„Srdce překypuje, mozek v nadšení se chvěje,“ nechaly se v říjnu 1891 unést Národní listy světelnou fontánou. „Před žhavým tryskem ozářené vody stojíme a voláme: Sláva Křižíkovi!“ Pokud to někde v Rakousko-Uhersku jiskřilo elektrizujícím nadšením, pak to bylo v českých zemích. V období první republiky patřil československý energetický průmysl na světovou špičku – v průměrné […]

V rámci archeologických výzkumů nezůstávají stranou ani místa, kde se konávaly popravy. I když stopy po této činnosti v řadě případů zavál čas, pokud se najdou zbytky, vydávají zajímavé svědectví o dobovém hrdelním soudnictví. Například i podoba šibenice se v čase měnila. Když se v Prostějově v roce 2014 chystali postavit vánoční strom, předcházela tomu úprava náměstí. Během kopání jámy […]

Počátky zemědělství sahají hluboko do minulosti. Například cílené vysazování rostlin praktikovali lidé už před 11 500 lety. Projevovali i umělecké sklony, například vytvářeli sošky, které měly napomoci bohaté úrodě. Objevit figurku starou 7000 let, to se v České republice nepoštěstí každý den. Nález z Lipníka nad Bečvou proto vzbudil na sklonku roku 2015 velký zájem veřejnosti. „Našel jsem […]

Ztracené město Mahendraparvata, které v 8. století n. l. postavili Khmerové, objevil v roce 2013 mezinárodní tým archeologů pomocí leteckého snímkování v provincii Siem Reap v Kambodži. Vědce dodnes udivuje svojí geometrickou propracovaností. Město je ještě o 350 let starší než proslulý chrámový komplex Angkor Wat. O sídle na hoře Phnom Kulen, odkud vládl khmerský král Džajavarman II. […]

Pro archeology se stává velkou pomocí chemická analýza. Izotopy některých prvků, například uhlíku, ale také kyslíku, stroncia a dusíku usazené v tkáních jako jsou kosti či zuby pomohou zjistit například odkud dotyčný pocházel. Potrava byla v každé lokalitě jiná a promítla se do složení izotopů. Právě výzkum izotopů pomůže odhalit migraci člověka nebo zvířete a také složení […]

Císař a čerstvě korunovaný český král Leopold II. se 14. září 1791 prochází u stánků v letním refektáři semináře pražského Klementina. Bere do ruky vzorek látky a znalecky hodnotí její kvalitu. Vzápětí už tvrdě smlouvá o ceně. Chce nakoupit a navzdory tomu, že má peněz dost, ošidit se rozhodně nenechá.  V 18. století se Evropou začíná šířit […]

Průmyslové veletrhy, pořádané ve druhé polovině 18. století v Evropě, měly výrobcům získat odbyt na nových trzích. Podobné akce, organizované tehdy na území Českého království, ale s něčím takovým ještě nepočítaly.  „Pražská, klementinská výstava z konce léta 1791 zdaleka takový cíl neměla a neměla ho ani znovuobjevená, snad vůbec nejstarší obchodně-průmyslová výstava na světě, které se konala v roce […]

Diviš byl geniální vynálezce bleskosvodu, Purkyně geniální vědec, Ressel geniální konstruktér. A geniálním sládkem pak byl František Ondřej Poupě, zakladatel odborného českého pivovarnictví a hlavně „vynálezce“ piva moderního typu. Do 18. století se vařila jiná piva než dnes. Byla hutnější konzistence a na současné poměry netradiční chuti. Pak ale pokrokový český sládek František Ondřej Poupě (1753-1805), […]

Dne 16. července uplynulo 11 let od úmrtí profesora Antonína Holého (1936-2012), jednoho nejvýznamnějších českých přírodovědců 20. století, který se zapsal do světové historie jako málokdo. Jen díky jeho usilovné práci má dnes lidstvo antivirotika využívaná při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů. Profesor Holý se za svůj život stal autorem či spoluautorem celkem […]

Ač filmy tvrdí opak, tak jeden Bruce Willis katastrofu v podobě řítícího se asteroidu na planetu Zemi neodvrátí. Jak ale ukazuje simulace vědců z NASA a ESA, která proběhla před třemi lety, nezabrání jí ani mnohem hrubší síla. Badatelé pracovali s předpokladem, že od objevu nebezpečného tělesa ke střetu se Zemí uplyne půl roku. Jedním […]

„Těšit se s mužem ještě před svatbou je smrtelný hřích. Budeš-li se pokoušet zabránit tomu mít dítě, Bůh tě potrestá,“ vyhrožuje matka v polovině 14. století své dceři Kateřině. Vidí, že se jí líbí mladí chlapci a ani ona jim není lhostejná. Schyluje se proto k potížím. Kateřina by co nejdříve ráda okusila ty všemi zakazované chvilky s mužem. […]

Německý orientální ústav provádí v letech 1907–1913 vykopávky v egyptské El Amarně. Dohoda mezi oběma státy zní tak, že Němci si v případě nálezů nechají objekty ze štuku a hlíny. Egypťanům připadnou kamenné sochy. Amarnské výzkumy tehdy vede německý archeolog Ludwig Borchardt (1863–1938). Ten jednoho dne roku 1913 narazí na vápencovou bustu. Podle smlouvy by měla připadnout Egypťanům. […]

„Kde najdu žábu?“ přemítá otráveně athénská dívčina jménem Aglaia roku 390 př. n. l. Její chlapec ji před časem svedl a ona se děsí budoucnosti. Chvilky s ním se jí moc líbily a ráda by si je zopakovala. Jenže na to být matkou je ještě příliš mladá. Navíc jí po pár dnech z klína začne vytékat krev. […]