Čtyři muži svírají v rukách karty. Ticho v místnosti by se dalo krájet. Právě se hraje partie o velké peníze. Politikovi Jiřímu Stříbrnému ovšem nejde karta a opět prohrává horentní sumu. Nemusí ho to však příliš mrzet. Jako ministra železnic ho určitě někdo rád založí.
Jiří Stříbrný (1880–1955) působí za první republiky doslova jako magnet na skandály.
Když novináři v září 1919 odhalí jeho hráčskou vášeň, která ho připravila o nemalé peníze, o jejichž původu lze jen spekulovat, stojí ho to ministerské křeslo.
Sám rezignuje a prezident Masaryk (1850–1937) mu za to ještě vyjádří obdiv v osobním dopise. Brzy ale na kontě Stříbrného přibývají další aféry. Za první republiky ale rozhodně nebude jediný průšvihář…
1. Velkostatkář vydělal na lihu
Podstata aféry: vytunelování dispozičního fondu Družstva hospodářských lihovarů
Rok: 1923–1924
Hlavní aktéři: Karel Prášek
Rozuzlení: Práška aféra stála křeslo předsedy senátu.
„Špiritus, špiritus, to je dneska správný kurs…,“ notuje ve 20. letech minulého století známý písničkář Karel Hašler (1879–1941).
Po alkoholu je v poválečných letech velká sháňka, ceny strmě letí vzhůru a tím, kdo si na této situaci „namastí“ kapsu, je prezident Družstva hospodářských lihovarů a zároveň předseda senátu, konzervativní agrárník a velkostatkář Karel Prášek (1868–1932).
Na podzim 1923 přichází do redakce jedněch plzeňských listů anonymní udání, že z dispozičního fondu družstva záhadně zmizelo 22 000 000 korun! 10 000 000 korun přitom mělo odejít na podporu socialistických stran. Zbývajících 12 000 000 se ztratilo bůhví kde.
To je pro novináře bomba! Prášek se sice hájí, jak může, ale podezření z korupce už mu nikdo neodpáře. Na Nový rok ho do Lán nepozvou ani na oběd.
2. Řečník s nálepkou syfilitika
Podstata aféry: obvinění politika ze šíření pohlavní choroby
Rok: 1926
Hlavní aktéři: Jiří Stříbrný, Václav Klofáč
Rozuzlení: Stříbrného stojí aféra členství v národně sociální straně.
Kromě karet holduje Jiří Stříbrný také krásným ženám. Právě ministrovy slabosti pro něžné pohlaví se rozhodne využít Václav Klofáč (1868–1942), zakladatel a předseda národně sociální strany, jejímž členem Stříbrný je.
Klofáč má pocit, že mu mladší politik a velmi zdatný řečník začíná nebezpečně přerůstat přes hlavu… „Jsem si jist, že Stříbrný má tuhle nemoc, která v pozdních stádiích může rozvrátit intelekt, takže by měl být hospitalizován v psychiatrické léčebně,“ sděluje šeptem známý lékař Václavu Klofáčovi v roce 1926. Ví, že mu je jeho manželka nevěrná se Stříbrným a ví, že se nakazila syfilidou.
Pan doktor má proto jasno – Stříbrný musí mít stejnou pohlavní chorobu. Ovšem to, co Klofáčův známý doktor neví, je skutečnost, že jeho paní nemá milence jednoho, ale rovnou dva!
Předsedovi partaje to však stačí, s nepravdivou lékařskou zprávou v kapse se vydává za novináři…
3. Silvestrovský žertík
Podstata aféry: parodizující silvestrovská scénka před zraky prezidenta
Rok: 1927
Hlavní aktéři: T. G. Masaryk, Karel Čapek
Rozuzlení: Aféra měla i soudní dohru.
Sotva odbije silestrovská půlnoc, hostitel Karel Čapek (1890–1938) si před vybranou společností ve své vile neodpustí menší povyražení. Přivádí na scénu tři herce převlečené za tři krále.
De facto však mají představovat přední politiky stran, které momentálně sedí ve vládě, jež není vyloženě po chuti ani Čapkovi ani přítomnému prezidentu Masarykovi.
Jde o národního demokrata Karla Kramáře (1860–1937), lidovce Jana Šrámka (1870–1956) a agrárníka Antonína Švehlu (1873–1933).
Čapek je opatří zesměšňujícími atributy a vybaví je ne zrovna vydařenou říkankou, kterou naráží na současný politický stav. Masaryka výstup podle všeho pobaví… „V Hulvátově u Čapků se slavil silvestr opilou orgií. Tancovaly nahaté ženštiny.
Hradní sběř urážela před prezidentem vyvolence českého lidu,“ píšou však již nazítří všechny noviny, zastupující tři dotčené politické strany. Prezident Masaryk zalituje, že přijal pozvání k soukromé silvestrovské oslavě. Novináři udělají z komára velblouda.
Příliš nepomůže, že někteří účastníci veselice podávají na autory článků žalobu pro urážky.
