Žijeme ve velice hektické době, kdy se neustále za něčím ženeme. A to hlavně v práci. Jaká je tedy nejvhodnější délka pracovní doby? Vědci přišli se zajímavým výsledkem!   Čas strávený v práci se v průběhu historie neustále měnil. Ještě na počátku 18. století dělníci pracovali až 16 hodin denně, později se doba zkracovala. Už v první polovině 19. […]

Chystáte se během léta k moři? Až budete ležet na pláži a poslouchat šumění vln, najděte si chvilku k zamyšlení. Známe moře a oceány dobře, nebo jsou pro nás jednou velkou záhadou? Myslíte si, že moře je nejteplejší na prosluněné pláži? Že když zamrzne, pořád chutná slaně? A že u krajů je mělké, zatímco uprostřed […]

Dnes je Jupiter hodný strejda, který svou gravitací do značné míry chrání vnitřek Sluneční soustavy před kometami a planetkami. Kdoví, možná tím chce odčinit strašný čin, kterého se kdysi dávno dopustil. Jupiterova minulost se totiž zdá být dosti ponurá… Naše sluneční soustava nevypadala vždy jako v současnosti. Pořadí planet od Slunce mohlo být jiné, stejně […]

Upraví si klobouk a sevře kormidlo pevněji do rukou. Hlavně aby nenastal stejný scénář jako před pár měsíci na Bounty, bleskne mu hlavu. Zničehonic opustí kapitánský můstek a rychle seběhne do podpalubí, kde zkontroluje vzácný náklad. Vše v pořádku – otroci budou mít co jíst! Zralý, nezralý, sladký i slaný, do polévky, na pánev, čerstvý […]

Hodnotu výrobků určuje vynaložená práce. Mzda nesmí být nižší než existenční minimum. Čím víc peněz, tím vyšší ceny. Jedinec sledující svůj vlastní ekonomický zájem podporuje celospolečenský blahobyt. Kdo a kdy tyhle ekonomické poučky poprvé vyslovil? Do studia ekonomických otázek se pouští původní profesí lékař William Petty (1623–1687). Vytváří základy politické ekonomie, vědy, kterou mnoha lidem […]

Poté, co si člověk podmanil pevninu, zkouší budovat stavby i na moři. Protivníkem jsou mu bouře, silné větry, velké vlny i ledovce. Přesto se mu podařilo na moři vybudovat kolosy, které všem těmto vlivů odolávají. Jde o ropné plošiny i startovací rampy pro lety do vesmíru. Tou největší svého druhu je rusko-americká plošina Berkut v […]

Země se chvěje, vzduch plní hluboké dunění doprovázené ohlušujícím rachotem. Podzemní síly pumpují do oblak gigantický šedý mrak, kolem létá kamení, po svahu se sune ohnivý had lávy. Když se v roce 2010 probudila na Islandu sopka s krkolomným názvem Eyjafjallajökull, uvěznila desítky tisíc cestujících na letištích po celém světě a finanční ztráty jen u […]

Všichni jsme jenom lidé. Naše DNA i stavba těla nám v jistých výkonech či schopnostech vytyčují jasné hranice! Co když je ale někdo překročí, a překoná tak všechny rekordmany? Představte si, že vás posadí do kádě plné kostek ledu. Vydrželi byste to déle než pár vteřin? Kdyby se někdo skutečně přemohl, zhruba po 20 minutách […]

Stejně jako v jiných světových metropolích, i pod Prahou jsou desítky kilometrů tunelů. Konkrétně 65 km. Ročně metro využije téměř 600 milionů pasažérů, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně přes 1,6 milionu cestujících. Nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická, kterými za den projde bezmála 120 tisíc lidí. Nejvytíženějšími úseky jsou pak […]

Obrovské bzučící monstrum z elektronek a bakelitu dodnes odpočívá v hangáru v anglickém Bletchley Parku u vesnice Milton Keynes severně od Londýna. Zhruba 2,5 metru vysoký, necelý metr široký a téměř pět metrů dlouhý stroj zvaný Colossus vděčí za svůj vznik cambridgeskému matematikovi Alanu Turingovi (1912–1954). Úkolem počítačů Colossus Mark 1 a Mark 2 bylo dešifrovat zprávy z […]

Starověké Egypťany považujeme za mistry balzamování. I proto jsou egyptské mumie stále zkoumány, vědci zkoušejí jejich postupy a hovoří se i o tom, zda opravdu platí všechny známé mýty o mumifikaci. Překvapivě si ale s uchováním mrtvých těl dokázali i jiné národy, třeba předkové Britů. Švýcarští vědci vyzkoušeli balzamování lidského těla podle receptu starých Egypťanů. Cílem […]

V dubnu 1936 podává německý vynálezce Konrád Zuse patent na svůj první počítač. Další model pojmenovaný Z1 (označení Z1 – Z4 pro Zuseho modely počítačů se začalo používat až po skončení 2. světové války, předtím nesly stroje název „zkušební přístroj“ V1 – V4) sestrojuje v roce 1938. Do práce na něm zatáhne i svoje přátele. „Pomůžeš […]

Nacisté jeho počítací stroje nechtějí. Němci například Z3 nikdy nepoužijí pro kryptografii, vytváření šifer, ani pro kryptoanalýzu, luštění šifrovaných informací bez znalostí potřebného tajného klíče. Na šifrování už mají dva stroje, proslulou Enigmu a modely strojů Lorenz SZ40 a SZ42. Vynálezy německého inženýra Konráda Zuseho (1910–1995) zůstávají ve stínu Enigmy a Lorenze. „Zodpovědnost za to […]