S počtem zhruba 63 tisíc včelařů se Česká republika řadí mezi jednu z největších včelařských velmocí a ve světovém žebříčku zaujímá dokonce čtvrté místo. V Česku by ideálně mělo být kolem 750 tisíc včelstev, jenže loni jich bylo jen 642 tisíc. A navíc tisíce jich zdecimovala letošní zima a především ničivá varroáza.
Existuje cca 40 000 druhů rostlin, které by se bez pomoci včel obešly jen velice těžko. V Evropě roste 80 % až 90 % druhů plodin, které jsou na opylení hmyzem závislé, těmto rostlinám se říká entomofilní neboli hmyzosnubné.
Jde převážně o ovocné plodiny, jeteloviny, luskoviny, olejniny, okopaniny a dále i značná část léčivých rostlin.
Během jednoho výletu z úlu je včela schopna navštívit přibližně 50 až 100 květů, a to při rychlosti letu dosahující až 30 km/h.
Při opylování dochází k přenosu pylových zrn z prašníků tyčinek, ze samčího rozmnožovacího orgánu, na bliznu pestíku, jenž je samičí rozmnožovací orgán.
Když včela onemocní
Opylujícím hmyzem mohou být i mouchy, motýli, brouci, vosy, čmeláci, včely samotářky, a dokonce i mravenci. Jenže včely medonosné (Apis mellifera) zastanou nejvíce, mají při opylování nezastupitelnou úlohu. Naneštěstí ji poslední roky decimují nemoci.
Podle odborníků to je se ztrátami včelstev „jako na houpačce“, jsou roky, kdy situace vypadá už nadějně, a najednou přijde propad. V letech 2018 a 2019 byly ztráty skutečně extrémní, a to i nad polovinu populací v úlech.
Regionální rozdíly souvisejí jak se šířením chorob, z nichž nejzávažnější je varroóza a mor včelího plodu, tak s podmínkami v dané lokalitě.
Včelí Armageddon
A právě varroáza ničí včelstva i letos. Hlavně na Ústecku, kde uhynuly tři čtvrtiny včelstev. Na Litoměřicku jich ubyla více než polovina a v ostatních okresech se počty uhynulých včelstev pohybují pod 50 procenty.
„Na svazu jsem 30 let a nepamatuji takový úhyn – Ústí nad Labem 78 procent, v Litoměřicích 58,5 procenta a Louny mají 41 procent – tam uhynulo 3223 včelstev,“ říká předsedkyně krajské pobočky Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
Viry útočí
Výzkumníci v současné době rozlišují zhruba 25 včelích virů, které způsobují závažná onemocnění, jako je deformace křídel. Virové nákazy jsou pojmenované tak, aby bylo jasné, čeho se konkrétně týkají.
Jde třeba o virus deformovaných křídel, virus akutní i chronické paralýzy včel, virus pytlíčkovitého plodu nebo virus černání matečníku…
