Když roku 1061 umírá Přemyslovec Spytihněv II., na český knížecí stolec po něm nastupuje jeho mladší bratr Vratislav II. Ze všeho nejdřív napravuje bratrovy dřívější chyby. Svým mladším bratrům Vratislav II. (kolem r. 1033–1092) obnovuje jejich moravské úděly. Konrádovi (asi 1035–1092) uděluje Brněnsko a Znojemsko a Otovi (†1087) dává původně své Olomoucko. Jenom Jaromír (kolem […]

Téct krev vídá budoucí tatarský vůdce a dobyvatel Tamerlán už jako malý chlapec. Je synem z rodiny mongolského náčelníka v Transoxianě (dnešní Uzbekistán), podle svědectví svých současníků „silný muž s velkou hlavou a zarudlým vousem.“ Tamerlán nebo také Timur Lenk (1336–1405)  až příliš často účastní kmenových bojů, při kterých se soupeři vzájemně nešetří. V jedné šarvátce je zraněn a […]

„Ještě přece můžeme zvítězit,“ šeptá si zarytý odpůrce Habsburků Jan Jiří Krnovský. Jenže když ho i podruhé zradí jeho spojenec, už víru ztrácí. „Ještě bych se rád podíval do Braniborska,“ zatouží navštívit kolébku svého rodu. Ani to mu ale osud nedopřeje… Teprve 11letý Jan Jiří Krnovský (1577–1624), příslušník významného rodu Hohenzollernů, putuje roku 1588 do […]

V červnu 1817 uplyne sotva měsíc od svatby Marie Leopoldiny Habsbursko-Lotrinské a Petra I., syna portugalského krále, a Leopoldina zděšeně přihlíží, jak se její manžel svíjí na podlaze v křečích. „Nahnal mi hrozný strach, protože to bylo v noci a já jsem byla jeho jediná pomoc,“ líčí svůj zážitek. Nikdo Marii Leopoldině (1797–1826) neprozradil, že její manžel […]

Pipin III. se roku 751 nechává provolat panovníkem všech Franků. Jeho volba proběhne v Soissons, starobylém městě severovýchodně od Paříže. Zdejší katedrála se stává svědkem slavnostního ceremoniálu. Na papežský stolec krátce poté nastupuje jako nový Svatý otec Štěpán II. (asi 715–757). Hodí se mu ochrana, kterou Pipin III. řečený Krátký (asi 714–768) přislíbil za souhlas […]

Kozáci se definitivně stávají součástí carské armády. Zákon z roku 1875 říká, že jejich vojenská služba trvá 20 let. Přicházejí do ní jako 18letí chlapci, odcházejí jako 38letí muži. Jejich hrdost v nich však nikdo nezničí. K dispozici mají jezdeckého koně, ovládají jak své typické šašky, tak palné zbraně. Na přelomu 19. a 20. století je carská vláda […]

V Jičíně si Albrecht z Valdštejna nechává vybudovat megarezidenci, která má odpovídat jeho postavení. Přitom se potýká s problémy se staviteli, dnes by se řeklo, že dílo musel reklamovat. Nic se ale nakonec nedořešilo. Albrecht z Valdštejna (1583–1634) v roce 1631 nechává vysázet dlouhou lipovou alej, která spojuje Jičín s lodžií – letohrádkem zvaným Libosad v osadě […]

Víra v čarodějnice je stará téměř jako lidstvo samo. První zmínky o nich pocházejí už z babylonského Chamurappiho zákoníku. Osoby spřažené s temnými silami však pronásledovali i Asyřané, Indové, Peršané, Římané, ale také Židé. „Nenecháš čarodějnici žít,“ řekl Bůh Mojžíšovi na hoře Sinaj. Tehdy se začala psát historie obávaných čarodějnických procesů… První hony Ve středověkém trestním právu, které […]

Za dlouhých 38 let své vlády vykoná anglický král Jindřich VIII. mnohé. Zapáleně bojuje proti protestantům, aby se nakonec sám rozkmotřil s katolickou církví a založil církev vlastní. Spojí Anglii a Wales do jedné unie, vede válku s Francií a zaslouží se o rozkvět anglické renesance. Přesto si však největší věhlas získá svými šesti manželstvími. Rozvedená, popravená, […]

Student architektury na pražské technice Vácslav Havel (1861–1921) opouští školu krátce před závěrečnými zkouškami. Důvod? Nedostatek financí. Jeho rodiče museli vyplatit věno osmi dcerám. „Nemám ani na otcův pohřeb,“ povzdechne si roku 1884. Nakonec si půjčuje. Prázdné kapsy ani chybějící doklad o absolutoriu (titul inženýra získá až roku 1917) mu naštěstí nevezmou chuť k podnikání. Začátky […]

Jako letuška je ve vzduchu a v letadle jako doma. Jednoho dne se však ten domov ve výšce 10 km  rozletí na kusy. O pár vteřin později se řítí k zemi a kolem prší trosky letadla. Před očima jí neběží celý život. Neběží tam nic. Vše pohltil šok a hrůza. Dvaadvacetiletá srbská letuška jugoslávských aerolinií […]

Pokladna císaře Ferdinanda II. zeje na počátku roku 1621 prázdnotou, čehož dovedně využívá jeho vojevůdce Albrecht z Valdštejna. „Přijmu konfiskáty do zástavy jako odměnu za své služby,“ naznačuje opatrně císaři. Císař Ferdinand II. (1578–1637) na to slyší. Splácet dluhy nemá z čeho a zastavit majetek zkonfiskovaný stavovským rebelům se mu zdá jako nejjednodušší způsob, jak přijít […]

„Je to snadné. Nejdříve založím banku, do které převezmu příjmy království. Dalším krokem bude emise bankovek. Jeho Veličenstvo se nemusí bát žádného rizika. Bankovky budou kryty samozřejmě z pozemků nacházejících se ve vlastnictví banky a zbytek z daní,“ vysvětluje roku 1715 anglický finančník John Law francouzskému regentovi Filiovi II. Orleánskému (1674‒1723) svůj nápad, jak postavit […]