Stejně jako v jiných světových metropolích, i pod Prahou jsou desítky kilometrů tunelů. Konkrétně 65 km. Ročně metro využije téměř 600 milionů pasažérů, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně přes 1,6 milionu cestujících. Nejvytíženějšími stanicemi jsou I. P. Pavlova a Dejvická, kterými za den projde bezmála 120 tisíc lidí. Nejvytíženějšími úseky jsou pak […]

Kardinál Eugenio Pacelli rozjímá v tichu pokoje jednoho švýcarského sanatoria. Ačkoli má nervy na pochodu, snaží se zklidnit a ponořit se do svých myšlenek. Zítra, 10. září 1933, ho čeká nepříjemná povinnost. Ratifikuje smlouvu Svatého stolce s nacistickým Německem. Jenom on sám v nitru duše přitom ví, jaký má na Adolfa Hitlera vlastně názor… V rodině italského církevního právníka […]

150 švýcarských vojáků, vyčerpaných po tříměsíčním pochodu, přichází 22. ledna 1506 branou Porta del Popolo do Říma. Jsou zde na žádost papeže Julia II. (1443–1513), který chce na svoji ochranu stálou posádku 200 mužů. Žoldáci pod vedením kapitána Kaspara von Silenena přicházejí oblečení stejně jako ostatní vojáci v tehdejší době. Mají dublet (koženou kazajku) se širokými […]

O domácnost bohatých měšťanů a šlechty se na sklonku 19. století v Anglii stará celá armáda služebnictva. Někteří z nich požívají úcty a mohou si dobře vydělat, na jiné se všichni koukají skrz prsty. Hospodyně dostane 35–55 liber ročně/ na dnešní koruny 74 000– 118 000 Kč, ženy na praní, žehlení prádla a mytí nádobí 13 liber/26 […]

Starověké Egypťany považujeme za mistry balzamování. I proto jsou egyptské mumie stále zkoumány, vědci zkoušejí jejich postupy a hovoří se i o tom, zda opravdu platí všechny známé mýty o mumifikaci. Překvapivě si ale s uchováním mrtvých těl dokázali i jiné národy, třeba předkové Britů. Švýcarští vědci vyzkoušeli balzamování lidského těla podle receptu starých Egypťanů. Cílem […]

Chystáte se během léta navštívit nějaký svatostánek, tedy kostel, chrám, či katedrálu? Možná vám utkví v hlavě, kterému svatému je stavba věnována. A jaký je rozdíl mezi svatořečením a blahořečením? Setkáte se možná s pojmem svatí, pomocníci v nouzi. Kteří to vlastně jsou? Proces svatořečení v církvi má tři stupně. Při prvním stupni Kongregace (shromáždění) pro svatořečení označí zemřelého […]

První elitní vojenské jednotky se rodí už ve starověku. Přibližně v 6. století př. n. l., zřejmě v průběhu válek perského velkokrále Kýra II. Velikého, vznikají jednotky Nesmrtelných. Skládají se z urozených perských válečníků a jako zbraň užívají kopí zdobené zlatým jablkem. Je jich přesně 10 000 a stávají se postrachem řeckých armád. O úspěchy Turků v bitvách se […]

Za 38 minut můžete turistickým tempem ujít klidně i čtyři kilometry, odehrát téměř skoro celý fotbalový poločas či postupně uvařit devět vajíček na hniličku. Někdy jde ale za takový časový úsek třeba i vyhrát válka! Anglo-zanzibarská válka Kdy: 27. srpen 1896 Doba trvání: 38 minut Malebný Zanzibar patří pod vlajku Velké Británie. Mráčky na modré […]

Nacisté jeho počítací stroje nechtějí. Němci například Z3 nikdy nepoužijí pro kryptografii, vytváření šifer, ani pro kryptoanalýzu, luštění šifrovaných informací bez znalostí potřebného tajného klíče. Na šifrování už mají dva stroje, proslulou Enigmu a modely strojů Lorenz SZ40 a SZ42. Vynálezy německého inženýra Konráda Zuseho (1910–1995) zůstávají ve stínu Enigmy a Lorenze. „Zodpovědnost za to […]

Báje starého Řecka jsou tak poutavé, že přežily dodnes a znají je po celém světě. A nejen to – daly nám i spoustu symbolů, které běžně zahrnujeme do našich životů… Jenže ať už se skutečně udály, nebo jsou jen čistou fikcí, vypráví se a píší již tisíce let. Jsou ještě vůbec „původní“, nebo už jsme […]

Církevní synoda, která se sejde v roku 585 ve východofrancouzském Mâconu, schvaluje placení nových daní – desátků. Zúčastnění biskupové si myslí, že když každý oželí desetinu své úrody, bude pro chudé. Ne vždy ale tahle pěkná představa platí. Desátková daň si najde cestu i do Čech. První pražský biskup Dětmar (v úřadě v letech 976–982) zavádí v Čechách […]

Jak se u nás v 19. století rodily banky? Ta nejstarší přišla na svět už v polovině 18. století, ovšem u prvních bank fungoval hlavně rakouský a německý kapitál. Na tu opravdu první českou si musíme počkat až do 2. poloviny 19. století. Prvenství v oboru bankovnictví v našich zemích drží Brno, kde se v lednu 1751 objevuje první banka, […]

Rozdělení Evropy po první světové válce probíhalo na mírové konferenci na zámku Versailles u Paříže v roce 1919. Tehdy nově ustanovená Československá republika nabobtná o území Podkarpatské Rusi. Bohužel ne nadlouho… Výsledkem šestiměsíčního jednání zástupců vítězných států (Velká Británie, Francie, Itálie, USA, Japonsko) a poražených (Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko, Turecko) ve Versailles byla mírová smlouva. Byla podepsaná 28. června […]