Domů     Největší mýty o mořích: Kde je voda nejteplejší? U břehu ne!
Největší mýty o mořích: Kde je voda nejteplejší? U břehu ne!
4.7.2023

Chystáte se během léta k moři? Až budete ležet na pláži a poslouchat šumění vln, najděte si chvilku k zamyšlení. Známe moře a oceány dobře, nebo jsou pro nás jednou velkou záhadou?

Myslíte si, že moře je nejteplejší na prosluněné pláži? Že když zamrzne, pořád chutná slaně? A že u krajů je mělké, zatímco uprostřed nejhlubší? Samá voda!

Velké vlny se tvoří u břehu i na širém moři. Foto: Schäferle / Pixabay.
Velké vlny se tvoří u břehu i na širém moři. Foto: Schäferle / Pixabay.

MÝTUS č. 1:

Uprostřed je největší hloubka

U břehu máme vodu jen po kotníky, o kousek dál po kolena…, a za chvíli už bychom se bez plavání utopili. Logicky tak můžeme předpokládat, že nejhlubší je moře přibližně ve svém středu, než se zas hloubka začne snižovat směrem ke druhé straně. Kdepak, tak jednoduché to není!

Kdyby celé moře vyschlo a mohli bychom se procházet po jeho dně, bude podobně členité jako jiné části země. Občas rovina, někde hory a jinde zase příkopy a propasti.

Takový podmořský příkop vznikne v místě, kde se střetnou dvě litosférické desky a jedna se začne podsouvat pod druhou. Obvykle se dostane 3 až 4 km pod mořské dno, rekordmanem je však Mariánský příkop, hluboký téměř 11 km!

Velké příkopy nemusí být jen uprostřed moří, například kaňon Nazaré, který bývá přirovnáván k obrácenému Grand Canyonu, najdete hned kousek od portugalského pobřeží nedaleko Lisabonu.

Moře a oceány zabírají 71 % planety a zadržují více než 97 % pozemské vody. Foto: WikiImages / Pixabay.
Moře a oceány zabírají 71 % planety a zadržují více než 97 % pozemské vody. Foto: WikiImages / Pixabay.

MÝTUS č. 2:

Na širém moři nejsou velké vlny

Vlny se v našich očích zvětšují tím, jak se blíží na pobřeží. Využívají je surfaři a dokážou tu napáchat i pěkné škody. Chtělo by se skoro věřit, už uprostřed musí být moře docela klidné… Není!

Běžné vlny, které má na svědomí foukající vítr, jsou tvořeny pevnými částečkami rotujícími při hladině. Tvar a výška vlny závisí na řadě faktorů, jedním z nich je i hloubka vody. Pokud je dostatečně velká, rotující částice opisují kolečka.

Na mělčině už se tvar jejich dráhy mění, a jakmile začnou doslova drhnout o zem, vlna se zlomí a skončí jako pěna. Z dlouhé a nízké eolické vlny se stává vysoká vlna driftová!

Rozhodně to ale neznamená, že lodě daleko od břehu nemohou ohrozit obří vlny. V roce 2013 je uprostřed severního Atlantiku zaznamenaná vlna vysoká 19 metrů, jiná měření uvádějí i hodnoty nad 20 metrů!

Za podobné obry mohou nevšední podmínky, třeba když se extrémní vítr setká s oceánským proudem.

V mořích najdeme 94 % všeho života planety. Foto: lpittman / Pixabay.
V mořích najdeme 94 % všeho života planety. Foto: lpittman / Pixabay.

MÝTUS č. 3:

Moře je vždy modré

Na mapách je to jednodušší, tam jsou moře a oceány skutečně zásadně modré. Různé geografické názvy nás ale odkazují i k jiným odstínům. Skutečně se Rudé, Žluté či Černé jmenují podle svých zabarvení? Něco na tom jistě bude!

Molekuly vody nejlépe pohlcují světelné paprsky nejdelších vlnových délek, tedy červené, oranžové a žluté. Modré paprsky se ale odráží zpět a dávají tak mořím jejich typickou barvu.

Čím je moře hlubší, tím je tmavší, protože postupně se pohlcuje i modré světlo a barva se blíží černé.

Jenže v moři samozřejmě není jen voda – a modrá je tak někdy zastíněna výraznějšími konkurenty!

Žluté moře odráží barvu písku, který sem zanesla mohutná Žlutá řeka, v Rudém moři si díky vysoké teplotě lebedí červené sinice Trichodesmium erythraeum a Černé moře si nespleteme díky nánosům tmavého bahna.

Jak chutná led na moři? Slaný není! Foto: girlart39 / Pixabay.
Jak chutná led na moři? Slaný není! Foto: girlart39 / Pixabay.

MÝTUS č. 4:

Led na moři je slaný

Jen tak si olíznout ledovou kru plující po moři se většině z nás nepoštěstí. Můžeme si to ale zkusit představit. Jak asi chutná? Jako kdybychom si osolili kostku ledu mořské? Možná, ovšem bez soli!

Většina ledových ker, které volně plavou po moři, je tvořena ze sladké vody. Odlomily se totiž od pevninských ledovců, zformovaných ze zmrzlého deště a sněhu.

Voda na moři nezmrzne tak snadno jako na jezeře, protože díky obsahu soli má vyšší hustotu a potřebuje nižší teplotu (cca o 2 stupně). Když se však v některých oblastech přesto změní v led, pak ani ten moc slaný není.

Během procesu mrznutí je totiž sůl vytlačována na povrch, odkud ji vlny nebo déšť smyjí zpět do moře.

Pokud se o tom chcete přesvědčit sami, dejte osolenou vodu do mrazáku a vzniklé ledové kostky pak opláchněte pod vodou. Určitě nebudou chutně slaně!

Jen asi 10 % dna světových oceánů už lidé prozkoumali. Jak vypadá zbytek, je stále tajemstvím. Foto: jackmac34 / Pixabay.
Jen asi 10 % dna světových oceánů už lidé prozkoumali. Jak vypadá zbytek, je stále tajemstvím. Foto: jackmac34 / Pixabay.

MÝTUS č. 5:

Unáší vás proud? Rychle plavte ke břehu!

Na první pohled to vypadá, že voda z moře přitéká směrem ke břehům. Co by však dělala na souši? Voda se naopak od břehů neustále vrací zpět do moře! Neděje se tak ale na všech místech stejně, má k tomu své cesty, kterým se říká zpětné proudy. A ty bohužel každý rok připraví o život stovky nerozvážných plavců!

Zpětný proud poznáme většinou podle toho že jsou v onom místě přerušené vlny. Anebo je tu voda trochu tmavší. Proud může být široký i několik desítek metrů a táhne se 50 až 100 metrů do moře.

Nestáhne vás sice pod vodu, ovšem zahrávat si s ním není na místě – ani zdatný plavec ho většinou nepřeplave!

Pokud tedy při plavání cítíte, že vás jakási síla unáší na širé moře, v žádném případě se nesnažte proti proudu plavat zpět na pláž! Marné pokusy vás akorát vysílí a můžete se utopit. V případě zachycení zpětným proudem je lepší nechat se jen unášet dál.

Až zeslábne, doplavete šikmým směrem zpět. Anebo zkuste chvíli plavat rovnoběžně s pláží, abyste se vymanili z jeho vlivu.

MÝTUS č. 6:

Nejteplejší voda je u břehu

Kdo má rád vodu teplou jako ve vaně, vydá se k moři nejlépe někam do tropů. Kdybychom však hledali to úplně nejteplejší místo v mořích, u pláže ho nenajdeme!

Ta nejteplejší mořská voda se překvapivě nenachází na hladině, kde ji roztápí sluneční paprsky, ale přímo u dna!

Na některých místech je totiž zemská kůra velmi tenká a láva se dostává těsně pod povrch. Když se v něm někde vytvoří trhlina, voda nateče do mezery, kde ji zahřeje žhavé magmata a vyžene opět ven.

Takovému místu se říká geotermální průduchy a panují v něm teploty okolo 400 °C!

A přestože v takových hloubkách už se většinou nedaří podmořskému životu, tady se to hemží těmi nejrozmanitějšími tvory. Když totiž magma vyhasne, průduchy se dostávají do vody velmi výživné látky – pro živočichy doslova multivitaminové bomby!

Foto: úvodní foto: dimitrisvetsikas1969 / Pixabay 1 – 4: Pixabay
Související články
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
Věda a technika
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
reklama
věda a technika
Co jste netušili o výtazích?
Kabinka visí na kovovém laně, připevněném na kladce. Můžete si nastoupit! A kdy pojedeme nahoru? Až někdo ručně navine lano na dřevěný buben! Tak nějak funguje první známý výtah na světě… Autorem pradědečka výtahů je řecký matematik Archimédes (asi 287-212 př. n. l.) a sestaví ho okolo roku 236 před Kristem. Podobné používají i Římané, […]
Víme, jak vznikl náš Měsíc?
Nové planety se rodí různými způsoby. Jedním z nich, kterým vznikla i naše sluneční soustava, je takzvaná akrece neboli „narůstání“. V tomto případě se oblak plynu s drobnou příměsí prachu díky vnějšímu impulzu, kterým může být například výbuch nedaleké hvězdy, začne hroutit do podoby disku. Jedná se v podstatě o gravitační proces. V centru disku […]
Rekordmani mezi rostlinami: Fascinující nej rostlinné říše
Znáte je? Nejmenší a největší rostliny světa, rostliny s nejdelšími listy, největšími květy či nejdelším jehličím, nebo třeba nejstarší rostlinu, jejíž věk je téměř pět tisíc let?  Představujeme vám rekordmany z říše rostlin, seznamte se. Obrovsky rozmanitý svět rostlin nás obklopuje v každém koutu světa. Rostliny nám i zvířatům poskytují potravu a kyslík, bez kterého […]
Tuberkulóza: Módní guru, zabiják i cestovka
„Má drahá, kořím se vaší alabastrové pleti i útlému pasu. Jste ztělesněním krásy,“ šeptá obdivně mladý muž. „Oh, děkuji,“ zašeptá dívka a vykašle do kapesníčku trochu krve. Má tak rozmanité symptomy, že až do 19. století nikdo netuší, že jde o jednu a tutéž nemoc. To mění svými objevy až francouzský lékař René Laënnec (1781–1826) […]
reklama
historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
epochanacestach.cz
Unikátní expozice: Zbiroh, sídlo templářů
Před deseti lety zámek Zbiroh způsobil senzaci svou expozicí nazvanou Tvář Leonarda da Vinci – Příběh rytířského řádu templářů. Výstava trvala půl roku a většina jejích exponátů na místě zůstala, takže dnes může nová expozice znovu připomenout historii templářského řádu spojenou se zámkem. Výstavě dominuje takzvaná Lukánská deska – autoportrét Leonarda da Vinci, dílo, které
Přehled druhů těstovin: Kolínka, nebo mašličky?
panidomu.cz
Přehled druhů těstovin: Kolínka, nebo mašličky?
Nebo máte rádi jiné? Těstovin je tolik, že není snadné všechny vyjmenovat. Vždyť jich prý existuje víc než 300 druhů a ze všech se dají vykouzlit skvělá jídla. Pryč jsou doby, kdy jste v obchodě viděli tak nanejvýš kolínka, nudle a špagety. Teď je výběr tak široký, že je někdy těžké si vybrat. Můžete se rozhodovat
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
iluxus.cz
Perleťová óda na polibek Měsíce v podání Frederique Constant
Hodinky Classics Elegance Luna jsou nejnovějším modelem z značky Frederique Constant. Vůbec poprvé v historii manufaktury navrhla měsíční fázi těchto hodinek dcera jejího vedoucího výzkumu a vývoje. D
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
skutecnepribehy.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Losos plněný špenátem a sýrem
nejsemsama.cz
Losos plněný špenátem a sýrem
Losos je oblíbená a velmi zdravá ryba. S náplní z čerst­vého špenátu a výrazného ovčího sýra je to doslova lahůdka, použít ale samozřejmě můžete i jiný sýr. Potřebujete: ✿ 4 filety z lososa ✿ 200 g baby špenátu ✿ 100 g ovčího sýra ✿ 1 stroužek česneku ✿ pepř, sůl, koření na ryby ✿ olivový olej
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
21stoleti.cz
Plastická chirurgie: Jak změnila život válečným veteránům?
Těžké dělostřelectvo a kulomety způsobují zranění dosud nevídaná. Šrapnely odtrhávají kusy tváře. Jedovaté plyny poškozují tkáně. I „obyčejný“ požár nadělá pořádnou paseku… Zdá se, že osudem znetvořen
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
nasehvezdy.cz
Chystá se Burešová utéct ke konkurenci?
Nedávno herečka ze ZOO Eva Burešová (30) překvapivě ohlásila, že v seriálu končí. Jako důvod uvedla, že se chce více soustředit na hudební kariéru a rodinu. Možná je ale důvod úplně jinde. Do redakc
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
historyplus.cz
Tulou: Stavěli Číňané pevnosti pro 800 lidí?
Život jim ztrpčují nájezdníci, loupežné bandy i rozmary počasí. Proto si lidé z etnické skupiny Hakka začínají ve středověku stavět podivuhodné domy, které je před všemi nástrahami mají ochránit. Byť tyto „pevnosti“ vypadají na první pohled jednoduše, jsou promyšlené do posledního detailu a z hlediska obranyschopnosti se vyrovnají evropským hradům…   První tulou, jak se těmto zvláštním
Unikátní ultra-temná galaxie
epochalnisvet.cz
Unikátní ultra-temná galaxie
V mnohém připomíná Mléčnou dráhu s dostatkem materiálu pro vznik miliard hvězd. Jak se ale zdá, J0613+52 žádné hvězdy nemá. Je osamoceným chuchvalcem prachu a plynu unášeným vesmírem od počátku věků. Tak alespoň galaxie pojmenovaná J0613+52 na první pohled vypadá.   Tým vedený astrofyzičkou Karen O´Neilovou bizarní objekt vzdálený 270 milionů světelných let za pomocí
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
enigmaplus.cz
Záhada smrti mladého krále: Opravdu padl v bitvě?
V roce 1578 se střetla portugalská a arabská vojska v bitvě u marockého Ksár-el-Kebíru. V boji bylo portugalské vojsko takřka celé zničeno. Mezi padlými měl být „údajně“ i portugalský král Sebastián I
Česnekové brambory
tisicereceptu.cz
Česnekové brambory
Brambory vařené a pečené ve vývaru s česnekem mají znamenitou chuť. Můžete si je dát samotné nebo jako přílohu. Potřebujete 1,5 kg brambor 1 lžíci olivového oleje 50 g másla 2–3 stroužky česn