Skip to content

Cenzura a svoboda aneb když stát zasahuje do sdělovacích prostředků

Ve chvíli, kdy média začala mít masový dosah, státním institucím netrvalo příliš dlouho, aby si uvědomily moc a sílu tisku. Koneckonců na ovlivňování veřejného mínění měly dostatek prostředků a různá periodika se ukázala jako zajímavá cesta.

Skuteční předchůdci novin se na scéně objevují v 17. století. Primát patří Štrasburku, kde v roce 1605 vyšly vůbec první tištěné noviny s poněkud s obtížně zapamatovatelným názvem Relation aller fürnemmen und gedenckwürdigen Historien. Vydavatelem byl místní kupec Carolus (1575–1634). Ve stejném roce vyšel první věstník v Paříži, o třináct let později v Amsterdamu a v roce 1621 začal v Londýně vycházet týdeník Courante (Corrant), jehož náplň byla především zahraničněpolitická. Jejich podtitul totiž zněl „týdenní novinky z Itálie, Německa, Uher, Polska, Čech a Nizozemí“.

I v době internetu papírové noviny plní nezastupitelnou roli.

V roce 1631 si Pařížané mohli počíst v novinách La Gazette, jejichž obsah zcela ovlivňoval stát. Krátce po vzniku moderních novin se tak objevila i cenzura.

V 19. století se však zejména ve Velké Británii začala prosazovat svoboda slova a později se cenzura stala doménou především totalitních režimů. Své zlaté časy si cenzura užívala především v Sovětském svazu a jeho satelitech včetně Československa nebo v nacistickém Německu.

Psací stroje byly nahrazeny počítači, jinak se žurnalistická práce zas tolik nemění.

V současnosti mnohdy média ovlivňují především ekonomické zájmy svých majitelů, avšak i ve svobodných společnostech se lze setkat i s politickou manipulací či působením cizích mocností. Proto je nezastupitelná existence veřejnoprávních institucí typu BBC.

BBC patří mezi vzory nezávislého zpravodajství.

Podle poslední zprávy organizace Reportéři bez hranic jsou média v současnosti nejsvobodnější ve Finsku, Nizozemsku a Norsku. Pro někoho bude možná překvapivé šesté místo Kostariky a desáté Jamajky.

Politici je mnohdy nenávidí, avšak bez nich by svobodná společnost nemohla existovat.

Na dvanáctém místě se nachází Slovensko, šestnácté je Německo. Česká republika si proti předchozím letům mírně polepšila a patří ji jedenadvacátá příčka. Spojené státy jsou jedenačtyřicáté, Maďarsko sedmašedesáté. Rusku náleží 148. pozice a žebříček uzavírá Severní Korea a Eritrea.

 

Foto: thelondoneconomic, the United Nations, Houston Chronicle, iranhumanrights, anguerde, huffingtonpost.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Společnost
Zobrazit více …