V Jičíně si Albrecht z Valdštejna nechává vybudovat megarezidenci, která má odpovídat jeho postavení. Přitom se potýká s problémy se staviteli, dnes by se řeklo, že dílo musel reklamovat. Nic se ale nakonec nedořešilo.

Albrecht z Valdštejna (1583–1634) v roce 1631 nechává vysázet dlouhou lipovou alej, která spojuje Jičín s lodžií – letohrádkem zvaným Libosad v osadě Sedličky.

Původně zde rostlo 1152 lip, dnes je jich přes 900. „Kdyby to měli dělat obyčejní zahradníci, tak by to trvalo několik let.

Vévoda dal povel a na první ránu z děla asi 1800 vojáků vykopalo díry, na druhou ránu z děla zasadili lípy, na třetí ránu zasypali a bylo hotovo,“ popisuje Petr Kábrt, správce Valdštejnské lodžie, zrod slavného stromořadí.

Rozčilený vojevůdce

V roce 1632 je dokončeno sídlo Albrechta z Valdštejna. Řeší se i kvalita dokončované stavby. „Nejen samotná stará, ale zvláště nová budova dostávají velké trhliny a praskliny,“ zjišťuje Valdštejn. Zuří.

„Jak to, že jste věci lépe neřídil a tomu všemu včas nepředešel?“ vytýká Valdštejn vojevůdce staviteli Nicolovi Sebregondimu (1585‒1652). Stavitel se brání tím, že na vině je jeho předchůdce…  Další

Nedokončené dílo

Další pokračování stavby a rozkvět Jičína ale přetrhne zimní den 25. února 1634. V Pachelbelovském domě v Chebu dojde k tragédii. Setník Walter Deveroux (†1640) v souladu s císařským patentem zavraždí Albrechta z Valdštejna.

Po smrti majitele panství stavební ruch v Jičíně utichá. Vojevůdcově rodině je zkonfiskován majetek. Krásu Valdštejnova jičínského sídla postupně odnáší čas.

„Jičínskou rezidenci změnily následné požáry, rozsáhlé přestavby i demoliční zásahy ve stavbu od původní zcela odlišnou.

Z energické a pohledné kulisy průčelí… se postupně stával nevýrazně horizontálně orientovaný blok,“ píše současní historikové Barbora Klipcová a Petr Uličný.

Z monumentálního díla, státu ve státě, se ambicióznímu Valdštejnovi podařilo dokončit jenom zlomek původních plánů.