Babenberský vévoda Leopold V. se na jaře 1191 stává velitelem třetí křižácké výpravy (1190 – 1191). Se svými vojáky obléhá Akkon v dnešním Izraeli. Na sobě má bílý oděv, a když je v krutých bojích se Saracény zraněn, bílou košili mu smáčí krev.

Jenom pod páskem Leopoldovi V. (1157 –1194) zbude bílý pruh. „Červená s bílým pruhem se stane mým znamením,“ rozhodne se Leopold a tyto dvě barvy se stanou symbolem rakouských zemí.

Dnes v rakouském znaku nese červenobílý štítek na prsou orlice, symbol Habsbursko-Lotrinského rodu, který je úzce spojený s historií Rakouska.

Místo meče, žezla a jablka ale ve svých pařátech drží srp a kladivo. Do znaku se oba nástroje dostaly zákonem z 8. května 1919. Kladivo připomíná vrstvu dělníků, srp sedláky a korunka v podobě hradeb ukazuje na měšťany.

Německo: Orlice se stává orlem

Píše se rok 1179. Na kolínském (dnešní Kolín nad Rýnem) tržišti je rušno. Jeden z bohatých měšťanů si pochvaluje kvalitu látek. Když dohodne podmínky obchodu, otevře bohatě vyšívaný váček u pasu a kupci z něj odsype patřičný počet mincí.

Každá z nich je opatřena ražbou orlice. Už ve 12. století si římskoněmečtí císaři jako Fridrich I. Barbarossa nechávali razit peníze s tímto symbolem a orlici jako důkaz své moci tiskli i do horkého pečetního vosku.

S německými panovníky prochází orlice celou cestu dějinami.

Teprve v roce 1871, kdy dojde za vlády pruského krále Viléma I. Pruského (1797–1888) ke sjednocení Německa a založení císařství přichází samice ptáka o jednu hlavu a podle heraldické symboliky se stává orlem.

Slovinsko: Hory se vymykají pravidlům

Když v roce 1991 vytváří slovinský sochař Marko Pogačnik znak nového slovinského státu, zvolí jednoduché řešení. Na modrém štítu znázorní vrchol nejvyšší slovinské hory Triglav. Dvojitý zvlněný modrý proužek znázorňuje moře a řeku.

Tři zlaté šesticípé hvězdy pocházejí ze znaku zdejších hrabat z Celje (z jejich rodu pocházela česká královna Barbora Celjská (1390/1395–1451), manželka Zikmunda Lucemburského – pozn. red.).

Odborníci ovšem často kritizují, že Pogačnikův výtvor neodpovídá heraldickým pravidlům.

Skutečný historický znak Slovinska má podobu kraňské modré orlice, kterou známe už z roku 1195. Ve 13. století se potom k orlici rodu Andechs-Meranů připojuje červenostříbrné šachování rodu Spanheimů.

Lichtenštejnsko: Skládanka zemí a rodů

Znak Lichtejnštejnského knížectví je pestrou skládankou znaků zemí, kde mocný rod působil, a rodů, se kterými byl spřízněn.

První pole náleží slezské orlici, druhé pole potom znaku starého rakouského rodu Kuenringů (z něj pocházela Anežka z Kuenringu († kolem 1236), milenka českého krále Přemysla Otakara II.) Římský císař Ferdinand II. (1578–1637) totiž roku 1620 povoluje Karlovi I. z Lichtenštejna (1569–1627), zakladateli rodu používat znak rodu Kuenringů vymřelého roku 1594. Třetí pole patří červenostříbrně polcenému štítu Opavska, čtvrté pole znaku hrabat Rietbergů.

Když v roce 1848 vymírá rod Rietbergů po meči a hraběcí titul přechází díky dřívějšímu manželskému svazku Gundakara z Lichtenštejna (1580–1658) s rietbergovskou hraběnkou Anežkou na Lichtenštejny.

Na pátém poli najdeme symboly Krnovska v podobě zlatého loveckého rohu na modrém štítu. Uprostřed se skví srdeční štítek s děleným zlatočerveným štítem Lichtenštejnů.