Už od středověku se tu nachází rušný dobytčí trh, na kterém si po dlouhá staletí dávají sraz kupci. Náměstí, začleněné do berlínského opevnění, se stává obchodní tepnou.
Jiřská brána je přístupovou cestou do města, od roku 1701 se jí po korunovaci pruského krále Bedřicha I. (1657–1713) říká Královská brána. Tudy proudí dovnitř nejrůznější zboží.
Už na konci 19. století Berlín trpí dopravními problémy. Německý vynálezce Werner von Siemens (1816–1892) navrhuje řešit tyto potíže stavbou nadzemních železnic, ovšem společnost AEG chce raději dát přednost podzemní dráze.
Nakonec vznikne kombinace obojího a Alexandrplatz se stává významným dopravním uzlem. Ovšem řešení dopravy je v samém srdci Berlína stále velkým oříškem.
Stanice přímo na náměstí
Berlínský stavitel James Hobrecht (1825–1902) vytváří už v roce 1862 rozvojový plán města. Pamatuje v něm i na Alexandrovo náměstí. Roku 1882 zde vzniká stanice městské železniční dráhy.
Navzdory tomu, že se berlínští radní bojí podzemních výkopů kvůli poškození kanalizace, staví se tu i metro. Jeho stanice se otevře 1. července 1913.
Prodává se tu i vlna
Když v roce 1805 přijíždí na návštěvu do Berlína ruský car Alexandr I. Pavlovič (1777–1825), kromě dobytka se tu prodává i vlna.
Pruský král Bedřich Vilém III. (1770–1840) pojmenuje na počest svého významného hosta náměstí jako Alexandrovo. Předtím se zde říká „Paradeplatz“, protože zde pruští králové s oblibou pořádají vojenské přehlídky.
Rodí se luxusní obchodní dům
Na náměstí se v roce 1886 staví centrální tržnice a v roce 1904 tu vyroste luxusní obchodní dům bohatého německo-židovského kupce Hermanna Tietze (1837–1907). Zkázu rušnému obchodnímu centru ale přinese jak první, tak i druhá světová válka.
Tu první přežijí pouze dvě budovy na celém náměstí, druhá srovná se zemí úplně všechno.
