlatém dolu“ nebo „tsunami“. Nijak nepřehánějí. Gaia už 10 let revolucionizuje vše, co víme o Mléčné dráze. Její úkol se pomalu blíží do finále. Co nás tento hvězdný kartograf naučil o naší galaxii?   Gaia je astrometrická mise. Zabývá se […]
Věda a technika
5 Překvapivě dobrých rodičů v živočišné říši
Když se řekne matka, většina lidí si vybaví krásnou sympatickou ženu, která se usmívá na své malé děťátko. Jistě je to představa správná, avšak nejen mezi lidmi se najdou dobré a obětavé mámy… 1. Slíďáci Slíďáci, nebo též vlčí pavouci, by na žebříčku popularity mezi lidmi asi nestáli příliš vysoko. Jedná se o velmi početnou […]
Věda a technika
Učit se, jíst i vraždit: Co všechno dokážeme ve spánku?
Když spíme, většinou jen ležíme v posteli a oddáváme se snění. Není to ale ztráta času, když by se při tom dala stihnout i řada jiných věcí? Na noc se naše tělo samozřejmě nevypíná, pouze přejde do režimu spánku. Svaly jsou odpojeny, buňky se soustředí na regeneraci, mozek omezí kontakt se světem a třídí staré […]
Věda a technika
Vyrobil vynálezce Josef Božek první českou protézu?
Krvavá řež je 27. srpna 1813 u Drážďan v plném proudu. Řecký kníže Alexandros Ypsilanti bojuje v protinapoleonské koalici jako lev. Stačí ale jeden výbuch a z jeho pravé ruky je pahýl. Válečný invalida si nestýská. Nemůže bojovat? Baví tedy společnost, kamkoli přijde. A zanedlouho funkční pravačkou opět pozvedne sklenku oblíbeného vína… „Osvojíte-li si hodinářské […]
reklama
historie
Smrt miláčka davů: Mohl někdo tragické nehodě princezny Diany zabránit?
Ve výtahu vládne uvolněná atmosféra. Snědý muž prohodí k usměvavé ženě nevinný vtípek, ta se rozchichotá na celé kolo. Zatímco si užívají zdánlivého klidu, před hotelem panuje nevídaný chaos! Každý chce totiž objektivem zachytit Dianu a jejího egyptského milence! Pohřeb princezny Diany (1961-1997) se změní v celonárodní tryznu. „Sbohem, anglická růže,“ pěje zpoza klavíru uslzený Elton John […]
Síla páry: Od Heronovy koule až po lokomotivu
S párou si lidé pohrávali už ve starověku. Řecký matematik Heron Alexandrijský (asi 10–75 n. l.) jako první sestrojil mechanismus, který využíval její sílu. Nazve ho Aeolipile, čili Míč boha větrů Aiola. Funguje na principu, kdy je do koule přiváděna horká pára a tryskami usměrněná vychází ven. Díky působení zákona hybnosti se taková koule roztočí. […]
Tichý souhlas s hákovým křížem: 3 slavné osobnosti s nacistickým škraloupem
Na stole leží několik popsaných papírů, kousek vedle tužka a kalamář s inkoustem. Luxusně vypadající lampička osvětluje zbytek pokoje a na jednom z konferenčních stolků trůní fotka Henryho Forda. Takovou ozdobu by v Hitlerově pracovně čekal málokdo, i když… Zrůdná ideologie opanuje Německo v roce 1933, kdy se Adolf Hitler (1889-1945) ujímá kancléřského úřadu. Některým […]
Čistota v minulosti: Ludvík XIV. se myl v pálence
Hygiena v minulosti netvořila vždy samozřejmou součást každodenních rituálů. Některé národy a civilizace si na ni potrpěly už ve starověku, jiné nikoliv. Jak tomu bylo třeba ve středověku? Skvělou ukázkou starověké hygieny je i palác v Knossu. V letech 2000–1200 př. n. l. v něm nechybí důmyslný systém na odvod vody z královniny koupelny a přístavku. V něm stojí zařízení podobné […]
reklama
historie
Bitva u Sedanu: Z francouzské porážky se raduje celá Evropa
Nad pevností Sedan se třepotá bílý prapor. Píše se 1. září 1870 a Francie se právě vzdává německé armádě. Její porážka změní politickou mapu kontinentální Evropy. Od této chvíle už nehraje prim země galského kohouta a do popředí se naopak dere sílící Prusko… S příchodem nového dne, 1. září ve čtyři hodiny ráno, se začíná u […]
Bageta a croissant: Francouzské mňamky, které nejsou francouzské
Pokud byste měli vyjmenovat jídla typická pro Francii, určitě by mezi nimi nechyběla bageta a croissant. Jenže ani jedno jedno z těch dvou není tak úplně francouzské. Bageta Někdy až metr dlouhé pečivo z bílé mouky je symbolem Francie stejně jako třeba Eiffelovka. Prezident Emmanuel Macron (*1977) ji považuje za národní poklad a chce ji […]
Záhadný a nakažlivý Syndrom K zachraňoval Židy před nacisty
Ačkoliv Itálii nezasáhl holokaust tak silně jako jiné evropské země, i zdejší Židé se na konci druhé světové války ocitli v ohrožení života. Aby je zachránili, přišli lékaři z římské nemocnice Fatebenefratelli s geniálním plánem – neexistující nemocí, které se nacisté báli a která lékařům pomohla ukrýt za zdmi nemocničního zařízení až stovky Židů… Situace židovských obyvatel v Itálii, […]
Firmy za 2. světové války: Hugo Boss šije pro Hitlerjungend, Allianz pojistí osvětimský koncentrační tábor
Jejich značka je symbolem kvalitní produkce. Spojuje je nelehká doba 2. světové války. Zatímco někteří jsou nacistům na ruku, jiní se snaží ze všeho elegantně vybruslit. Uniformy pro SS, hnědé košile pro SA nebo stejnokroje pro Hitlerjugend se ve 30. letech minulého století šijí v továrně člena NSDAP, módního návrháře a podnikatele Huga Bosse (1885–1948). Zaměstnává […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
epochanacestach.cz
Vilémovický tis: Svědek tisícileté historie stále roste
Tis obecný nebo také tis červený je už od středověku významný strom. Má totiž kvalitní, tvrdé a přitom pružné dřevo, takže si ho oblíbili nejrůznější řemeslníci v čele s výrobci luků. A tak tisy mizely z krajiny a narazit dnes na opravdu hodně starý tis je vzácnost. Ovšem někdy takové štěstí přece jen máme. Zámek ve Vilémovicích na
Šest prstů? Celkem běžná věc!
epochalnisvet.cz
Šest prstů? Celkem běžná věc!
Napočítat na prstech ruky do dvanácti? Ukázat někomu hned čtyři vztyčené prostředníčky současně? Zavázat si jednou rukou tkaničky u bot? Žádný problém pro ty, kterým příroda nadělila prsty navíc. &
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
enigmaplus.cz
Pekelné údolí: Skutečně stavěl místní most samotný čert?
Nedaleko majestátní zříceniny hradu Chojnik na polské straně Krkonoš najdeme místo zvané Pekelné údolí. Dnes již nikdo přesně neví, který z jeho pánů chtěl kdysi postavit kamenný most, spojující hrad
Skvělý jahodový tvarožník
tisicereceptu.cz
Skvělý jahodový tvarožník
Tvarožník je tuzemskou obdobou italského tiramisu. Ingredience 400 g jahod 120 g piškotů 350 g zakysané smetany 400 g plnotučného tvarohu 2 vanilkové cukry 3 lžíce moučkového cukru 2 lžíce
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Jeho děti se s ní nebaví
nasehvezdy.cz
Jeho děti se s ní nebaví
S překvapivým přiznáním přišla zpěvačka Dara Rolins (50)! Ačkoli s bývalým fotbalistou Pavlem Nedvědem (51) randí už více než dva roky, ještě nepoznala jeho děti. Ivana s Pavlem už jsou dospělí a 
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
21stoleti.cz
Umělá inteligence by mohla rozpoznávat vysoké riziko rakoviny plic u nekuřáků 
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat neku
Finty pro pěkné obočí
panidomu.cz
Finty pro pěkné obočí
Aby vám to slušelo, k tomu stačí upravit obočí, nanést řasenku a možná ještě rtěnku, a to v tomto pořadí. Bez obočí to totiž nefunguje, přitom právě s ním je nejvíc starostí. Vytrhat, nebo dokreslit? To bývá zásadní otázka, neboť málokdo má chloupky v obočí rostlé „tak akorát“. Kromě vrozených předpokladů je pro hustotu porostu
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
enigmaplus.cz
Zpátky do minulosti: Jak to bylo s poltergeisty
Paranormální jev, ve kterém se v lidských příbytcích zdánlivě samovolně pohybují, rozbíjejí se či dokonce vybuchují předměty. Selhává elektronika, svědci slyší zvláštní neidentifikovatelné zvuky, jako
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
skutecnepribehy.cz
Vyprosila jsem si na panence Marii zázrak zázraků
Padal těžký sníh a blížil se advent, Terezčin už druhý. Splnil se mi sen, chtěla jsem být šťastná, ale cosi mi v tom bránilo. Připadalo mi, že máma neumí odpouštět. Přitom byla silně věřící. Ale nesmiřitelná. „Nesmí mi přes práh,“ sípala. „Už nikdy.“ Smířila jsem se s tím. Byla jsem vzorná dcera, s rodiči jsem se nikdy nedohadovala, brala
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
iluxus.cz
Kristián Hynek otevřel showroom Zahálka pro nejnáročnější cyklisty
Kristiána Hynka není třeba milovníkům horské cyklistiky dlouze představovat. Vicemistr světa v maratonu na horských kolech vyměnil závodní kariéru za nespočet aktivit v cyklo branži. Jak sám říká, jde
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
21stoleti.cz
Bioinženýství přeměňuje odpad na látky s vyšší hodnotou, třeba bioplasty
Stejně jako člověk šlechtil tisíce let odolnější a výnosnější odrůdy pšenice, vědci v laboratořích dnes „domestikují“ a „šlechtí“ bakterie a kvasinky pro efektivnější produkci léčiv, biopaliv nebo nov