I když jsou už tisíce let na pravdě boží, nezmizeli docela. Po některých zůstalo pár kostí, zbytky obydlí či nástrojů, po jiných stopy!

Ještěže naši dávní předkové chodili bosi! Jinak bychom toho o vývoji lidské chůze dnes příliš nevěděli. Když stopy na měkkém povrchu dobře utuhnou a pak jsou znovu zasypány, mohou v zemi v poklidu odpočívat navěky. Tedy aspoň do chvíle, než na ně narazí zvědaví archeologové…

Rodinka na procházce?

Vzhledem opice, chůzí již člověk. Důkaz, že Australopithecus affarensis skutečně chodil po dvou, nalezne v 70. letech 20. století paleontoložka Mary Leakeyová v oblasti Laetoli v Tanzanii.

Stáří 27 metrů dlouhé série stop v popelu nedaleké sopky Sadiman je odhadnuto na 3,7 milionů let!

Chodidla dávných hominidů se těm našim ještě moc nepodobala. Australopitékové měli užší patu, mezi palcem a ostatními prsty velkou mezeru a na palci, jak to bývá u opic, velký vyvinutý sval.

Nejprve jsou odhaleny stopy tří jedinců, jedny se navíc zdají menší, a tak to vypadá na ideální rodinku! Nálezy dalších stop v posledních letech však představu o australopitécích trochu naruší.

V rodinách nejspíš nežili – buď tvořili skupiny, anebo si muž vedl s sebou více manželek.

Paty a špičky

Vypadá to, jako by se tu před chvílí někdo bosý prošel po měkké půdě. Jenže tyhle stopy jsou staré 1,5 milionu let! Dochovaly se v oblasti Ileret v severní Keni, nedaleko jezera Turkana, slavného naleziště nejstarších předchůdců člověka.

Blátem, které později ztvrdlo, nejspíš vedla cesta zástupce druhu Homo ergaster, který měl již podobnou stavbu těla jako my (delší nohy a kratší ruce) a podobně také chodil.

Sedm dochovaných stop dokazuje, že na chodidle už byla znatelná klenba, palec směřoval rovnoběžně s prsty a při chůzi už byla přenášena váha od paty ke špičce.

Objev ohlásili archeologové v roce 2009 a jde zatím o nejstarší známé stopy podobající se těm, jaké bychom zanechali dnes!

Konečně moderní žena

Eva se prochází po pláži, počasí ji ale moc nepřeje. Prší, vlastně je spíš pořádná bouře. Její stopy vítr hned zasype pískem, tři s nich ale skoro neporuší – pohřbené pod zemí přetrvají 117 000 let!

Otisky měří asi 24 cm, dnes by tedy Eva nosila boty číslo 38. Její chodidla měla zřetelnou klenbu a stejný tvar paty i palce jako u dnešních lidí. A proč dostala jméno první ženy? V době objevu jde o nejstarší známé šlépěje zanechané druhem Homo sapiens.

Tzv. Eviny stopy najde u laguny Langebaan v Jihoafrické republice roku 1995 geolog David Roberts a poté jsou i s částí okolní půdy přemístěny do muzea v Kapském městě.

A co vzniklá díra na místě Eviny procházky? Ta je vyplněna betonovou maketou.

Lidé mezi zvířaty

Zastaví se u jezera, aby se mohli napili. Možná ještě nasbírají něco k jídlu, třeba i uloví některé ze zvířat, která mají toto místo tolik v oblibě. Pak jdou dál. Žádné nástroje ani stopy osídlení po nich nezůstanou, stopy ano!

Na břehu dnes již zmizelého jezera v Sadské Arábii nazývaného Alathar (v arabštině „stopa“), je již dříve nalezeno mnoho šlépějí slonů, velbloudů, buvolů při předchůdců moderních koní.

Vloni na podzim však vědci německého Planckova institutu oznamují, že na základě nových analýz patří sedm z těchto stop jistě člověku moderního typu.

Stáří se odhaduje na 112 -120 tisíc let a jde tedy o nejstarší známé lidské stopy nalezené mimo Afriku! Že zrovna na vyprahlém Arabském poloostrově, není nijak překvapující. Tehdy totiž vypadal rozhodně zeleněji než dnes.

Další americká revoluce?

Některé nálezy potvrdí správnost teorií, jiné jimi naopak otřesou. Jako asi 300 zkamenělých lidských stop v Mexiku, které najdou britští vědci v kamenolomu u sopky Cerro Toluquilla roku 2003.

Uhlíková metoda určí stáří podkladu otisků na 40 000 let. A zpráva zamává vědeckým světem – nejstarší důkazy o osídlení amerického kontinentu totiž dosud nebyly starší než asi 12 000 let!

Je někde chyba? Nového měření se chopí američtí vědci z Berkeley, příliš to ale nevylepší. Magnetickou metodou vypočtou stáří stop na 1,3 milionu let, a tak se paleontologové po dalších testech raději vrátí zase k původní hodnotě.

Záhada ale zůstává. Co dělali lidé v Americe tak brzy? Pátrání po dávných migracích člověka zdaleka nekončí…