Ať už je česky, anglicky, francouzsky nebo italsky, abeceda prostě začíná u A a končí u Z. Proč tomu ale tak je? A kde to všechno začalo?

Všichni ji bereme jako samozřejmost. Abeceda je ale úžasný vynález, který dal mnoha věcem řád! Jak jinak seřadit jména žáků ve třídě, hesla ve slovníku, ulice v rejstříku map, svazky v regálech knihoven nebo třeba sáčky koření v supermarketu?

Stačí si pamatovat řadu základních 26 písmen a zorientujete se ve většině zemí světa.

Předchůdce abecedy se rodí mezi egyptskými hieroglyfy. Foto: AlexanderPaukner / Pixabay.

Od pyramid do Říma

Cesta za zrozením abecedy vede do starého Egypta. Ano, přesně tam, kde se paradoxně píše hieroglyfy. Kde se tedy mezi obrázky najednou vzala písmena?

Podle historiků je postupně vytvoří obchodníci, vojáci či cestovatelé, kteří se setkávají v egyptské Západní poušti.

Historička Judith Frandersová (*1959) ve své knize A Place for Everything (2020) přirovnává abecedu k jakémusi těsnopisu. Patrně jako zkratky různých zvuků vznikají jednotlivé hlásky, aby mohli lidé mluvící různými jazyky navzájem komunikovat.

Hláskové písmo si na konci 2. tisíciletí př. n. l. osvojí Féničané, od nichž si ho okolo roku 800 před Kristem vypůjčí Řekové. Ti přidají samohlásky, které v „abecedě“ zatím schází.

Nit pokračuje přes Etrusky k Římanům a jejich latinské písmo dá základ většině jazyků dnešního světa! Přestože některá písmena se ještě změní, jejich pořadí už zůstane vesměs stejné.

Smysl neznámý

Podle čeho jdou ale znaky za sebou zrovna takto? Všechny zvědavce teď musíme zklamat – nikdo to netuší!

Žádné dokumenty, které by osvětlovaly smysl tohoto pořadí, se nenašly, ovšem existuje samozřejmě řada hypotéz. Podlé jedné z nich může abecední pořadí vycházet z uspořádání části egyptských hieroglyfů. Těch je ale obrovské množství a najít tu nějaké pojítko je těžké.

Často se zmiňuje také názor, že každé písmenko původně mělo nějaký číselný ekvivalent. Čísla se pak během času vytratila a pořadí zůstalo.

Nebo mohla abeceda vyjít z nějaké mnemotechnické pomůcky – dlouhé věty, písničky nebo příběhu, podle nějž si lidé všechna písmenka snadno pamatovali.

Jiné teorie hledají vysvětlení u uspořádání vesmírných těles, u zápisů starověkých hudebních stupnic, anebo, jako třeba britský lingvista David Diringer (1900–1975) tvrdí, že v tom prostě žádný smysl není.

Ještě ji potřebujeme?

V abecedním pořadí jsou již seřazeny knihy ve slavné egyptské knihovně v Alexandrii. Úkolem je tehdy pověřen básník Kallimachos z Kyrény (asi 305 – 240 př. n. l.), který je tak autorem prvního abecedního knižního katalogu.

Systém ještě není dokonalý, řadí se jen podle prvního písmena, a tedy třeba všechny knihy autorů od A už jsou v jednou regálu nahodile.

Než se dostane abecední řazení do běžných životů, trvá to ještě řadu staletí.

Někteří ho dokonce odmítají – jména na seznamech, rejstříky či hesla v encyklopediích by podle nich měla být řazena spíš chronologicky, podle geografie, tematických oblasti nebo sociální hierarchie.

Přestože abeceda nakonec vítězí, podle Judith Flandersové už ji v dnešní technologické době používáme stále méně. K čemu telefonní seznamy, rejstříky map či slovníky, když máme navigace, smarthphony a internetové vyhledávače? Nemůže se tedy stát, že abecední řazení jednou ze světa zase zmizí?