Domů     Slavné psychologické experimenty: Leon Festinger a kognitivní disonance
Slavné psychologické experimenty: Leon Festinger a kognitivní disonance
25.3.2021

Je to šok. I když to všichni mají před očima. V roce 1957 ameridcký psycholog prokáže smutný fakt. Člověk nejedná v souladu s se svými názory, ale mění své názory podle aktuální situace.

reklama

Chicagská hospodyně Dorothy Martinová (1900–1992) se od boha jménem Sananda dozví, že 21. prosince 1954 lidstvo zahyne při obrovské povodni.

Přežijí jen Sanandovi věrní, a tak poblázní pár kamarádů z fanklubu UFO, založí sektu a začnou se chystat na konec světa.

Konec světa se nekoná

Prodají co mají, opustí zaměstnání a často i rodiny, jenže konec světa se samozřejmě nedostaví. „Někteří členové sekty zabořili ruce do dlaní a plakali.

reklama

Jiní jen leželi na pohovce a civěli do prázdna,“ popisuje první minuty po konci světa psycholožka Lauren Slaterová (*1963) ve své knize Pandořina skříňka. Potom se však stane něco neuvěřitelného. Ne, nezjeví se Sananda.

Martinová, která se do té doby vyhýbá veškeré publicitě, obvolá všechna média, aby šťastná oznámila, že konec světa se nekoná protože „malá skupina věrných šířila tolik světla, že se bůh rozhodl svět ušetřit“. Dává rozhovory, vysvětluje a ujištuje, že její víra není omyl.

Každou chvíli se objeví zpráva o konci světa. A vždy jí někdo uvěří. (Pixabay)
Každou chvíli se objeví zpráva o konci světa. A vždy jí někdo uvěří. (Pixabay)

Za málo peněz více víry

Psychologa Leona Festingera (1919–1989) zaujme razance s jakou členové sekty popírají realitu, lpí na svých smyšlenkách a dokonce se na k nim snaží obrátit co nejvíce lidí.

Inspirován neobvyklou situací, vytváří se svými asistenty řadu experimentů na jejichž základě definuje teorii kognitivní disonance.

Stavu mysli, který vzniká rozporem mezi dvěma psychologicky neslučitelnými idejemi a skutečným stavem věcí, který by měl vést k tomu, aby člověk přizpůsobil názory svému chování, namísto toho však upravuje své chování tak, aby odpovídalo jeho přesvědčení.

Leon Festinger - Creative Commonst / fair use, neznámý autor
Leon Festinger – Creative Commonst / fair use, neznámý autor

Lépe placení, lépe věří

V jednom z nejslavnějších experimentů zaplatí účastníkům, které nechá dělat nudnou práci, za to, že budou ostatním tvrdit, jak to bylo zábavné a zajímavé. Jedné skupině však zaplatí 20 dolarů a druhé jen dolar.

Ukáže se, že ti druzí mnohem častěji tvrdí, že skutečně věří tomu, co říkají, než ti, kteří dostali zaplaceno víc. Důvod?

Ospravedlnit lhaní za tak malou odměnu je mnohem obtížnější, a tak lidé přizpůsobí své přesvědčení svému chování, aby tak redukovali nesoulad mezi myslí a chováním.

Mozek se vyhýbá vnitřní kolizi

Zveřejnění Festingerovy teorie vyvolá mezi odborníky pobouření, přestože nabízí vysvětlení do té doby nepochopitelného chování.

Například záhadu amerických vojáků zajatých během korejské války, kteří přecházejí na stranu nepřítele a stávali se zarytými komunisty. Nebylo k tomu zapotřebí mučení, ani vymývání mozku. Stačila třeba cigareta za napsání protiamerického článku.

Zkrátka, čím mizernější odměna za to, že se chováme v rozporu s vlastním přesvědčením, tím spíš mozek najde argumenty proč toto přesvědčení změnit a vyhnout se tak vnitřnímu konfliktu.

reklama
Foto: Creative Commons, pixabay (vč. úvodní fotografie),
Související články
Věda a technika
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Věda a technika
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Věda a technika
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
Věda a technika
Zvuk, neviditelný cestovatel, který umí sprintovat i šeptat
Zvuk je všude kolem nás, přesto ho nevidíme. Umí se odrážet, ohýbat, zrychlovat i zpomalovat, a zatímco vzduchem se žene rychlostí asi 343 metrů za sekundu, ve vodě je z něj hotový sprinter. Pojďme se podívat, co všechno tenhle neviditelný posel dokáže. Ve vodě má zvuk pořádný náskok. Zatímco vzduchem při pokojové teplotě putuje přibližně […]
reklama
casopis
věda a technika
Co kdyby Slunce nahradila černá díra? Nastala by vesmírná zima
Představte si, že někdo zmáčkne obří kosmické tlačítko a místo Slunce se uprostřed naší soustavy objeví černá díra, přesně stejně hmotná jako naše hvězda. První překvapení? Země by se nikam nezřítila. Žádné okamžité „šup a jsme uvnitř“, žádný kosmický vysavač. Planeta by dál poslušně obíhala po své dráze. Jenže pak by přišel problém, proti kterému […]
Vizionář kosmického věku Ciolkovskij: Co si myslel o mimozemšťanech?
Byl téměř hluchý a jeho životní styl občas připomínal poustevníka. Navíc byl jeho život ohraničený letopočty 1857–1935. Může se někdo takový zaníceně dívat ke hvězdám? Ano, Konstantin Eduardovič Ciolkovskij je považován za průkopníka kosmického věku. I jeho úvahy o existenci mimozemských civilizací předběhly svou dobu. Svůj život prožil v carském Rusku a později v Sovětském Svazu. To […]
Mozek bolest necítí. Kdo tedy způsobuje tu protivnou bolest hlavy?
Mozek nebolí. Hlava ano. Zní to jako hádanka, ale právě tady začíná fascinující příběh bolesti hlavy. Samotná mozková tkáň totiž nemá receptory bolesti, takzvané nociceptory. Když nás tedy rozbolí hlava, mozek si ve skutečnosti nestěžuje na vlastní bolest. Spíš dostává poplašnou zprávu z okolí a někdy je ten poplach pořádně hlasitý. Představte si mozek jako […]
Pozor, padá hvězda! Proč si máme něco přát?
Všichni víme, že hvězdy spadnout nemohou. Žhavé plynové koule obíhají po svých drahách kolem středu galaxie, a pokud je tedy nepohltí černá díra, žádné místo ani směr, kam by mohly padat, ani není! Proč nás tedy „padající hvězdy“ inspirují i matou už tisíce let? Když bohové pohlédnou z nebe na Zemi, pootevřou nebeskou klenbu. A […]
lifestyle
Proč mají ženy menší kapsy než muži?
Zkuste si dát mobil do kapsy dámských džín. Pokud se tam vůbec vejde, gratulujeme, právě jste absolvovali malý módní experiment. Zatímco pánské kapsy bez potíží spolknou telefon, peněženku, klíče a občas ještě něco, co muž vůbec nepotřebuje, dámská kapsa často zvládne maximálně rtěnku. Přitom ženy kdysi nosily kapsy, do kterých se vešly překvapivě velké poklady. […]
Legíny? Nejdřív chrání mužské nohy
Dnes jsou legíny skoro synonymem pro dámské sportovní oblečení, jógu, běhání a občas také pro odvážný nákup, při kterém si člověk až doma uvědomí, že látka je poněkud průsvitnější, než sliboval obchodní popisek. Jenže jejich dávní předchůdci mají překvapivě mužskou minulost. Muži si těsné nohavice oblékají dávno předtím, než svět zná fitness centra, elastan nebo […]
Příběh nákupní tašky: Které z nich je letos 100 let?
Pojďte s námi na nákup. Chodit nebudeme po obchodech, ale napříč staletími! A co budeme nakupovat? To teď není podstatné. Zajímat nás bude něco jiného – v čem to odneseme domů? Ve starověku samozřejmě nevyrazíme do supermarketu, ale na tržnici. A s sebou si vezmeme… proutěný košík! Vyrobený může být z papyru, palmových listů nebo […]
Papírový kelímek: Malý vynález, který vyhlásil válku bacilům
Dnes si do něj nalijeme kávu, zmuchláme ho a pošleme do koše. Na začátku 20. století je ale papírový kelímek skoro převratnou hygienickou pomůckou. Vzniká totiž v době, kdy se lidé o veřejný hrnek dělí poněkud bez zábran a bakterie mají večírek, na který je nikdo nezval. Píše se rok 1907 a americký vynálezce Lawrence […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz