Věděli jste, že i čeští vědci zanechali výraznou stopu v historii Ig Nobelových cen?

Od zkoumání vlivu koček na duševní zdraví až po synchronizaci srdečního tepu zamilovaných – jejich výzkumy ukazují, že i ta nejméně očekávaná témata mohou vést k překvapivým a někdy i skutečně důležitým objevům.

Česká stopa v Ig Nobelových cenách: Od koček po bijící srdce

Může být soužití s kočkou nebezpečné pro duševní zdraví? Proč je potřeba zavěšovat nosorožce hlavou dolů? Jak pomůže vědě bez žvýkání polknout rejska? Tyto a podobné otázky si kladou autoři výzkumů, oceněných Ig Nobelovou cenou.

Ohrožují kočky duševní zdraví?

Mezi českými vědci získal Ig Nobelovu cenu v kategorii veřejné zdraví například Jaroslav Flégr (⃰1958) za výzkum toho, jestli je nebezpečné mít doma kočku.

Flégrův tým zkoumá souvislost mezi nákazou toxoplazmózou, což je parazit, který přenášejí právě kočky, a změnami v lidském chování a psychice.

V rámci oceněné práce 200 žen, u kterých byla testována přítomnost toxoplazmózy, vyplnilo psychologický dotazník a vědci srovnávali rozdíly mezi nakaženými a nenakaženými.

Podle tohoto výzkumu měly nakažené ženy v průměru vyšší inteligenci, ale zato byly popudlivější.

Přestaňte, já se nudím!

Flégr využil svůj projev při předávání ceny k propagaci své teorie zamrzlé evoluce.

Projev ale nedokončil, protože mu uplynul vyměřený čas a přerušila ho pomocnice pořadatelů, která po uplynutí časového limitu zastavuje příliš upovídané vědce tradiční průpovídkou „Prosím, přestaňte, já se nudím!“ Flégr se ji sice pokusil uplatit (nebo možná zastrašit) plyšovým pavoukem, ale úspěch přitom neměl.

Orientují se psi při močení podle magnetického pole Země?

Další český výzkumník, který tuto humoristickou cenu získal, byl Hynek Burda se svým německým týmem. Studovali satelitní snímky pasoucích se krav a zjišťovali, jestli preferují určité světové strany. Zkoumali také další zvířata.

Ig Nobelovu cenu získali za výzkum toho, jakým světovým směrem se staví psi, když si ulevují. Ve výzkumu šlo o to, jestli vyšší živočichové dokážou vnímat orientaci magnetického pole Země.

Vědci došli k závěru, že krávy i psi se natáčejí častěji k magnetickému severu či jihu, což by odpovídalo magnetorecepci, tedy schopnosti vnímat magnetické pole. V Čechách je ale mnoho skeptiků, kteří se závěry těchto studií nesouhlasí.

Cena za srdce bijící ve stejném rytmu

Ig Nobelovu cenu za kardiologii v roce 2022 získala česká neurovědkyně Eliška Procházková a její kolegové z nizozemského Leidenu. Inspirovala se přitom vlastním romantickým životem.

Často totiž na seznamovacích aplikacích našla muže, který vypadal, že je pro ni ten pravý, jen aby při osobním setkání zjistila, že jiskra nepřeskočila. Lidem, kteří byli předmětem jejího výzkumu, domluvila rande naslepo.

Během něj monitorovala jejich srdeční tep. Zjistila, že tlukot srdce lidí, kteří se vzájemně přitahují, se synchronizuje.

I humorné výzkumy mohou vést k důležitým objevům

Mnohým ze studií odměněných Ig Nobelovou cenou se sice od srdce zasmějeme, přesto bychom je ale neměli brát na lehkou váhu. K čemu je dobré například studium močících psů?

Když psi zvednou nožičku, značkují si přitom vlastní teritorium, a tak si potřebují označená místa uložit do své kognitivní mapy. A právě za výzkum kognitivního mapování už byla udělena i skutečná Nobelova cena.

Objev toho, že Olomoucké tvarůžky lákají moskyty, byl zase využit k výrobě pastí, které lapají africké moskyty, přenášející malárii.

Prvním člověkem, který získal nejen humornou Ig Nobelovu cenu, ale i její seriózní obdobu, byl Andre Geim.

Nevážné ocenění mu bylo uděleno v roce 2000 za výzkum žab, „levitujících“ v magnetickém poli, a Nobelovu cenu získal v roce 2010 za výzkum grafenu. Pomohly mu k tomu „bláznivé pátky“, které se konaly na univerzitě v britském Manchesteru.

Během těchto schůzek vědci realizovali Geimovy nejšílenější nápady. Jednoho dne si tak hráli s lepicí páskou a tuhou. Pomocí lepicí pásky odlupovali z tuhy tenké vrstvy, dokud se nezměnila v grafen, tj. materiál který má unikátní fyzické vlastnosti.

Geim je výzkumník s velkým smyslem pro humor. Mimo jiné jako spoluautora jednoho ze svých článků uvedl svého křečka, a dokonce se dotyčného hlodavce pokusil zapsat do doktorského studia na univerzitu v nizozemském Nijmegenu. Křeček ale jako student přijat nebyl.

Italští vědci získali Ig Nobelovu cenu za výzkum toho, jak velkou bolest lidem působí pohled na ošklivé obrazy.

Německý výzkum ukázal, že cucání propisky pomáhá dobré náladě. Aktivují se prý přitom stejné svaly, které lidské tělo využívá při smíchu.

Proč má vombatí trus tvar krychliček? Tím se zabýval mezinárodním tým vědcům. Zjistili, že elastická střeva zvířete dokážou výkaly takto vytvarovat.

Pavoučí zombie posloužily jako neobvyklé nástroje. Američtí vědci totiž zkusili z mrtvých pavouků udělat „nekroboty“, tedy biologické roboty, které používali například k uchopení a zvedání předmětů.

Proč geologové rádi olizují kameny? Důvod je jednoduchý – na vlhkém povrchu jsou částečky minerálů vidět lépe než na suchém.

Příběhy českých vědců, oceněných Ig Nobelovou cenou, jsou důkazem, že věda nezná hranice a že i ty nejméně konvenční otázky mohou vést k cenným poznatkům.

Od toxoplazmózy po magnetorecepci psů a synchronizaci srdečního tepu – tyto výzkumy nás nejen pobaví, ale také nás donutí přemýšlet o složitosti světa kolem nás a o tom, jak překvapivě propojené mohou být zdánlivě nesouvisející jevy. A to je krása vědy.