Život každého člověka jednou končí. Na chvíli si však přestavme, že by nikdo nikdy nezemřel a lidé by na planetě stále jen přibývali. Kolik by jich tu už dnes bylo?
Přesně to samozřejmě nikdy nezjistíme. Třeba v pravěku žádné sčítání lidu neprobíhalo a přesné údaje o počtu obyvatel jednotlivých států se objevují až kolem roku 1800.
Předtím se lidé sčítali proto, aby mohly být od všech vybrány daně, ovšem na tyto údaje se příliš spolehnout nedá…
1 živý, 15 mrtvých
Při pokusech o sečtení všech obyvatel v dějinách lidstva vychází tedy vědci z předpokládané porodnosti. Ta musela být před staletími rozhodně vyšší dnes, například okolo roku 0 se odhaduje na 80 porodů na 1000 obyvatel za rok (dnes je to průměrně 23).
Vzhledem k tomu, že mnoho lidí se tehdy nedožilo dospělosti, lidstvo by jinak nemělo šanci přežít.
Když jdou vědci z Texaské univerzity podobnou cestu až do doby okolo 200 000 let př. n. l., kdy se objevují první formy Hommo sapiens, docházejí k celkovému číslu okolo 117 miliard! Na každého živého tedy připadá 15 mrtvých.
A jak velký prostor by zabrali všichni lidé na Zemi?
Těch momentálně žijících je dnes již 7,88 miliard a číslo den ode dne roste. Často slýcháme, že za chvíli už se lidé na planetu skoro nevejdou!
Ve skutečnosti to tak horké není – kdybychom se trochu uskromnili, místa tu zbude ještě dost.
Všichni do Londýna!
Kolik prostoru zabere jedna osoba, je samozřejmě relativní, tělesné proporce mohou být velmi různorodé. Pokud bychom to ale zkusili zprůměrovat (a samozřejmě porušili v současnosti nařizované rozestupy), dejme tomu, že na jeden metr čtvereční by se nás vešlo pět.
Každý bude mít tedy pro sebe plochu 0,2 m2.
Při velikosti současné populace bychom v tomto těsném seskupení potřebovali 1,6 miliardy metrů čtverečních. To si můžeme představit jako čtverec o straně dlouhé 40 000 metrů, tedy 40 kilometrů.
Nezdá se to najednou nějak málo? Jinými slovy by se všichni lidé na světě vešli přibližně do Londýna (1 572 km²)!
