Zavlažovací systémy zvládaly vytvořit už starověké civilizace. Dokázaly díky tomu využít každičkou kapku z řek, které protékaly jejich územím. Ruku v ruce s tím šel rozvoj zemědělství i dalších oblastí života.
Mistry v zavlažování byli starověcí Egypťané, ale také obyvatelé starověké Mezopotámie. V těchto oblastech si s distribucí věděli rady už v době kolem roku 6000 př. n. l. Do tohoto tisíciletí sahají prvopočátky snah rozvádět vodu, kam je potřeba.
Významný zavlažovací projekt v Egyptě pochází z let kolem 3100 př. n. l. Tehdy se záplavové vody z Nilu odváděly do umělého jezera Moeris.
Ovšem hospodařit s životodárnou tekutinou uměli i další, a to například v Sýrii, Číně, Indii nebo také předkolumbovské Americe. Představíme si některá řešení.
Kolo nepotřebovali
Důkaz o civilizaci, která tvořila základ městského života na celém Blízkém východě, leží pod třemi kopci tři míle od města Raqqa v dnešní Sýrii. Američtí a syrští archeologové tam v roce 2010 vyhrabali ruiny z období 6000–4000 př. n. l.
Vyspělé město mělo monumentální architekturu, rozsáhlý systém zavlažování pro zemědělství. Zdejší lidé navíc zpracovávali měď a obchodovali s luxusním zbožím na dlouhou vzdálenost.
„To všechno zvládli pomocí soumarů dlouho předtím, než bylo vynalezeno kolo,“ vyprávěl nadšeně ředitel syrsko-amerického projektu Gil Stein z chicagské univerzity.
Lidé z Petry v poušti napouštěli bazén
Výzkumy z roku 2016 prokázaly, že jordánské skalní město Petra, skryté v jordánské poušti, rozhodně nemělo nouzi o vodu.
Zdejší obyvatelé se mohli už před 2000 let, v dobách Nabatejského království, pochlubit velice moderním zavlažovacím systémem, který zajistil nejenom zásobování obyvatel vodou, ale dokázal také napájet 44 metrů dlouhý bazén a zavlažovat zahrady.
Podle badatelů se totiž město stalo symbolem starověkého luxusu, protože šlo o zastávku pro karavany, mířící z různých směrů na Blízký východ. Díky důmyslnému hydraulickému systému mohli zdejší lidé využívat i užitkovou vodu.
Podzemní síť regulovala její tok v období dešťů. Šachta ji sváděla do hloubky deseti metrů, kde se nacházely cisterny pro filtraci.
Francouzi našli ztracené město
Celých 4000 let staré město z dob Akkadské říše. Tímto objevem se roku 2019 pochlubili francouzští vědci, kteří zkoumali oblast Kurdistánu, ležící převážně v dnešním Iráku.
Naleziště Kunara prohledávali od roku 2012. „Nečekali jsme, že tu vůbec na nějaké město narazíme,“ vysvětlila nadšeně archeoložka Christine Kepinská.
Další výzkumy prokázaly, že obyvatelé dávno ztraceného města uměli obdělávat půdu, chovali hospodářská zvířata a na svých políčkách využívali propracovaný systém zavlažování.
Na destičky o rozměrech zhruba 10 x 10 centimetrů zaznamenávali klínovým písmem svoje obchody s moukou. Podle slov odborníka na klínové písmo Philippa Clanciera zdejší písaři dobře ovládali akkadštinu a sumerštinu.
