V dějinách lidstva najdeme hned několik významných říší, které by se mohly vyjímat na piedestalu důležitosti buď svou velikostí, množstvím lidí, kteří v nich žili anebo odkazem, které po sobě zanechaly.

Která z nich však předčila všechny ostatní?

Není to tak úplně jednoznačné. Přijde totiž na to, z jakého úhlu se na věc podíváte. Podle Guinnessovy knihy rekordů je to blízkovýchodní Achaimenovská říše (též Perská říše) na sklonku 5. století př. n.

l., protože podle odhadů je v té době až 44% světové populace ovládáno tímto mocným celkem.

To je však pouze jedna z možností, jak změřit „velikost“ říše a je skutečně otázkou, nakolik je tato optika spravedlivá při porovnávání státních útvarů z různých časových období.

V době, kdy je Achaimenovská říše na vrcholu svého rozkvětu, světová populace čítá necelých 113 milionů lidí.

Války neplatí

Srovnání se nabízí s britským impériem. To na počátku 20. století vládne čtvrtině světové populace, tedy o poznání menší části lidstva, než Perská říše.

Nicméně v té době žije na naší planetě asi 1,6 miliardy lidí, takže Britové mají pod sebou asi 400 milionů z nich. Další možností, jak najít největší říši, je pak srovnání dle jejich rozlohy. Existuje však jedno „ale“.

Badatelé se domnívají, že posuzovat význam impéria by se mělo výhradně podle toho, jak si říše počíná v dobách míru.

„Hitlerovská Třetí říše zabrala tolik území, že by mohla směle soupeřit s Římany, ale bylo to v období války.

Navíc vydržela jen 6 let. Domnívám se, že je třeba posuzovat historická impéria podle toho, jak prosperují v mírových obdobích.

Jedna věc je pustit se do válčení k získání nových území, ale jiná věc je potom jejich udržování a správa,“ podotýká Martin Bommas, ředitel australského Macquarie University History Museum v Sydney.

Čingischán ostrouhá…

Z tohoto pohledu pak jako uchazeč o umístění v pomyslném žebříčku selhává i obrovská Mongolská říše. Přestože se může legitimně považovat za největší jednolitou říši, rozkládající se na 33 milionech km2, nevydrží příliš dlouho.

Necelé jedno století po svém založení je rozdělena na 4 samostatné chanáty, protože potomci zakladatele říše Čingischána (?1162-1227) mají mezi sebou neshody ohledně nástupnictví.

Britské impérium se sice oproti této říši nerozkládá na souvislém území, ale pokud jde o pevninu pod jeho kontrolou, pak Mongoly poráží.

Pár stovek let nestačí

Britské impérium se objevuje koncem 16. století, kdy zakládá své první zámořské kolonie v Americe a v Karibiku. V dalších staletích dochází k jeho rozmachu i do Afriky, Oceánie a Asie.

Jeho úpadek nastává během 20. století následkem osamostatnění řady britských kolonií. Britské impérium tak trvalo téměř 400 let.

To znamená, že i když Britové dobývají větší část světa než kterákoli jiná říše a v době největšího rozkvětu se jejich impérium rozkládá na zhruba 35 milionech km2, stále nemají nárok na titul „největší“, aspoň podle stability.

A vítězem se stává…

Osmanská říše, ovládaná současným Tureckem, vydržela nejméně 600 let, avšak podle významu, posuzovaného z hlediska délky trvání, vítězí podle historiků Římané.

I když se jejich říše rozdělí v roce 395 na dvě části a vytvoří Západořímskou a Východořímskou (Byzantskou) říši, tato část impéria existuje dalších téměř 11 století. Celkově tedy zhruba 1500 let. Nezanedbatelný je rovněž její kulturní přínos.

A to je podle badatelů to nejdůležitější hledisko v hodnocení významu jednotlivých historických impérií.