Papír se na přelomu 15. a 16. století vyrábí na území Švýcarska, Rakouska, Čech, Polska a Anglie. Registr Královské kanceláře z doby krále Vladislava II. z let 1498-1502 uvádí první zmínku o výrobě papíru v Čechách.
Na výpisu konceptu listiny z 24. května 1499 z Budína povoluje mlynáři Janovi opata cisterciáckého kláštera ve Zbraslavi, aby „týž mlynář šatuov starých, kteréž k dělání papíru příslušejí, jinam ze země voziti a prodávati nedopúštěl, než sám, aby je kupoval a papier z nich pro obecný užitek země České dělal“. Do konce 16. století existuje v Čechách už 30 papíren. Papírníci označují svoji práci jako umění, a kdo stane u naběrací kádě, brzy pozná, že vytvořit dobrý arch o rovnoměrné tloušťce vyžaduje značnou zručnost.
Řezenský řád z doby kolem roku 1580 ostatně nařizuje: „ …, aby byl vyráběn stejně dobrý papír a ne jeden hrubý silný a druhý tenký řídký…“
Papírny na vzestupu
Jak vypadá výroba papíru, se můžeme poučit z dřevorytu v Komenského díle Orbis pictus v prvním norimberském vydání z roku1658: „Staří užívali tabul bukových a neb listy, jako i kuor stromových, zvláště stromečku egyptského, kterýž se zvál papyr.
Nyní jest obyčejný papyr, který papírník v papyrni dělá z hader starých na kaši potlučených, čehož v formách nabraného rozšiřuje na archy a do povětří vykládá, aby se usušilo. Tych XXV. Činí knihu, XX. knih rys a tych X. val papyru.
Co ma dluho trvat, píše se na pergamen.“
Roční produkce 1500 kusů
Papírna se stoupami o dvaceti tlukadlech, jednou kádí a deseti pracovníky vyrobí denně, tj. za 14 hodin (pracovní den začíná ve 2 hodiny ráno a končí v 18 hodin, jsou v něm zahrnuty dvě půlhodinové přestávky na snídani a svačinu a hodinová přestávka na oběd) šest rysů.
Za rok stihne vyrobit asi 1500 rysů. Každý list se musí vzít při výrobě 32krát do rukou. Papír se hladí, v nejstarších dobách hladkým kamenem nebo kovovým hladítkem, později železnou palicí.