Domů     Česká stopa v Ig Nobelových cenách: Od koček po bijící srdce
Česká stopa v Ig Nobelových cenách: Od koček po bijící srdce
17.6.2025

Věděli jste, že i čeští vědci zanechali výraznou stopu v historii Ig Nobelových cen?

Od zkoumání vlivu koček na duševní zdraví až po synchronizaci srdečního tepu zamilovaných – jejich výzkumy ukazují, že i ta nejméně očekávaná témata mohou vést k překvapivým a někdy i skutečně důležitým objevům.

Česká stopa v Ig Nobelových cenách: Od koček po bijící srdce

Může být soužití s kočkou nebezpečné pro duševní zdraví? Proč je potřeba zavěšovat nosorožce hlavou dolů? Jak pomůže vědě bez žvýkání polknout rejska? Tyto a podobné otázky si kladou autoři výzkumů, oceněných Ig Nobelovou cenou.

Ohrožují kočky duševní zdraví?

reklama

Mezi českými vědci získal Ig Nobelovu cenu v kategorii veřejné zdraví například Jaroslav Flégr (⃰1958) za výzkum toho, jestli je nebezpečné mít doma kočku.

Flégrův tým zkoumá souvislost mezi nákazou toxoplazmózou, což je parazit, který přenášejí právě kočky, a změnami v lidském chování a psychice.

V rámci oceněné práce 200 žen, u kterých byla testována přítomnost toxoplazmózy, vyplnilo psychologický dotazník a vědci srovnávali rozdíly mezi nakaženými a nenakaženými.

Podle tohoto výzkumu měly nakažené ženy v průměru vyšší inteligenci, ale zato byly popudlivější.

Přestaňte, já se nudím!

Flégr využil svůj projev při předávání ceny k propagaci své teorie zamrzlé evoluce.

Projev ale nedokončil, protože mu uplynul vyměřený čas a přerušila ho pomocnice pořadatelů, která po uplynutí časového limitu zastavuje příliš upovídané vědce tradiční průpovídkou „Prosím, přestaňte, já se nudím!“ Flégr se ji sice pokusil uplatit (nebo možná zastrašit) plyšovým pavoukem, ale úspěch přitom neměl.

Ig Nobelovu cenu za kardiologii v roce 2022 získala česká neurovědkyně Eliška Procházková
Ig Nobelovu cenu za kardiologii v roce 2022 získala česká neurovědkyně Eliška Procházková

Orientují se psi při močení podle magnetického pole Země?

Další český výzkumník, který tuto humoristickou cenu získal, byl Hynek Burda se svým německým týmem. Studovali satelitní snímky pasoucích se krav a zjišťovali, jestli preferují určité světové strany. Zkoumali také další zvířata.

Ig Nobelovu cenu získali za výzkum toho, jakým světovým směrem se staví psi, když si ulevují. Ve výzkumu šlo o to, jestli vyšší živočichové dokážou vnímat orientaci magnetického pole Země.

Vědci došli k závěru, že krávy i psi se natáčejí častěji k magnetickému severu či jihu, což by odpovídalo magnetorecepci, tedy schopnosti vnímat magnetické pole. V Čechách je ale mnoho skeptiků, kteří se závěry těchto studií nesouhlasí.

Cena za srdce bijící ve stejném rytmu

Ig Nobelovu cenu za kardiologii v roce 2022 získala česká neurovědkyně Eliška Procházková a její kolegové z nizozemského Leidenu. Inspirovala se přitom vlastním romantickým životem.

Často totiž na seznamovacích aplikacích našla muže, který vypadal, že je pro ni ten pravý, jen aby při osobním setkání zjistila, že jiskra nepřeskočila. Lidem, kteří byli předmětem jejího výzkumu, domluvila rande naslepo.

Během něj monitorovala jejich srdeční tep. Zjistila, že tlukot srdce lidí, kteří se vzájemně přitahují, se synchronizuje.

I humorné výzkumy mohou vést k důležitým objevům

Mnohým ze studií odměněných Ig Nobelovou cenou se sice od srdce zasmějeme, přesto bychom je ale neměli brát na lehkou váhu. K čemu je dobré například studium močících psů?

Když psi zvednou nožičku, značkují si přitom vlastní teritorium, a tak si potřebují označená místa uložit do své kognitivní mapy. A právě za výzkum kognitivního mapování už byla udělena i skutečná Nobelova cena.

Objev toho, že Olomoucké tvarůžky lákají moskyty, byl zase využit k výrobě pastí, které lapají africké moskyty, přenášející malárii.

Prvním člověkem, který získal nejen humornou Ig Nobelovu cenu, ale i její seriózní obdobu, byl Andre Geim.

Nevážné ocenění mu bylo uděleno v roce 2000 za výzkum žab, „levitujících“ v magnetickém poli, a Nobelovu cenu získal v roce 2010 za výzkum grafenu. Pomohly mu k tomu „bláznivé pátky“, které se konaly na univerzitě v britském Manchesteru.

Během těchto schůzek vědci realizovali Geimovy nejšílenější nápady. Jednoho dne si tak hráli s lepicí páskou a tuhou. Pomocí lepicí pásky odlupovali z tuhy tenké vrstvy, dokud se nezměnila v grafen, tj. materiál který má unikátní fyzické vlastnosti.

Geim je výzkumník s velkým smyslem pro humor. Mimo jiné jako spoluautora jednoho ze svých článků uvedl svého křečka, a dokonce se dotyčného hlodavce pokusil zapsat do doktorského studia na univerzitu v nizozemském Nijmegenu. Křeček ale jako student přijat nebyl.

Prvním člověkem, který získal nejen humornou Ig Nobelovu cenu, ale i její seriózní obdobu, byl Andre Geim
Prvním člověkem, který získal nejen humornou Ig Nobelovu cenu, ale i její seriózní obdobu, byl Andre Geim

Italští vědci získali Ig Nobelovu cenu za výzkum toho, jak velkou bolest lidem působí pohled na ošklivé obrazy.

Německý výzkum ukázal, že cucání propisky pomáhá dobré náladě. Aktivují se prý přitom stejné svaly, které lidské tělo využívá při smíchu.

Proč má vombatí trus tvar krychliček? Tím se zabýval mezinárodním tým vědcům. Zjistili, že elastická střeva zvířete dokážou výkaly takto vytvarovat.

Pavoučí zombie posloužily jako neobvyklé nástroje. Američtí vědci totiž zkusili z mrtvých pavouků udělat „nekroboty“, tedy biologické roboty, které používali například k uchopení a zvedání předmětů.

Proč geologové rádi olizují kameny? Důvod je jednoduchý – na vlhkém povrchu jsou částečky minerálů vidět lépe než na suchém.

Příběhy českých vědců, oceněných Ig Nobelovou cenou, jsou důkazem, že věda nezná hranice a že i ty nejméně konvenční otázky mohou vést k cenným poznatkům.

Od toxoplazmózy po magnetorecepci psů a synchronizaci srdečního tepu – tyto výzkumy nás nejen pobaví, ale také nás donutí přemýšlet o složitosti světa kolem nás a o tom, jak překvapivě propojené mohou být zdánlivě nesouvisející jevy. A to je krása vědy.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Věda a technika
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
Věda a technika
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Věda a technika
Plovoucí elektrárny: Pevnině dojde šťáva, pomoc připluje po moři
Řešení energetické krize na Kubě opět ukázalo na jedno originální technické řešení, které představují plovoucí elektrárny.  Největším provozovatelem specializované flotily plovoucích elektráren je nyní společnost Karpowership, dceřiná společnost tureckého holdingu Karadeniz Holding. Turecké plovoucí elektrárny v kubánských přístavech měly společných několik rysů. Vznikly přestavbou starších nákladních lodí a jsou palivově flexibilní. Co to znamená? Mohou […]
zajímavosti
Věčný rebel Alain Delon: Věrnost není na pořadu dne
Malý chlapec sedí u vchodu do řeznictví a marně si snaží si urovnat myšlenky. Proč tu je? Proč nemůže být s mámou a tátou? Z téhle rány se už nikdy neotřese… Když se 8. listopadu 1935 ve Sceaux na jižním předměstí Paříže prvně rozkřičí maličký uzlíček počastovaný dlouhým jménem Alain Fabien Maurice Marcel Delon (1935–2024), […]
Smolný den: Čtyři tragédie zrovna na pátek třináctého
Jaký tropický cyklón si vezme nejvíc životů? Bezkonkurenčně Bhola. Jméno dostane po největším z bangladéšských ostrovů. Zformuje se 8. listopadu roku 1970 nad Bengálským zálivem a vydá se zdrtit Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) i část Indie.  Zabíjí i na pátek 13. EpochaPlus.cz vám přináší sérii tragických událostí, které jen přilily do kotlíků pověr o neštěstí […]
Když samotná cesta je cílem: Kaunertalská ledovcová silnice
Asfaltový had se plazí vysokohorskou krajinou a překonává na 26 kilometrech výškový rozdíl 1500 metrů. Bez povšimnutí nechává plných 6 vegetačních pásem – od lesů a luk až k holým skalám. Přitahován a poháněn magií věčného ledu, zastaví se až v nadmořské výšce 2750 metrů nad mořem. Tahle silnice je dobrodružstvím při cestě za dobrodružstvím! Kořeny rakouské […]
Nejúspěšnější spisovatel současnosti: Dan Brown
Než se stane spisovatelem, tak se živí jako učitel angličtiny na Philips Exeter University, ale cesta k tomuhle povolání je dlouhá. „Nevím, co budu dělat, ale chci, aby to bylo kreativní,“ má jasno jen v jediné věci. Budoucí bestsellerista Dan Brown (­*1964) se nejdřív rozhodne stát muzikantem. Pomocí syntetizátoru skládá písničky, vydává dětské album a zakládá i […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz