Tklivé tóny koledy „Chtíc, aby spal,“ rezonují jindřichohradeckým kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Skladbu hraje sám její autor, Adam Michna z Otradovic, kterému koluje v žilách šlechtická krev.
Vystudoval jezuitskou kolej v rodném Jindřichově Hradci, absolutorium už ale Adam Michna z Otradovic (1600‒1676) nestihl, protože roku 1618 byli jezuité vykázáni z českých zemí.
Po otci se stal varhaníkem, první zmínka o jeho působení ve zmiňovaném proboštském kostele pochází z 18. ledna 1633. Už tehdy čile komponuje. Stává se regenschorim, vedoucím chrámového sboru. Hudbě při bohoslužbách dává nový rozměr.
„Až do Michny bývaly kancionály, lhostejno, zda evangelické či katolické, zhudebněnými katechismy. Michnou počínaje získala vrch melodie nad slovem, estetika nad věroukou,“ poznamenává současný autor Petr Hora-Hořejš.
Vyšvihne se mezi měšťany
Finančně Michna nestrádá, sňatkem s první ženou Zuzanou Cimmermannovou vyžení dům s právem šenkovat a v letech 1640‒1661 kromě hudby stihne profesi hostinského. Sám vydělává jako varhaník 100 zlatých.
Vyšvihne se mezi zámožné jindřichohradecké měšťany, což v roce 1648 potvrzuje jeho zvolení do rady starších zdejšího literátského bratrstva. Po Zuzanině smrti se žení znovu.
Bere si Terezií Kateřinu Eppenauerovou a společně v roce 1673 zakládají nadaci ve výši 1000 zlatých na oblečení a podporu chudých hudebníků.
Podporuje chudé hudebníky
„Žádal bych si, aby tito tři hudebníci pokud možná byli z těch nejlepších, tak aby i ve zpěvu i v hudbě zvláště na smykací nástroje se vyznali,“ vysvětluje v zakládací listině.
Ošacení hudebníků mají tvořit kabáty „ze sukna modrého se žlutými a černými výložkami neb ozdobami, protože se tyto tři barvy v mém znaku nalézají.“ Skladatel umírá po nemoci a přesné datum jeho smrti není známo, už 22. září 1676 se ale jeho choť Terezie už podepisuje jako vdova.
