Domů     Kosmické rekordy: 3 nejextrémnější planety vesmíru
Kosmické rekordy: 3 nejextrémnější planety vesmíru
30.7.2021

Jen za posledních 33 let lidské oko prostřednictvím teleskopů objevilo více než 4 000 planet, které obíhají kolem jiné hvězdy než Slunce.

reklama

Některé z nich jsou od nás natolik vzdálené, že o nich prakticky nic nevíme, jiné už se ale svými vlastnostmi stihly zapsat do pomyslné knihy rekordů.

Vydejte se společně s Epochou Plus na tisíce světelných let dlouhou okružní jízdu hlubokým vesmírem a okuste atmosféru tří exoplanet, které se pyšní dech beroucími prvenstvími.

1. Rozpoutané peklo

Planeta: KELT-9b

reklama

Prvenství: nejteplejší

Za prvním rekordmanem se vydáme do vzdálenosti přibližně 670 světelných let od Země.

V souhvězdí Labutě na severní obloze narazíme na hvězdu s označením HD 195689, známou také jako KELT-9, která je asi třikrát hmotnější než naše Slunce a téměř dvojnásobně teplá.

Plynný obr jménem KELT-9b ji obíhá tak blízko (je jí asi 30krát blíže než Země Slunci), že v jeho atmosféře panují nepředstavitelné podmínky – jeho povrchová teplota dosahuje 4 300 °C. Je tedy 10krát teplejší než Merkur a překoná dokonce i některé hvězdy, například červené trpaslíky!

Nejistý osud

Díky takovému žáru mohou vědci prostřednictvím spektrální analýzy v atmosféře snadněji detekovat volné atomy železa a titanu, které jsou na ostatních planetách vázány v molekulách a na žádném jiném místě zatím objeveny nebyly.

Příliš nadějné vyhlídky do budoucnosti si však nejžhavější planeta ve vesmíru dělat nemůže. Působí na ni extrémně silné UV záření a astronomové odhadují, že v rámci následujících 200 milionů let její mateřská hvězda expanduje natolik, že planetu pohltí.

Svou teplotou KELT-9b překoná i některé hvězdy, například červené trpaslíky. (Foto: NASA/JPL-Caltech / Creative Commons)
Svou teplotou KELT-9b překoná i některé hvězdy, například červené trpaslíky. (Foto: NASA/JPL-Caltech / Creative Commons)

2. Ledové království

Planeta: OGLE-2005-BLG-390Lb

Prvenství: nejchladnější

Abychom se zchladili, přesuňme se na jižní oblohu, konkrétně do souhvězdí Štíra, kde nedaleko středu Mléčné dráhy tmavými hlubinami kosmu pluje planeta OGLE-2005-BLG-390Lb.

Od agentury NASA si vyslouží o něco poetičtější přezdívku Hoth, podle fiktivní ledové planety z kultovní ságy Star Wars.

Pojmenování je více než trefné – relativně malá planeta, kterou v lednu 2006 objeví tým vědců v chilské observatoři La Silla, je nejchladnější lidstvu známá exoplaneta v celém vesmíru.

Lenivé částice

Její povrchová teplota se pohybuje kolem pouhých –220 °C, tedy jen 53,15 stupňů nad hypotetickou absolutní nulou, při které se v látce zastaví veškerý tepelný pohyb částic.

Obíhá kolem hvězdy OGLE-2005-BLG-390L, pravděpodobně červeného trpaslíka, jehož stáří je odhadováno na téměř 9,6 miliardy let, a to ve vzdálenosti asi třikrát větší, než jaká dělí Zemi od Slunce – ve Sluneční soustavě by se tedy zařadila mezi oběžné dráhy Marsu a Jupiteru.

Kdyby se teplota ještě snížila, zastavil by se veškerý tepelný pohyb částic. (Foto: ESO / Creative Commons / CC BY-SA 3.0)
Kdyby se teplota ještě snížila, zastavil by se veškerý tepelný pohyb částic. (Foto: ESO / Creative Commons / CC BY-SA 3.0)

3. Biblický patriarcha

Planeta: PSR B1620-26b

Prvenství: nejstarší

V souhvězdí Štíra ještě zůstaneme, zraky ale tentokrát upřeme k jasné kulové hvězdokupě Messier 4, kterou díky švýcarskému matematikovi a astronomovi Philippu Loysi de Chéseauxovi (1718–1751) známe již od roku 1745. V jejím jádru můžeme za velmi dobrých podmínek pouhým okem pozorovat dvojhvězdu PSR B1620-26, od Země vzdálenou 12 400 světelných let.

Dlouhá pouť

Skládá se z pulsaru (rotující neutronové hvězdy vyzařující elektromagnetické záření) a bílého trpaslíka (pozůstatku po hvězdě slunečního typu) o hmotnosti necelé třetiny našeho Slunce.

Obíhá kolem ní exoplaneta PSR B1620-26b, která si svým extrémním věkem 12,7 miliardy let vyslouží neoficiální přezdívky Metuzalém a Genesis. Je 2,5krát těžší než Jupiter a jeden oběh kolem dvojhvězdy jí zabere dlouhých 100 let.

Nejstarší známá exoplaneta si svůj primát zřejmě udrží už navždy – stáří vesmíru je určeno na 13,8 miliardy let, je tedy pouze o miliardu let mladší.

Nejstarší známá exoplaneta je o pouhou miliardu let mladší než samotný vesmír. (Foto: NASA and G. Bacon (STScI) / Creative Commons)
Nejstarší známá exoplaneta je o pouhou miliardu let mladší než samotný vesmír. (Foto: NASA and G. Bacon (STScI) / Creative Commons)
reklama
Foto: Zdroj foto: commons.wikimedia.org Titulka (Foto: NASA's Goddard Space Flight Center / Creative Commons)
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
věda a technika
Smrtící Ebola: Jak moc se jí máme bát?
Deštný prales v nitru rovníkové Afriky patří jen zvířatům a několika málo domorodým kmenům. V téhle odlehlé části světa žijí lidé v izolovaných vesnicích, nikoho nezajímají, a kdyby se zde neobjevil nejnebezpečnější smrtící vir v moderních dějinách, nejspíš bychom o vesnici Yambuko a řece Ebola dodnes nevěděli. V roce 1976 ředitel místní školy Mabalo Yokela vyrazí na misijní cestu po […]
Co nevíte o kočkách: Netuší, co je sladké. Jejich jazyk hraje podle úplně jiných pravidel
Zatímco člověk dokáže kvůli dortu zapomenout na dietu, kočka by nad čokoládovým dortem nejspíš jen důstojně ohrnula nos. Ne proto, že by byla rozmazlená, ale protože sladkou chuť prakticky neumí vnímat. Její jazyk je totiž evolučně nastavený úplně jinak. Kočka je masožravec tělem, metabolismem i chuťovými receptory. Tím její podivuhodnosti zdaleka nekončí. Sladké? Děkuji, nechci. […]
Umělé vodní propasti: Kde najdeme nejhlubší evropské bazény?
Slovo bazén v nás evokuje relativně bezpečné prostředí, kde je hloubka maximálně několik metrů. I bazény však mají své rekordmany, které je mění bez nadsázky na magické hlubiny. Nejsou určeny pro běžné plavce, ale pro potápěče a freedivery. Kde se v Evropě můžeme potkat s těmito inženýrskými zázraky? Pravda, nejhlubší bazén světa leží mimo evropský kontinent. Nachází se […]
Voda, která umí být ledem, párou i kapalinou zároveň: Proč se H₂O chová tak podivně?
Voda působí jako jedna z nejnudnějších věcí na světě. Nalijete ji do sklenice, vypijete a hotovo. Jenže obyčejná H₂O je ve skutečnosti pořádný fyzikální rebel. Dokáže být současně ledem, kapalinou i párou, při ochlazování se nejprve smršťuje a potom zase rozpíná, a za určitých podmínek zůstane kapalná i hluboko pod bodem mrazu. Představte si místo, […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz