Jak mladý Charles S. Dutton začínal svou cestu k herecké slávě, nebylo všechno růžové. Vzal násilí do svých rukou a skončil ve vězení, ale nakonec se vymanil z temné minulosti a stal se ikonou filmového průmyslu.
Charles S. Dutton, známý herec a režisér, zažil dramatické vzestupy a pády v průběhu své kariéry. Jeho cesta k slávě začala vraždou a pokračovala násilnými incidenty, které jej zavedly do vězení. Přesto se dokázal vzepřít osudu a najít cestu ke světovému úspěchu.
Dutton se v roce 1951 narodí do rodiny amerického řidiče kamionu a jeho ženy, která jej ale zakrátko opustí. S výchovou mladíka si rozvedení rodiče hlavu příliš nelámou, a není proto divu, že malému Charlesovi chybí smysl pro pořádek.
Studia jej moc nebaví, střední školu ani nedokončí a předčasně ji opouští. Snad jediné, co ho skutečně baví, je boxování.
Neustálé bojůvky
Charlese sport, ve kterém může upustit trochu té agrese, nesmírně baví. V marylandském Baltimoru si nechá říkat Roc, což je zkrácenina jeho dětské přezdívky Rockhead.
Ta odkazuje na častou kratochvíli, jíž se jako dítě účastní – rvaček, při nichž po sobě útočníci házejí kamení. Pouliční potyčky jsou pro Duttona na denním pořádku do chvíle, kdy mu je čerstvých 17 let.
V té době se zaplete do rvačky, která navždy změní jeho život. Po bitce zůstane jeden mrtvý. Viníkem není nikdo jiný než Dutton. Ten se sice hájí, že muž jej napadl jako první, zákon je však neúprosný a mladík si od soudu odnáší pětiletý trest odnětí svobody.
Odlišná měřítka?
Když už to vypadá, že je „napravený“, téměř ihned po opuštění vězeňské brány vyfasuje nový, tříletý trest za mřížemi – tentokrát za neoprávněné držení chladné zbraně. Rozervaná duše někdejšího amatérského boxera je na dně.
V jednu chvíli se chce celému systému vzepřít a brutálně napadne jednoho z vězeňských strážců. Jeho trest odnětí svobody se rázem navýší o dalších osm let!
„Dostanu tři roky za zabití černocha, ale osm let za udeření bělocha!“ rozčiluje se Daton, jež svůj nový trest vnímá jako očividnou nespravedlnost. Ve věznici vládne zákon divočiny a Dutton utrpí vážné zranění poté, co ho nožem napadne další odsouzenec. Vypadá to, že jeho budoucnost je zpečetěna.
Osudový pobyt na samotce
Záblesk naděje na lepší život přichází paradoxně s dalším trestem. Dutton se rozhodne rebelovat a odmítne vykonat povinné čištění pánských vězeňských záchodů. Za to si vyslouží pokárání a šestidenní samotku.
Na ní si můžou odsouzenci vzít alespoň jednu knihu, aby si krátili čas. Znechucený Dutton náhodně sáhne po publikaci věnující se dramatům, jejichž autory jsou vesměs Afroameričané. Pobyt na samotce se pro Duttona stává inspirací.
Čtivo jej zaujme a po skončení samotky nemyslí na nic jiného než na založení vlastní dramatické skupiny. Po propuštění z vězení tak požádá svého přidělence, který má dohlížet na jeho beztrestnost, zda by takovou skupinu mohl založit.
Dozví se totiž, že se ve městě brzy koná dramatická soutěž. Přidělenec nemá námitek, stanoví ale jednu důležitou podmínku – Dutton se musí vrátit do školy a řádně ukončit středoškolské vzdělání.
Motivovaný nadšenec školu dokončí a navrch absolvuje dva roky na univerzitě v marylandském Hagerstownu.
Škraloupy minulosti nikdo neřeší
Po skončení podmínky, kdy se může Dutton konečně svobodně nadechnout, vystuduje herectví na yaleské škole dramatu a jeho hvězdná kariéra se pomalu rozjíždí. Během 80. let získá role v několika komediích nejvíc se ale proslaví v první polovině let devadesátých.
Naposledy o sobě dá vědět v roce 2012, kdy sepíše scénář ke snímku The Obama Effect, zabývající se mimo jiné otázkou předsudků vůči lidem odlišné barvy pleti.
