Domů     Když potkal xenobot kyborga
Když potkal xenobot kyborga
5.8.2021

Kromě samotného vývoje nanorobotů si vědci neustále pohrávají s myšlenkou propojení umělé a živé tkáně. Jak může vypadat evoluce, která neproběhla v přírodě, ale v superpočítači?

Co že se to vlastně vědcům podařilo sestrojit? Foto: pixabay
Co že se to vlastně vědcům podařilo sestrojit? Foto: pixabay

O xenobotech se říká, že jsou živí a jsou produktem jakési umělé evoluce, dokonce se údajně nemusí od lidí nic učit.

Světu je představila skupina výzkumníků z University of Vermont pod vedením Michaela Levina a biologové z Tufts University pod vedením Joshe Bongarda.

Jak jsou vlastně živí?

reklama

Xenoboti jsou dle svých tvůrců tvořeni zcela výhradně živými buňkami, přičemž jsou stvořeni pouze k vykonávání určitých aktivit s předem definovaným designem. Celý jejich vývoj byl utvářen v supervýkonných počítačích s pomocí umělé inteligence (AI).

Původně nechali informatici vytvořit jen zcela náhodné virtuální buňky, a ty následně podrobili testování, zda jsou schopny vykonávat předem určené funkce – jestli se např. dokážou pohybovat po rovné ploše.

Následně zvolili ty „nejnadějnější“ a provedli u nich jakousi evoluci. Zvolena byla modelace pohybu v určitých tempech, směru a prostředí.

Jde o robotický prst, který toho sice sám o sobě mnoho nedokáže, umí se klasicky ohýbat nahoru a dolu, pro výzkumníky se však jedná o obrovský pokrok. Foto: pixabay
Jde o robotický prst, který toho sice sám o sobě mnoho nedokáže, umí se klasicky ohýbat nahoru a dolu, pro výzkumníky se však jedná o obrovský pokrok. Foto: pixabay

Jako výchozí surovina k výrobě xenobotů posloužila embrya africké žáby drápatky vodní (Xenopus laevis), od níž je ostatně také odvozen samotný název.

Vědci stvořili dva typy buněk, pokožky a srdeční svaloviny, zatímco ty srdeční spontánně tepaly a pohybovaly se, ty kožní poskytovaly ochranu a oporu.

Malé s velkým významem

Přímou výrobu buněk zajišťoval výzkumník Douglas Blackiston z Tufts University podle evolučních plánků, přičemž xenoboti z buněk neměřili více než jeden milimetr. Případné shluky byly „krájeny“ a následně spojovány s jistou pomocí mikronástrojů.

To byla prakticky jediná přímá lidská práce, zbytek zaštiťoval počítač, vše probíhalo autonomně, s výrobou xenobotů bez lidských zásahů se ostatně do budoucna počítá. „Budou se xenoboti chovat tak, jak předvídá umělá inteligence?

Budou plnit úkoly, pro které byli počítačovou evolucí designovaní? Ano!,“ říká jeden z vedoucích výzkumu. Již nyní bez obtíží zvládají chůzi či přemisťování mikroskopických objektů a jejich tvůrci s nimi mají veliké plány.

Hodlají je „nasadit“ jako jakési transportéry léků po lidském těle, aby byla případná léčba co nejcílenější, čímž by mohli velice pomoci v boji např. s rakovinou.

Potenciál však mají také v běžné přírodě, jež je zahlcena plasty a mikroplasty, které by xenoboti mohli sbírat a transportovat na jedno předem určené místo, kde by se mohly ekologicky likvidovat.

Biohybridní roboti mají velkou budoucnost a jednoho dne by mohly být velikým přínosem např. pro farmaceutický průmysl. Foto: pixabay
Biohybridní roboti mají velkou budoucnost a jednoho dne by mohly být velikým přínosem např. pro farmaceutický průmysl. Foto: pixabay

Xenobot vs. kyborg

Prozatím se nepřipravuje žádná válka mezi umělými bytostmi, nicméně věda postupuje každý den a že vědci mají s xenoboty již velké pokroky, dokázali. Jak jsou na tom s kyborgy?

„Kříženec“ člověka a stroje je známý, jedná se o různé protetické robotické pomůcky apod. Co když se ale lidská, nebo biologická část vloží do stroje?

Odborníci z Institute of Industrial Science při University of Tokyo např. v loňském roce vyvinuli robotické zařízení obsahující živou tkáň, které navíc dokázalo fungovat déle než týden. Výzkumníci ke svému výtvoru využili techniku stereolitografie.

Jakmile začali u skeletu, museli připevnit klouby a další úchyty k upevnění tkáně, potřebné kontrakce svalů následně zajistili pomocí elektrod, jež byly vyrobeny již standardní fotolitografií, svaly byly složeny z určitého typu kmenových buněk, které byly začleněny do hydrogelových fólií.

„Jakmile jsme vybudovali svaly, úspěšně jsme je v robotovi použili jako antagonistické páry, přičemž jeden z nich se stahuje a druhý rozšiřuje – stejně jako v těle,“ uvedl Shoji Takeuchi, jeden z tvůrců části kyborga.

Možností je mnoho, zda se uplatní ve skutečném světě, však teprve ukáže čas. Foto: pixabay
Možností je mnoho, zda se uplatní ve skutečném světě, však teprve ukáže čas. Foto: pixabay
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Stavbu dálnice D1 zastavila válka. V krajině zůstaly opuštěné mosty
Dnes po ní denně projíždějí desetitisíce automobilů, její jméno ale provází příběh plný velkolepých plánů, válečných přerušení, technických překážek i pozoruhodných stavebních kuriozit. Dálnice D1 totiž nevzniká až v šedesátých letech, jak si možná mnozí myslí. Její historie se začíná psát už za první republiky. Některé její části čekají na dokončení desítky let! Píše se […]
Věda a technika
Malá pilulka, která něžnému pohlaví změnila život
Je malá, ale její význam je obrovský. Dne 9. května 1960 schvaluje americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv první antikoncepční pilulku určenou k zabránění početí. Ženy najednou získávají možnost rozhodovat o mateřství s mnohem větší jistotou než kdykoli předtím. Zatímco jedni mluví o převratném vynálezu, jiní bijí na poplach kvůli morálce a tradičním hodnotám. […]
Věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Věda a technika
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz