Václav Vojtěch se roku 1922 vydá v Paříži do biografu. Promítají tehdy film o antarktické výpravě britského polárníka Falcona Scotta z roku 1912, který vyrazil na jižní pól krátce po norském badateli Roaldu Amundsenovi. Se svojí výpravou ale během zpáteční cesty zahyne.
„Budu polárníkem,“ rozhodne se jednadvacetiletý Václav Vojtěch (1901–1932), když si v hlavě přehrává filmové scény. Nezůstává ale jenom u snění a na cestu se připravuje. Zhltne veškerou dostupnou literaturu o polárních krajích.
Studia dějepisu na pražské Karlově univerzitě dokončí už jenom z povinnosti a vezme místo redaktora pražské tiskové kanceláře „Central European Press“.
Umanutý paličák
Má šanci se zde dozvědět o přípravách polárních výprav a něčím se přece musí živit.
Zastihne ho zde i zpráva, že se na polární výpravu chystá i Richard Evelyn Byrd (1888–1957). Okamžitě se přihlašuje k účasti, jenže totéž napadne i spoustu jiných dobrodruhů po celém světě. Byrd ho odmítne, jenže Vojtěch se nevzdává. Vyrazí za ním na Nový Zéland a s polárníkem se setká. „Přesvědčil Byrda, že prostě jet musí a ten byl tak překvapený jeho neústupností – a snad to byla skoro paličatost – že po malém zdráhání souhlasil,“ tvrdí český spisovatel Otto Janka (1930–2009).
Hází uhlí do kotle
„Mám pro vás místo pomocného dělníka,“ přislíbí Byrd Vojtěchovi. Čerstvý polárník tak hází lopatou uhlí do kotle na pomocné lodi Eleanor Bolling, která veze zásoby z Nového Zélandu do tábora Malá Amerika.
Práce je to těžká, proto jásá, když ho při druhé plavbě povýší na stewarda. 27. ledna 1929 poprvé stoupne na led jižní točny. Když na saních stěhuje zásoby do tábora Malá Amerika, skvěle ovládne psí spřežení.
Místo se nenajde
Chce zůstat v polární stanici Malá Amerika, jenže mezi posádkou 42 mužů se pro něj bohužel místo nenajde, na rozdíl od dalšího Čecha Viktora Czegky, který je její součástí. 20. února 1930 se proto loučí s břehy Antarktidy.
Pluje zpátky na Nový Zéland na lodi City of New York. Vzhledem k tomu že se Vojtěch a Czegka účastní stejné výpravy, je pravděpodobné, že se během ní mohli potkat. Ani jeden z nich se ale o setkání nezmiňuje.
Hledání podporovatele
Po návratu z expedice plánuje Vojtěch svoji vlastní výpravu a věnuje tomu veškerou energii.
Svůj cestopis „Námořníkem, topičem a psovodem za jižním polárním kruhem“ vydává vlastním nákladem, protože nesežene finanční podporu. Pilně se učí létat s letadlem, hledá podporovatele svého snu.
Jenže krátce předtím, než se rozhodne odplout do Kanady, vyrazí s kajakem u města Sadská na řeku Labe. 6. srpna 1932 se převrátí se i s lodí a při pádu se uhodí do hlavy. Ztratí vědomí a utopí se.