Slzící oči, potíže s dýcháním, ekzémy, otoky. To vše jsou příznaky, které alergici dobře znají. Kde se ale alergie vlastně bere? A může nás ohrozit i na životě? Proč se, zejména u dětí, objevuje čím dál častěji? 

Americký lékař s maďarskými kořeny Béla Schick a rakouský vědec Clemens von Pirquet si v roce 1906 povšimli, že někteří pacienti jsou přecitlivělí na běžně neškodné látky, jako jsou prach, pyl či některé potraviny.

K pojmenování tohoto jevu použili řecká slova allos („jiný nebo změněný stav“) a ergon („reakce“). A výraz „alergie“ byl na světě.

Čísla stoupají

Podle průzkumů se v naší zemi za posledních 100 let zvýšil počet alergiků v populaci z 0,5 na neuvěřitelných 40 %! U dítěte, jehož jeden z rodičů trpí nějakou alergií, je přitom riziko vzniku alergického onemocnění až 30%.

Jsou-li pak alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60 %. Alergií trpí každý druhý Evropan. Podle Světové zdravotnické organizace drží alergická onemocnění 4. místo v žebříčku nejčastěji se vyskytujících onemocnění na světě.

Přepadne vás kdykoli

Alergie se u člověka může projevit kdykoli v průběhu života. Takže i když jsme v dětství vůbec žádné problémy neměli, přesto se ve středním věku můžeme dostat do ordinace alergologa s potravinovou alergií nebo sennou rýmou.

Obecně vzato člověk může být alergický prakticky na cokoli, tj. na jakoukoli běžnou látku ve svém okolí.

Nejčastějšími původci alergických obtíží ale jsou pyly květin či stromů, plísně, roztoči a jejich výměšky, bílkoviny ve zvířecí srsti a epitelu, určité léky a také potraviny.

Jídlo může zabít

Za rapidní nárůst alergií v poslední době přitom mohou právě potraviny. Alergií na některou z nich trpí až 4 % světové populace, ve věkové skupině dětí do 3 let dokonce 8 %.

Alergické příznaky se zpravidla objevují do jedné hodiny po požití problematické potraviny. K nejčastějším z nich patří kožní reakce (kopřivka), otok jazyka, dušnost, astma, zvracení, průjem, bolesti břicha a křeče.

Nepřiměřená reakce

Co se vlastně v organismu při alergii děje? Imunitní systém člověka slouží k rozpoznávání a likvidaci cizorodých a potenciálně škodlivých elementů.

Může se však stát, že začne nepřiměřeně reagovat i na ty faktory vnějšího prostředí, které člověku běžně neškodí. Tuto přecitlivělost, projevující se konkrétními příznaky, pak označujeme jako alergii.

V ohrožení života

Projevy alergie mohou být buď sotva znatelné, nebo mohou nemocného výrazně obtěžovat. Objevují se dokonce i případy, kdy je alergik ohrožen na životě. Záleží na tom, jak silně je alergie vyvinutá a jakou cestou a v jakém množství se alergen do těla dostal.

Následná alergická reakce je pak způsobena nesprávnou aktivací protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE). Může se projevit jako alergická rýma, ale také jako smrtelně nebezpečný anafylaktický šok.

Anafylaktický šok!

Tato závažná a rychle nastupující alergická reakce může skutečně způsobit smrt. K jejím běžným příčinám patří bodnutí či štípnutí hmyzem nebo požití jistých potravin či léků.

Anafylaktický šok se typicky projevuje symptomy, jako jsou svědivá vyrážka, otok v hrdle a nízký krevní tlak. V první řadě je nezbytné podat postiženému nitrožilně adrenalin. V celosvětovém měřítku se anafylaktický šok projeví u přibližně 0,05–2 % lidí.

Netradiční alergie

Věděli jste, že kromě běžných alergií existují i takové, které jsou velmi vzácné, jako například alergie na vodu? Ta naštěstí postihuje pouze několik desítek lidí na světě.

Může se projevit po styku jedince s jakoukoli formou vody, tedy i sněhem, deštěm či slzami, ale i po kontaktu s potem či slinami jiného člověka. Projevuje se svědivou vyrážkou, puchýři, případně otoky. Dlouhodobé působení vody pak může způsobit závažné poškození kůže.

Pozor na sperma

Častější, než byste si možná mysleli, je alergie na sperma. Nejenže postiženým ženám způsobuje nepříjemné pocity po každém pohlavním styku, ale může znamenat i závažný problém v případě, pokud by pár usiloval o zplození potomka.

Vytváří-li totiž ženský organismus vůči ejakulátu protilátky, pak ty zamezují spermiím vstoupit do dělohy, a počít dítě přirozenou cestou se tak stává nemožným.

Prevence alergie? Existuje!

Chce-li nastávající matka snížit riziko, že její dítě bude trpět některou z alergií, musí tomu přizpůsobit své chování už během těhotenství. Je prokázáno, že prevencí alergií může být vysoký příjem zinku, selenu a antioxidantů.

Naopak k pozdějším ekzémům může vést, pokud matka v těhotenství konzumuje nadmíru celeru, citrusů, syrové papriky, margarínu a rostlinných olejů. Astma, alergie a ekzémy může u dětí spustit také kouření během těhotenství.