Kdybyste tohoto staršího pána v brýličkách potkali na ulici, asi by vás ani nenapadlo, že jste právě potkali mediálního magnáta.
Ve skutečnosti je tento muž, devětaosmdesátiletý Keith Rupert Murdoch, jedním z nejvlivnějších lidí na světě a vlastníkem velké části světových médií. Jako jiní z této branže, i Murdoch si za svou kariéru pořádně umazal prsty a svědomí…
Společnost Fox Broadcasting Company, a tedy i kanál Fox News, deníky The Times či Wall Street Journal. To jsou jen některé z Murdochových zářezů na pažbě v rámci jeho mediálního impéria.
První noviny na prahu dvacítky
Australský rodák amerického původu Keith Rupert Murdoch (*1931) získal své první noviny v roce 1952, když mu bylo pouhých jednadvacet let.
Toho roku zemřel jeho otec, sir Keith Arthur Murdoch (1885–1952), bývalý vojenský reportér, a synovi odkázal své malé vydavatelství, které stálo za novinami The News, vydávanými v australském městě Adelaide.
Nedá se říct, že by se Rupert uměl vyloženě dobře narodit, ale solidní základ do života tím dostal.
V padesátých a šedesátých letech projevil své mimořádné podnikatelské nadání, když kus po kousku skupoval australské a novozélandské noviny a přetvářel je do bulvární podoby.
V roce 1969 pronikl i do Velké Británie, kde koupil News of the World, nedělník vydávaný v letech 1843 a 2011, jednou dobou dokonce nejprodávanější v zemi.
Austrálie mu byla malá
Později koupil i zřejmě neznámější britské periodikum, The Times. Držel se přitom osvědčené strategie v oslovování nových zákazníků: do zpravodajství nechal přimíchávat trochu více vražd, násilí, sexu a šokujících zážitků.
Asi není třeba dodávat, že se mu tento přístup mnohonásobně vyplácel. Austrálie byla Murdochovu podnikatelskému duchu brzy malá, a tak se v roce 1974 přestěhoval do Spojených států. I zde začal skupovat noviny, mezi nimi i proslulý New York Post.
Mnoho z nich s velkým ziskem obratem prodal a některé pak dokonce opět koupil zpět! V 80. a 90. letech se pustil do jiných forem médií: televize, rádia, filmových a nahrávacích studií i knižních vydavatelství. Tato éra byla završena nákupem filmových studií 20th Century Fox v roce 1985.
Pochybné praktiky základem živobytí
Murdochem vlastněných médií je dnes celá široká škála, a jak už to bývá, s nimi se do jeho života a podnikání vloudila kontroverze. Pochybné praktiky se (jen s malou dávkou nadsázky) staly základem jeho živobytí.
Z velké většiny se týkají odposlouchávání celebrit, a dokonce i členů královské rodiny, pokoutného vkrádání do mobilů padlých vojáků i obětí teroristických činů a vražd. Na denním pořádku jsou také všudypřítomné úplatky svědků různých událostí a policistů.
Zdaleka největší Murdochovy skandály se udály na začátku nového milénia a týkaly se především již zmiňovaného britského nedělníku News of the World. Nutno podotknout, že Murdochovi lidé neprováděli nic v té době až tak výjimečného.
Kvůli rozsahu jeho mediálního impéria však právě tyto případy rozvířily společenské vody zdaleka nejvíce.
Od odposlechů k vraždám
Na přelomu milénia se zejména britskou mediální scénou jako tenká neviditelná nit proplétala síť informátorů, využívající k zisku žhavých informací nekalé, až ilegální praktiky.
Nejrůznější hackeři, placení velkými vydavatelstvími, se nabourávali do soukromých mailů, SMS zpráv a hlasových schránek, další agenti zase kradli mobilní zařízení i důležité dokumenty, zastrašovali, vyhrožovali, nabízeli úplatky a odposlouchávali.
Mnoho z nich bylo zapleteno i ve vážných trestných činech: distribuci drog, dětské pornografie, a dokonce i ve vraždách nepohodlných osob. Aspoň to vyšlo najevo při pozdějším vyšetřování. Ale nepředbíhejme.
Podobné lidi využívalo k zisku informací i Murdochovo impérium, především právě bulvární periodikum News of the World.
Operace Nigérie
Do hledáčku pozornosti se při vyšetřování, přezdívaném Operace Nigérie, dostal zejména agent Jonathan Rees (*1954).
Právě ten měl být nejvýkonnějším ilegálním informátorem pro News of the World, za což dostával 150 tisíc liber ročně (v přepočtu téměř 4,5 milionu Kč).
Paradoxně byl během Operace Nigérie sám odposloucháván, což vedlo k jeho zatčení, společně s faktem, že nastražil kokain do auta nevinné ženy, aby ji zdiskreditoval.
Rees byl nakonec obviněn z odposlouchávání, a dokonce i z vraždy soukromého detektiva Daniela Morgana v roce 1987, který mu a jemu podobným byl tehdy na stopě.
Nakonec si však Rees odseděl jen pět let a po svém propuštění se ke svému „řemeslu“ poklidně vrátil, přestože se podle policie jednalo o „zdaleka nejnebezpečnějšího ze všech informátorů“, využívaných Murdochovou společností News Corporation.
Terčem se stal princ William
Kauza vrhla negativní světlo na nedělník i jeho majitele Ruperta Murdocha. Další rána přišla s odhalením odposlouchávací aféry. Jejím primárním terčem se stal britský princ William (*1982). Noviny tehdy mj.
informovaly o stavu jeho kolene, které si nechal soukromě vyšetřit.
Vyšetřovatelé pečlivě rozplétali všechny nitky, které je nakonec dovedly až ke Cliveu Goodmannovi, redaktorovi News of the World, zabývajícímu se britskou královskou rodinou, a agentu Glennu Mulcairovi.
Detektivové prohledali jejich domy i kanceláře a našli celkem 11 tisíc (!) stran ručně psaných poznámek, zabývajících se osobními záležitostmi asi čtyř tisíců celebrit, politiků, sportovců, policistů a obětí trestných činů včetně osmi členů britské královské rodiny.
Zabaveno bylo několik deníků a dva počítače plné telefonních čísel, kódů a přístupových hesel i soukromých nahrávek.
Falešné vodítko v případu zmizelé holčičky
Další temnou kapitolou pak byla aféra z roku 2011. Tehdy vyšlo najevo, že o devět let dříve si informátoři pro News of the World – v čele s nám již známým Glennem Mulcairem – vypomáhali ilegálními technikami v případu zmizelé třináctileté dívky Amandy Dowler (1989–2002).
Těsně po jejím zmizení se tito lidé nabourali do Amandina mobilu, přečetli si a následně smazali některé zprávy.
Tím poskytli falešné vodítko a také falešnou naději detektivům a dívčině rodině, neboť ti všichni si mysleli, že zprávy smazala ona sama, a tudíž se musí někde nacházet živá. Ke svým akcím se informátoři samozřejmě zpočátku zdráhali přiznat.
Nakonec se ukázalo, že dívku kdosi uškrtil. Situací se zabýval i britský parlament a Murdoch se pod nátlakem osobně sešel s Amandinou rodinou, které se omluvil. Jeho omluva pak vyšla v mnoha britských periodicích.
Vedení News of the World odstoupilo, to však nezachránilo periodikum před zkázou. V červnu 2011 nedělník po 168 letech existence formálně zanikl.
„O ničem nemám nejmenší potuchy“
To všechno je jen malý výčet afér, točících se kolem News of the World a Ruperta Murdocha, který se sám několikrát ocitl u soudu i před komisí britského parlamentu.
Kromě evropských detektivů ho vyšetřovala i americká FBI. Magnát však vždycky tvrdil, že o praktikách svých podřízených neměl nejmenší potuchy.
Přesto on i jeho mladší syn a budoucí dědic James Murdoch (*1972) opustili několik klíčových pozic v mediálním byznysu. I přes tyto skandály a pokročilý věk je dnes Rupert Murdoch stále „na koni“.
Jak by ne, ovládá přece jen největší mediální síť, vlastněnou jediným člověkem na světě.
Ta se skládá z neuvěřitelných devíti satelitních televizních sítí, 40 televizních stanic, 100 televizních kabelových kanálů, 40 knižních vydavatelství, 175 novinových periodik a jednoho filmového studia.
Prsty má tak tento starý úctyhodný pán naprosto všude, možná dokonce i ve vaší trafice.
