„Ticho, otec jde,“ okřikne Rachel Mussoliniová svého syna Romana, který se živě baví se sestrou Anne Marií. Se svými pěti potomky se shromáždí kolem oválného stolu. Je právě čas jídla. Její manžel Benito Mussolini si potrpí na společné večeře s celou rodinou. Chce, aby něj s jídlem počkali.
Teprve když Benito Mussolini (1883–1945) přijde ke stolu, mohou se všichni pustit do lákavě vypadajících lahůdek. S manželkou a dětmi jí rád, když je ale jako premiér pozván do královského paláce, nejásá.
Dlouhé formální hostiny s králem Victorem Emmanuelem III. (1869–1947) ho nebaví.
Vášnivá noc se odkládá
Maso moc rád nemá, obdivuje vegetariány. Navzdory tomu ale pokušení dobrého kousku masa marinovaného v bylinkách, hlavně v majoránce ze zahrádky neodolá. Pochutnává si na něm i dnes. Ovšem jeho nejoblíbenější jídlo rodina snáší těžce.
Benito si s oblibou poroučí nahrubo nasekaný česnek zalitý olejem a citrónem. „Je to skvělý lék na srdce,“ tvrdí přesvědčivě a neváhá sníst na posezení celou misku. Ovšem jeho žena Rachel z toho nadšená není, noc plná milování se v takovou chvíli odkládá.
„Nemohla jsem se k němu potom ani přiblížit. V noci jsem ho nechala spát v naší ložnici a našla útočiště v jednom z dětských pokojů,“ líčí později svoje zážitky.
Sladká tečka na závěr
Mezi Mussoliniho favority na talíři rozhodně nepatří brambory a překvapivě i těstoviny. Typická italská pasta jeho chuťové buňky neuspokojuje.
„Těstoviny ho zajímaly jenom do té míry, že byly vyrobeny z pšenice, jejíž výrobu bylo třeba posílit v polovině roku 1920,“ uvádí Clarková se Scottovou. „Bolí mně po nich hlava,“ odsouvá rozladěně talíř s těstovinovým salátem i brambory, kdykoli musí jíst mimo domov a nemůže si poručit jídlo podle svého přání.
Jiné tradiční domácí italské pokrmy ale zbožňuje. Jedním z nich je i dezert Ciambellone, který tvoří sladkou tečku na závěr rodinných posezení Mussoliniových. Jedná se o moučník hodně podobný naší tradiční bábovce.
Lékaři varují
„Francouzská kuchyně je bezcenná, italská je nejlepší na světě,“ prohlašuje sebevědomě.
Rád dobře jí a pije a díky nevhodnému životnímu stylu málem zemře. Lékaři mu v průběhu 2. světové války zjistí zvětšená játra, zvýšenou hladinu krevního cukru, deformace tlustého střeva a zácpa.
„Doporučujeme dietu,“ varují ho před neblahými následky přejídání. Naštěstí si od nich nechá poradit a změní jídelníček. Zařadí do něj hodně dietního kuřecího a králičího masa a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Jeho zdravotní stav se zlepšuje.
