Skip to content

Antarktida: Země všech a nikoho!

Antarktida je skutečnou zemí nikoho. Než je vůbec poprvé spatřena první lidskými mořeplavci na počátku 19. století, patří pobřeží zamrzlé pustiny ostrého větru po dlouhá staletí jen tučňákům a tuleňům, Její dobývání trvá další stovku let a v současnosti je jedinou pevninou planety, na které se – vyjma rotujících vědeckých expedic – člověk nikdy trvale neusadil.

Antarktida je skutečná Terra Australis, po níž pátrají mořeplavci 17. a 18. století tak dlouho, až jméno nakonec připadá Austrálii. Prvenství ve skutečném objevením světadílu, o němž fantazírují celé generace učenců jako o jižní zemi hojnosti, není zcela jisté.

Lodě HMS Resolution a HM Bark Adventure pod vedením slavného mořeplavce kapitána Jamese Cooka (1728-1779) proplouvají v 18. století ve vzdálenosti asi 120 kilometrů od jejího pobřeží, ale dál je led nepustí.

Jako první na antarktickou pevninu pravděpodobně vystupuje americký lovec tuleňů John Davis 7. února 1821, a to v Hughesově zálivu. Hypotetické úvahy o její existenci však sahají až k Ptolemaiovi (cca 100-170 n.l.), který se domnívá, že protipól Evropy a Asie musí ležet na odvrácené straně světa a udržovat ho v rovnováze. Že nejde o zelenou zemi, ale nelítostnou ledovou poušť, která nikomu neodpouští, se přesvědčují všechny výzkumné expedice, co u jejích břehů kdy přistanou.

Spoustě z nich se zmrzlý kontinent stane také osudným.

1
Zemi věčného ledu objevuje James Cook, který na ní však ještě nepřistává.

Závod o jižní pól

Hypotetický závod o dobytí jižního pólu se uskuteční mezi roky 1910-1912 mezi expedicemi Angličana Roberta Falcona Scotta (1868-1912) a Nora Roalda Amundsena (1872-1928). Scott podniká celkem dvě výpravy – expedici Discovery a Terra Nova, z níž už se nevrátí.

Svého vysněného cíle dosahuje 17. ledna 1912, jen aby zjistil, že ho Amundsenova výprava předstihla o 34 dní. Prvenství dobytí jižního pólu tedy náleží norskému polárníkovi z lodi Fram. Ani jednoho z dobrodruhů však nečeká zasloužený odpočinek, natož klidné stáří.

Scotta spolu se zbytkem jeho výprava zastihne mrazivá smrt na zpáteční cestě, paradoxně pouhých 18 kilometrů od stanoviště se zásobami. V blizardu se však vysílení polárníci už ujít neodváží a když jim během devíti dnů ve stanu dojdou zásoby, napíší dopisy na rozloučenou.

V listopadu téhož roku nachází jejich těla pátrací skupina, vyzvedne vědecké poznámky a denníky zúčastněných. Mrtví jsou ponecháni na místě, na jejich stan je navršena sněhová mohyla se stylizovaným křížem, a v Antarktidě odpočívají dodnes.

Amundsen se z výpravy sice vrátí, ale o 16 let později se o něj mrazivé končiny upomenou. On a jeho posádka se ztratí při záchranné misi pátrající po havarované vzducholodi Italia, která se vrací z pólu tentokrát severního.

Jejich letadlo mizí nad Barentsovým mořem, jedna z palivových nádrží je později nalezena u pobřeží Tromsø.

2
Výprava Roberta Falcona Scotta. K jižnímu pólu dorazí druhý.

Světadíl jako rezervace

Antarktida (z řečtiny, značící doslova naproti Arktidě) je v současnosti v podstatě kondominium – území pod společnou svrchovaností mnoha států zároveň, z nichž titulární moc nedrží nikdo. Vztahy reguluje tzv.

Antarktický smluvní systém, vymezující území kontinentu jako vše od 60. rovnoběžky směrem na jih. Jeho základem je mezinárodní Smlouva o Antarktidě podepsaná v roce 1959 ve Washingtonu. Smluvní systém v současnosti zavazuje jednotlivé státy k vědecké spolupráci, zakazuje jakoukoliv těžbu nerostného bohatství, které se nachází pod povrchem světadílu, vylučuje přítomnost vojenské posádky na území, stejně jako jaderné testy nebo jakékoliv zásahy do přírodního biotopu a také zmrazuje veškeré územní nároky na tuto půdu.

Původních signatářů je 12 – Argentina, Austrálie, USA, Spojené království, Rusko, JAR, Norsko, Nový Zéland, Chile, Francie, Belgie a Japonsko. Postupně se však přidávají další, v současnosti je jich 53, z nichž ovšem pouze 29 má rozhodné a hlasovací právo.

Od roku 2014 jím disponuje i Česká republika, z velké části díky vědecké činnosti na Mendelově polární stanici otevřené o sedm let dříve. V současnosti je Antarktida svého druhu jedinou mezinárodně uznávanou přírodní rezervací o velikosti světadílu.

O něco méně zelenou, než většina ostatních, ale těžko lze přírodu vinit z toho, že jdeme pozdě.

OLYMPUS DIGITAL CAMERA
Norská antarktická stanice Troll. Češi mají svou, funguje od roku 2007.

Ztracený svět

Výzkumníci a snílkové hledající zelenou úrodnou zemi se zpozdili jen o několik set milionů let. Fosilní nálezy z Antarktidy ukazují, že její klima nebylo vždy konstantně pod bodem mrazu s největšími vnitrozemskými extrémy okolo -89°C (naměřenými na ruské stanici Vostok).

Ještě před 160ti miliony let má subtropické klima a kompletní biosféru plnou života, včetně rostlin, které dnes zastupují pouze mechy, lišejníky a řasy. Zalednění začíná po jejím odtržení od Jižní Ameriky a vzniku Drakeova průlivu, zhruba před 23 miliony let, kdy lesní porosty ustoupí polární tundře.

Navzdory tomu, že ve svých ledovcových rezervoárech, tzv. Antarktickém ledovém štítu, který je v průměru 1,6 kilometru tlustý, drží největší zásobu sladké vody na světě (cca 70%), oficiálně je považována za poušť.

Roční vnitrozemský průměr 20mm srážek je totiž jen o málo vyšší než na Sahaře. Stejně jako pouštní bouře, i zde bičují krajinu nezkrotné blizardy, jejichž rychlost dosahuje při pobřeží i 320 kilometrů v hodině.

Kvůli své poloze kolem jižního pólu a sklonu zemské osy má Antarktida pouze dvě roční období – zimu a léto, které se střídají v závislosti na příklonu nebo odklonu ke Slunci. Kromě toho, že je nejstudenějším a největrnějším kontinentem, má také největší průměrnou nadmořskou výšku, dosahující cca 2 kilometrů nad mořem.

I díky tomu je jednou z nejvyhledávanějších destinací pro astronomický výzkum.

4
Největší světový detektor neutrin, IceCube, situovaný v ledové poušti.

Led pod hvězdami

Vědeckému pozorování vesmíru ze světadílu věčné zimy nahrává jeho minimální tepelnému vyzařování a relativním klid ve vnitrozemí, kde se bouře už nevyskytují. Stěžejní součástí výzkumu jsou meteority, které jde na bílém pozadí relativně snadno nalézt, stejně jako sledování částic přilétajících z kosmického prostoru.

IceCube, největší světový detektor neutrin, se nachází právě tady, stejně jako výzkumná střediska testující vybavení pro plánovanou návštěvu Marsu. Zapomenutému světadílu se zkrátka máloco vyrovná, jak říká i astronom Micheal Burton z Univerzity Nového Jižního Walesu v Sydney: „Pro lepší podmínky k pozorování než na Antarktidě byste se museli vypravit do vesmíru.

Ve srovnání s kosmickým prostorem má však jednu nepopiratelnou výhodu. Jakmile něco dostanete tam nahoru, už to nemůžete změnit. Zatímco tady to jde vždycky prostě postavit větší.“

Foto: inhabitat.com, wikipedia.org, wikia.org, phys.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články

Češi si v době pandemie více pořizují domácí mazlíčky
iluxus.cz

Češi si v době pandemie více...

V České republice má podle průzkumu GFK doma...
Kudlanka nábožná, strašlivý žralok ve světě hmyzu!
epochalnisvet.cz

Kudlanka nábožná, strašlivý...

Je to dokonalý predátor. Snad žádný hmyz...
Bílá Šumava zahřeje
epochanacestach.cz

Bílá Šumava zahřeje

Příroda se uložila ke...
Nový Jičín: Město klobouků
epochanacestach.cz

Nový Jičín: Město klobouků

Návštěvnické centrum...
Květa Fialová – Nebyl muž, kterého by arizonská pěnice nemohla mít
nasehvezdy.cz

Květa Fialová – Nebyl...

Patřila mezi nejsvůdnější ženy stříbrného...
V zavřeném bowlingovém baru prý na první dráze hraje duch
enigmaplus.cz

V zavřeném bowlingovém baru...

I duchové si očividně někdy rádi užijí...
Úspěch českého SPACE týmu společnosti Atos
21stoleti.cz

Úspěch českého SPACE týmu...

Český SPACE tým společnosti Atos se bude podílet na...
Prokletí slavné Werichovy vily
enigmaplus.cz

Prokletí slavné Werichovy vily

Dva letopočty, čtyři úmrtí. V dubnu 1980...
Na smyslné vlně rustikální elegance
rezidenceonline.cz

Na smyslné vlně rustikální...

Když si sympatická třicátnice vysní bydlení...
Tajemství hranice, kam až může sahat lidská paměť
enigmaplus.cz

Tajemství hranice, kam až může...

Jmenuje se Biya Pathak, má dva syny a...
Zdravější pivo? Vědci poprvé upravili chmel moderní technologií CRISPR
21stoleti.cz

Zdravější pivo? Vědci poprvé...

Více léčivých látek a hořkých kyselin v chmelu...
Chtěla by další dítě
nasehvezdy.cz

Chtěla by další dítě

Bývalá hvězda Slunečné Veronika Arichteva (34)...