Když se v 18. století lidé stěhují ze sluncem zalitých polí a pastvin do továren a domů ve městech, začne přibývat případů nemoci, která vede k deformaci kostí.
Právě křivice stojí na počátku cesty k objevu vitamínu D. Jaký je jeho příběh a co se stane, když ho máme v těle nedostatek?
Historie objevu tohoto vitamínu je o něco zdlouhavější a složitější, než tomu bylo u většiny ostatních. Dnes se jeho nedostatek vědci nezdráhají za pandemii, protože různým stupněm je zasažena více než polovina populace na naší planetě. Pro tělesné zdraví je přitom vitamín D velmi důležitý.
Když kosti volají o pomoc
Naše tělo je schopné produkovat vitamín D, nejsme tedy zcela závislí na jeho získávání z potravy, jako je tomu u jiných vitamínů. K jeho „výrobě“ potřebujeme hlavně sluneční paprsky.
Ultrafialové záření spouští chemickou reakci v kůži, která vytváří vitamín D3. Ten se přesune do jater a ledvin, aby se posléze přeměnil na biologicky aktivní formu vitamínu D. Jeho nedostatečné množství v těle má dopad hlavně na kosti a způsobuje jejich řídnutí a křehkost.
Už na konci 17. století je popsáno onemocnění, které způsobuje jejich deformaci a postihuje hlavně děti.
O století později se stává tato nemoc doslova epidemií, protože lidé začnou trávit více času v budovách a ve velkých městech, kde jsou méně vystaveni slunečnímu záření.
Objev vitamínu D je úzce spjat právě s výzkumem příčiny a prevence dětské křivice, jak je onemocnění později pojmenováno.
Důležité je slunce
Na konci 19. století se vědci začínají zabývat myšlenkou, že pokud lze některým dalším rozšířeným chorobám té doby, tedy například kurdějím nebo beri-beri (neurologické onemocnění), předcházet a také je léčit některými potravinami, jako jsou citrusové plody (s obsahem vitamínu C) a celozrnná rýže (obsahující vitamín B1), bylo by to možné i v případě křivice.
A nakonec je jejich hypotéza potvrzena: ukáže se, že olej z tresčích jater obsahuje látku, která je proti křivici účinná. Poněkud je překvapí fakt, že vystavení slunečnímu záření je také vhodným způsobem v léčbě a prevenci tohoto onemocnění.
Nakonec dojdou k tomu, že stačí jíst vhodné jídlo, které bylo navíc vystaveno slunci. Proto se ozařování některých potravin ultrafialovým zářením a pobyt na slunci nadlouho stane standardní praxí pro prevenci a léčbu křivice.
Vitamín D vědci identifikují a lépe poznají v letech 1922 až 1936 a poté výzkum dále pokračuje.
V čem ještě pomáhá?
Kromě jeho zásadního dopadu na zdraví kostí se vitamínu D přisuzuje rovněž vliv na posílení imunitního systému, takže může pomoci organismu bránit se nemocem, od banálních infekcí až po závažná onemocnění, jako je třeba rakovina, kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo demence.
Podle výsledků jiných výzkumů by mohl mít rovněž potenciál pomáhat bojovat proti depresi.
Lidé, kteří se málo pohybují na slunci, případně osoby s některými chronickými onemocněními jater, ledvin nebo střev, by měli doplňovat vitamín D pomocí potravin a to zejména živočišného původu.
Jeho vhodnými zdroji jsou hlavně tučné ryby, vaječné žloutky, červené maso, játra, mléko, obiloviny, ale třeba také houby nebo kakao. Lze ho tělu dodávat i pomocí doplňků stravy, což se vyplatí hlavně v zimních měsících.
Jak se projevuje nedostatek vitamínu D?
Nejčastějšími symptomy deficitu vitamínu D jsou bolesti kostí a svalů i svalová slabost či křeče, což zejména u starších lidí může vést k pádům a zlomeninám křehkých kostí.
Dalším projevem nedostatku vitamínu D je velká únava i změny nálady ve smyslu deprese, může se přidat i nadměrné pocení a to především na hlavě. Někdy se však nedostatek neprojevuje nijak výrazně.
Množství vitamínu D v těle je možné si nechat zkontrolovat pomocí krevního testu.
