Skip to content

Cesty kupce Niccola Pola: Kublajchán mu zaručil svoji ochranu

Jejich rodina je trochu záhadou. Jméno Polo je ve 13. století poměrně obvyklé a v Benátkách nejsou jediní. Jejich původ možná sahá až do Dalmácie. Ačkoli sám Marco v cestopise líčí, co všechno poznal, informacemi o svém životě šetří.

Benátky, kde se kupecký synek v září 1254 narodil, jsou rušnou obchodní křižovatkou. Mohutné koráby odplouvají na širé moře a vracejí se z Dálného či Blízkého východu naloženy orientálním kořením, jižním ovocem i drahými látkami.

Markův otec Niccolo Polo (asi 1230-1294) se svými bratry Maffeem a Markem založili obchodní společnost. Úspěšní kupci míří se svými obchody daleko za hranice Benátského zálivu.

Kupečtí bratři opouštějí Konstantinopol.

Politika nepřeje obchodu

Marku Polovi (1254-1324) je šest let, když otec Niccolo a strýc strýc Maffeo odjíždějí na dlouhou cestu. Roku 1260 oba bydlí v benátské čtvrti Konstantinopole, dnešního Istanbulu. Z města ale brzy odcházejí do krymské Soldaje, kde je bezpečněji.

Jak se ukázalo, byl to prozíravý krok, stihli zmizet krátce před dobytím Konstantinopole (1261) byzantským císařem Michaelem VIII. (1224-1282). Plují ústím Volhy do Kaspického moře. Války mezi mongolským knížetem Barkou a Alauem, vládcem v Persii, je ale zaženou ještě dál.

Polové se roku 1264 dostali až do Buchary, kde se přidali k poselstvu perského panovníka Hülägüho putujícího k mongolskému vládci Číny.

Polovi předávají poselství papeži Řehořovi X.

Potřebuji sto křesťanů

Kupci dobře znají jazyk i poměry a láká je nové dobrodružství i obchodní možnosti. Cíle cesty dosáhli o dva roky později: „A tak v jednom plném roce přišli k největšímu králi všech Tatarů, jemuž říkají Kublaj. Ten se v jejich jazyce nazývá velikým chánem a v jazyce latinském velikým králem králů. Příčina prodloužení cesty byla pak ta, že pro velké sněhy a rozlití řek museli cestou vyčkávat až napadlý sníh a rozlité vody pominuly.

Kublajchána (1215-1294) ale více než obchod zajímá evropská kultura a náboženství. Pozorně naslouchá vyprávění návštěvníků a potom sestavuje dopisy určené papeži a evropským panovníkům, v nichž žádá o křesťanské misionáře, kteří by šířením své víry nahradili buddhistické modlářství.

Ke Kublajchánovi se později dostane i Marko Polo.

Glejt pro bezpečnost

Kublajchán propouští Niccola a Maffea na cestu zpět. Na první část pouti jim poskytuje jako doprovod i jednoho ze svých důstojníků. Průkazem, otevírajícím všechny dveře, je zlatá deska, tzv. kuej s vyrytým textem: „Pod ochranou věčného nebe!

Smíš teď vzdát nejhlubší úctu Velikému chánovi! Kdo tak neučiní, není hoden života a musí zemřít!“ zaručuje, že jim nikdo neodepře pomoc. Nemusejí se starat o nocleh, jídlo, čerstvé koně i místní průvodce, aby nezabloudili.

Kuej bratrům Polovým slouží k ochraně.

Do světa na zkušenou

Marco byl příliš malý, aby se zúčastnil cesty. Jeho matka zemřela během dlouhých let čekání na návrat manžela a kluk zůstal na krku svému strýci Markovi staršímu. Ten se staral o benátský dům a obchody a vzdělávání svého synovce podcenil.

Niccolo a Maffeo po návratu do Benátek roku 1269 zjistili, že papež Klement IV. zemřel a své poselství nemají komu odevzdat. Na volbu nového papeže čekají dva roky. Nakonec se spokojí jenom s průvodním dopisem papežského legáta z Acre.

Ten je ale nakonec přece jenom zvolen papežem Řehořem X. (1210-1276). Niccolo se rozhodne s sebou na další výpravu vzít i sedmnáctiletého Marka. Myslí si, že to pro něj bude přínosnější zkušenost než biflování ve škole.

Cesta bude dlouhá 9000 kilometrů a plná nejrůznějších nástrah.

Foto: Wikimedia Commons
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Osobnosti
Zobrazit více …