Rozdělení Evropy po první světové válce probíhalo na mírové konferenci na zámku Versailles u Paříže v roce 1919. Tehdy nově ustanovená Československá republika nabobtná o území Podkarpatské Rusi. Bohužel ne nadlouho…
Výsledkem šestiměsíčního jednání zástupců vítězných států (Velká Británie, Francie, Itálie, USA, Japonsko) a poražených (Německo, Rakousko-Uhersko, Bulharsko, Turecko) ve Versailles byla mírová smlouva.
Byla podepsaná 28. června 1919, definovala hranice evropských států. Otázka připojení Podkarpatské Rusi k nově vzniklé Československé republice byla součástí mírových jednání, a nakonec nám její území připadne.
Československé politiky vyhánějí
Po skončení 2. světové války v květnu 1945 dochází k obnově československých hranic v jejich podobě jako před Mnichovskou dohodou, tedy i s Podkarpatskou Rusí.
Jenže území Zakarpatské Ukrajiny, jak se Podkarpatská Rus dnes nazývá, osvobodily a obsadily vojenské jednotky sovětské Rudé armády.
Národní výbory, zvolené na Zakarpatské Ukrajině v listopadu 1944, přísně pod kontrolou sovětské komunistické strany potom prosazují připojení Zakarpatské Ukrajiny k SSSR a československé představitele v čele s ministrem londýnské exilové vlády Františkem Němcem (1898–1963) vyženou ze země.
Obyvatelstvo Podkarpatské Rusi sovětská moc násilím přesvědčí o nezbytnosti připojení k SSSR.
Československu proto nezbývá než po nátlaku odstoupit území Podkarpatské Rusi svému velkému sousedovi. Stane se tak na základě smlouvy podepsané již 29. června 1945.
Putují do gulagů
Celá akce násilného připojení Podkarpatské Rusi k SSSR ale byla dopředu připravovaným plánem. Stalin si na území Podkarpatské Rusi dělá nároky už za druhé světové války.
„Sovětský svaz se připravoval na anexi Podkarpatské Rusi od bitvy u Kursku,“domnívá se současný historik Ivan Pop.
Už po bitvě v Kurském oblouku (5. července ‒23. srpna 1943) totiž vzniká v Moskvě tajná komise, která má řešit poválečné uspořádání včetně otázky, komu bude patřit Zakarpatská Rus.
Když její území v roce 1944 osvobodí Rudá armáda od maďarské okupace, zdejší obyvatelé nemají na výběr. Vojáci se chovají jako divoká zvěř, rabují.
„Podpisy pod požadavkem na připojení k ukrajinské SSSR byly po lidech vymáhány pod nátlakem,“ uvádí současný historik Karel Kaplan. O ty, kteří protestují, se postará sovětská tajná policie NKVD. Některé rovnou zavraždí, jiné pošle do gulagů.
